Vladivojna La Chia interview: Improvizaci miluju, ale práci pod tlakem nenávidím

Před pár dny nás zasáhla smutná zpráva o odchodu Radima Hladíka, který byl pro mnohé lidi inspirací a vzorem. Vy jste měla nějaký vzor?
Měla jsem oblíbené interprety, ale vyloženě vzor asi ne. S Radimem Hladíkem mám pár vzpomínek. Jednou jsme společně s Blue Effectem a Filmovým Orchestrem Varhana Orchestroviče hráli Bohemian Rhapsody od Queen na akci v Ostravských vysokých pecích a podruhé jsem byla jako host ve Vagonu a Blue Effect mě doprovázel v několika mých písních. Hladík byl výjimečný muzikant a je to pro český hudební rybník velká ztráta. No jo, letos vůbec umřelo hodně velkých a důležitých hudebníků. Bowie pro mě byl jednim z nej.

FOTOREPORT: Metalový večírek v Kalikováku: Vladivojsko se vrátilo do Plzně

Jste multitalentovaná - výtvarnice, zpěvačka, spisovatelka, skladatelka.... Jaká role je vám nejbližší?
Já se věnuju posledních pár let hlavně skladatelské činnosti. Souběžně s tím však hraju hodně sólových recitálů, kde čtu svoje Vladibajky. Potom jezdím se svým rock-metalovým Vladivojskem a zase jsem se více opřela do své sólové kapely, kterou jsem kvůli rozjezdu Vladivojska na chvíli upozadnila. V létě mě čeká výstava v Kavárně, co hledá jméno a vedle větších pláten bych tam ráda vystavila také své aktuální komiksy a akvarely. No, to jsem vám asi moc neodpověděla. (smích)

VÁNOCE JSOU PRO MĚ ZÁCHRANA

Kde berete inspiraci?
Porůznu. Třeba jsou určitá místa, kde mě vždycky napadají nějaké zajímavé melodie. Například galerie GASK v Kutné hoře, procházím tam s telefonem a většinou si tam něco nahraju. Ale stává se mi to na různých jiných místech. Třeba Znojmo je pro mě inspirativní, nebo Josefov a Lidice.

vložte odkaz, text nemažte

Máte mnoho aktivit, nebojíte se syndromu vyhoření?
Může se to stát. Teď ke konci roku cítím takovou komplexní psychickou únavu. Vánoce jsou pro mě záchrana. Letos se na ně těším, že budu s rodinou a nebudu dělat vůbec nic. Maximálně s mámou vyžahnem pár dobrých lahví červeného.

Vladivojna La Chia interview: Jsem uzavřená ve svém světě

Nedávno jste jeli jako Vladivojsko šňůru s Wohnouty, jak vás přijali jejich fanoušci?
Hráli jsme s nimi na pěti místech, Ostrava byla zvláštní. V Třebíči, Mostě a Prostějově se hrálo skvěle, lidi byli výborní, ale třeba České Budějovice byly úděsné. Tam jsme cítíli, že nás fanoušci Wohnoutů nepřijmou, i kdybychom se na hlavu postavili, ale prodali jsme tam nejvíc triček. To mi hlava nebere. (smích)

HLEDÁME NOVÉHO KYTARISTU

Plánujete s Vladivojskem nový klip?
Ano, jedni mladí filmaři Studio Studio nám dělají klip ke skladbě Matrix. Naneštěstí ale kytarista s basákem odcházejí, takže nás teď s bubeníkem čekají trošku pernější chvíle.

Co se stalo?
Kytarista se chce více věnovat studiu a skladatelské činnosti a basák se chce vrátit ke studiu jaderné fyziky. Nového basáka už máme, ale hledáme kytaristu. Takže kdyby to četl někdo, koho naše muzika baví a rád by to zkusil, ať se nám ozve přes náš Facebook. Budeme rádi.

Nová deska tedy bude už s jiným Vladivojskem?
Ano, měla být na podzim a já věřím, že by být mohla. Koncept totiž máme. Také texty a velkou část muziky. No, a protože hledáme kreativního kytaristu, věřím, že uděláme spoustu nového materiálu. Chci, aby to album bylo hodně filmové. Respektive každý text, každá skladba se bude vztahovat k nějakému filmu. Většinou půjde o kultovní horory.

