ROZHOVOR | Skyline: Historky z tour? Výpadek zvuku, textu i mozku

Album Superpowers má název, který evokuje sílu, energii, nadlidské schopnosti. Jakou superschopnost má vaše kapela?


Jacob: Jestli má naše kapela nějakou superschopnost, tak to, že i z koncertu, který na začátku vypadá jako velký průser, zvládneme nakonec udělat pořádnej mejdan.
Naty: Já doufám, že nesmrtelnost. (smích)
Radek: Je fakt, že jsme vydrželi už docela dlouho. Vzhledem k tomu, čím vším jsme si jako kapela prošli, tak to možná je opravdu nějaká superschopnost, že to pořád ještě funguje. Spouštěcím momentem naší superschopnosti je pak okamžik, kdy naběhneme na pódium. 



ROZHOVOR | Skyline: Deska Superpowers je zlomová, začíná naše nová éra

Když si pustíte Superpowers po čase, slyšíte v něm pořád tu euforii?

Naty: Euforii asi ne, ale stále jsem na to album hodně pyšná. Je super jak zvukově, tak vizuálně. Skoro všechny písničky jsou oklipované, což svědčí o tom, že je tam fakt hodně tracků, které jsou samy o sobě dost silné na to, aby mohly být singly. Takže si myslím, že je to dobrá práce.
Radek: Do té desky jsme dali všechno, co v nás bylo a i po roce si myslím, že je to jedna z našich nejlepších desek. 
Jacob: Já teď poslouchal hlavně písničku Rollercoaster, ke který jsme dodělávali klip. A protože jsem ji slyšel denně třeba padesátkrát, dávám si teď do koncertů od toho oraz.

Jednu část tour k novému albu už máte za sebou. Teď vás čekají další zastávky. Startujete 22. listopadu v Pardubicích, následně navštívíte Brno (27. 11.), Plzeň (5. 12). Prahu (5. 12.) a Jablonec (13. 12.).  Budete podle toho předchozího skládat písně setlistu? Nebo ho necháte, jak byl?
Radek: Setlist se postupně vyvíjel a upravoval. Myslím, že jsme ho fakt vytunili a není tam žadný slabý místo. Přijďte a uslyšíte! 

Skyline na Občanské plovárně v Praze uzavřeli jednu kapitolu

Která písnička z alba dostává naživo úplně jinou energii než na nahrávce?

Jacob: Vlastně všechny. Ten kontakt s lidma a snaha do nich nacpat veškerou energii to vždycky posune trochu jinam.
Naty: To záleží hodně na publiku. Ale za mě si myslím, že Paralyzed začíná být taková oblíbená hitovka. Taky to možná je tím, že to byl první singl z desky, co byl venku, a lidi byli plní očekávání, s čím kluci přijdou. Vyvolalo to spoustu otázek a komentářů. Nakonec mi přijde, že to lidi hodně baví a těší se na to.Taky ráda zpívám Rollercoaster. Je to druhá písnička v setu a je to dobrý tlak na rozhýbání publika. Dobré tempo, jednoduchý text. Můžou se s náma rozeskákat.
Radek: Mě baví všechny z desky. Naživo fungují perfektně, myslím, že se nám v tomhle podařilo zužitkovat všechny dosavadní zkušenosti, jak ten track postavit tak, aby to byla na koncertech střela. 






Kam se na této části turné nejvíc těšíte – a proč?


Jacob: Těžko říci. Samozřejmě Praha je místo, kde žiju, kam přijde nejvíc známých, takže Palác Akropolis určitě. Ale jsou tam i další kluby, kde to známe, a který jsou super. 

Radek: Pardubice, Brno, Plzeň – to jsou pro nás srdcovky a tradiční místa, ale těšíme se i tam, kde jsme ještě nehráli, ať už je to Stolárna v Havířově nebo úplně nový klub Stage v Jablonci.



Co je pro vás větší koncertní superpower – energie publika, nebo vaše vzájemná sehranost?

Naty: To jde ruku v ruce. Publikum se bude bavit, pokud my budeme ok a bude nás to těšit.  