Za hudbu k Nevinnosti jste byla nominována na Českého lva, jak jste se dostala ke skládání filmové hudby?
Napsal mi Honza Hřebejk po mém prvním sólovém albu. A pak už to šlo ráz na ráz.

K FILMU 8 HLAV ŠÍLENSTVÍ MÁM DUET S OTO KLEMPÍŘEM

Pracujete teď na nějaké filmové hudbě?
Dokončila jsem hudbu k filmu 8 hlav šílenství režisérky Marty Novákové. Hlavní roli básnířky Anny Barkovové, jež 22 let žila v gulazích, ztvárňuje Aneta Langerová. Je to pestrá absurdní životopisná koláž. Připravuji k ní i soundtrack. První skladba Karaganda 35 je téměř hotová. Je to duet s Oto Klempířem. Pak také pracuji na muzice pro třídílný dokument Czechoslovaci v Gulagu pro ČT, rovněž v režii Novákové.

Dělala jste hudbu k audio knížce Marie Doležalové Kafe a cigárko, mimo jiné jste byla její kmotrou. Jak došlo k této spolupráci?
Oslovila mě Karin Lednická, která jí vydala knížku a která zná dobře mou práci. A jak je mým zvykem, nedošlo jen na podkresovou hudbu a jingly, ale taky na písničku. Zatím se mi ještě nestalo, abych k nějaké scénické muzice neudělala i písničku (smích).

Četla jste ten blog předtím, než vás oslovili s touto nabídkou? Nepřemýšlíte o vlastním blogu?
Blog jsem nečetla, ale četla jsem právě tu knížku a ta mě fakt strašně bavila. O vlastním blogu ale nepřemýšlím. Když mám chuť psát, tak píšu Vladibajky a komiksy.

S Laco Déczim jste kdysi na jeho tour improvizovala, máte ráda improvizaci a práci pod tlakem?
Improvizaci miluju, práci pod tlakem nenávidím. Improvizace je úžasná, když jste na pódiu s lidmi, kteří jsou hudebně otevření, citliví a nebojí se riskovat. Když ale narazíte na někoho, kdo se neumí oprostit od techniky a je příliš pohlcen sám sebou, může to být taky pěkný opruz.

RECENZE: Vladivojna La Chia i nadále poetická, nově elektronická

S improvizací je tak trochu spojena vaše vladivojština, používáte ji ještě při vystupování, nebo jste od ní ustoupila?
Tu používám už jen velmi málo. Kdysi jsem jí používala proto, že kolikrát texty striktně definovaly emoci, se kterou už pak nešlo nic udělat.  Používala jsem hlas spíš jako nástroj. Teď už si nedovedu představit, že bych udělala písničku bez textu. Text je pro mě čím dál víc důležitější a často zásadnější než hudba, protože ho můžete obalit do různých hudebních forem.

Je škoda, že se v hudebních anketách oceňuje téměř výhradně hudba a samotný text je vnímán jen jako jedna z položek písně. Kdyby se více dbalo na to, o čem se zpívá, možná by naše hudební kultura vypadala o trochu lépe.

Vladivojna La Chia má klip plný nahoty a orgasmů

JAKO EXTRAVAGANTNÍ SE NEVNÍMÁM

Kde se ve vás bere extravagance?
Já nevím. Vy mě vnímáte jako extravagantní, já sebe ne, takže na to nedokážu odpovědět.

S extravagancí tak trochu souvisí i nejzajímavější místo koncertování, jaké je to vaše?
Jsou dvě místa, na která ráda vzpomínám. Obě byla s Bananou. Jedním z míst byl kostel v Bratislavě, kde jsem se při zpívání dostala do transu a pak před dvanácti lety na Colours, když vycházelo slunce a my s Lenkou Dusilovou zpívaly "Jebat na to, lízej zlato."

Viděla jsem o Vás dokument Jít za svým snem, už jste došla za tím svým?
Dělat to, co mě baví a zároveň se tím uživit, bylo pro mě od začátku důležité.  Někdy mě sice napadá, jestli to, že mám tak široký záběr, není spíše na škodu, ale pak mi dojde, že to prostě jinak ani neumím. A tak si říkám, že je vlastně velké štěstí mít takový pestrý život. Takže asi jo.

Text: Hana Bukáčková, foto: Lucie Levá (rozhovor), archiv zpěvačky

Témata: Vladivojna La Chia, Vladivojsko, Banana, 8 hlav šílenství