ROZHOVOR | Skyline: Máme štěstí, změna zpěvačky proběhla až překvapivě hladce

Máte nějaký předkoncertní rituál, který vás vždycky nakopne?

Jacob: Hahaha... To ať řeknou ostatní...
Naty: Já se musím rozezpívat, namalovat a převléct do koncertního outfitu. Předtím chystám merch. Když jdeme na stage, tak si plácnem. Vynecháváme ale Kubu, protože když si s ním plácnem, tak se vždycky něco posere! On se teda vždycky hodně snaží nám tu jeho ruku někam vecpat. To je prostě takový rituál. (smích)

Jaká byla nejnečekanější situace, která vás kdy na turné potkala – a kterou jste zvládli s úsměvem?


Jacob: Bylo toho hodně, hodně z toho se nedá ani publikovat! Vlastně většina z toho se nedá publikovat, ale mezi takový ty normálnější patří různý pády z pódia, výpadky zvuku, výpadky textu, výpadky mozku, výpadky hlasivek. Ale nakonec jsme to vždycky zvládli. Popravdě ty nejtěžší věci jsou vlastně ty nejlepší zážitky, i když se něco posralo.
Naty: Jediný můj problém je čalouněný nábytek a koberce v backstage.
Radek: Naty má z toho totiž fóbii, takže si chudák ve spoustě klubů ani nesedne. Jinak jsme toho za ty roky zažili hodně. Vybavuju si třeba promotéra, co nám nechtěl dát honorář, tak předstíral, že přišel o hlas a nemůže mluvit.

ROZHOVOR | Skyline: Najednou se vrátila Gaia a začalo se to komplikovat

Vaše 

kapela má specifickou vizuální i zvukovou identitu – jak moc si hlídáte, aby to všechno zůstalo „vaše“? Máte stálý tým, který se o tohle stará?
Radek: Určitě máme kolem sebe šikovný lidi, se kterými spolupracujeme dlouhodobě. Ať už co se týče desek nebo koncertů. Máme to štěstí, že můžeme spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru.

Poslední deska nás kreativně poměrně vysála



Co děláte po koncertě – jste parta, co zůstává kalit s fanoušky, nebo spíš klid a regenerace?
Naty: Po koncertě se jdeme kamarádit s fanoušky na merch. Ale zpravidla jezdíme večer domů, takže párty úplně ne. 
Jacob: To samozřejmě záleží, někdy zůstaneme a popijeme s fanoušky, někdy letíme domů, protože toho máme plný kecky anebo třeba další koncert. Každopádně když to jde, rádi s fanoušky ještě chvíli zůstaneme a pokecáme, dáme pivo.
Radek: Já když mám konečně sbalený bubny, tak většinou odjíždíme.

Přemýšlíte už nad dalším albem, nebo teď jedete čistě v koncertní euforii?
Naty: Musíme stíhat obojí. Pracujeme na EP, chceme si trošku pohrát s nějakým konceptem. Uvidíme, co z toho bude.
Radek: Poslední deska nás kreativně poměrně vysála, potřebovali jsme si od tvorby dát trochu oddych. Ale příští rok bychom určitě rádi něco novýho vydali, i když to nebude celá velká deska, ale něco kratšího.

Příběh českého hitu: Skyline - Pretty Princess
 

Skyline jsou synonymem energie – co vás dneska nejvíc dobíjí mimo hudbu?
Jacob: Kafe! Když budu mluvit za sebe, tak je to život sám o sobě. Nerad používám frázi, že máte žít každý den tak, jako by byl váš poslední, ale něco na tom je. Zažil jsem toho hodně a když se ohlédnu zpátky, jsem za to rád. Jednou budeme starý, zdraví už nám nebude tak sloužit, tělo už tak aktivní taky nebude a budeme pak vzpomínat na to, co se děje právě teď. Tak choďte do klubů a bavte se, dokud to jde!

Text: Kateřina Hoffer, foto: Lukáš Wagneter 
Témata: Skyline, MC Jacob, Radek Bureš, Nvtvlie, Superpowers