Vydáno 31.03.2019 | autor: Josef Martínek
Už v roce 2017 vydala Vladivojna La Chia ve spolupráci se Supraphonem soundtrack k filmu 8 hlav šílenství, který připomínal osud ruské básnířky Anny Barkovové, vězněné v lágrech. Nyní se jí konečně podařilo dokončit koncertní program k tomuto projektu. Předvede ho na třech dubnových recitálech v Prostějově, Jihlavě a Broumově. O tom, co ji při zhudebňování básní i pro koncepci živých vystoupení inspirovalo, se rozepsala v blogu.
V dubnu mě čekají po dlouhé době koncerty v plné pětičlenné sestavě mého 4Tria. Jedná se o první komponované večery věnované ruské básnířce a novinářce Anně Barkovové, která se mi v jistém smyslu stala osudovou. Moje cesta k ní však nebyla vůbec snadná. Vše začalo seznámením s režisérkou filmu 8 hlav šílenství Martou Novákovou, která mi nabídla dělat k jejímu filmu hudbu. Když jsem si poprvé pročítala poezii Barkovové, překvapivě se mě její verše nedotýkaly, jak bych si přála, byla jsem rozpačitá.
Vladivojna La Chia pokřtila v La Fabrice soundtrack k filmu 8 hlav šílenství
Jenže postava Anny, kterou ve filmu ztvárnila Aneta Langerová, v sobě měla takovou vnitřní sílu, zdánlivě krutý smysl pro humor a jakýsi nadhled a břitkou inteligenci, že mě do sebe vtáhla a já začala o Anně přemýšlet především jako o nesmírně zajímavém a inspirativním člověku než-li tvůrci. Její zápisky z deníků, dopisů a sešitů v sobě měly cosi nadčasového a svěžího, přišly mi syrovější a lepší než její poezie. Nevzdala jsem se však.
Rozhodla jsem se trochu zaexperimentovat se svou filmovou hudbou a začala ji různě transformovat do písní. Vznikla tak první zhudebněná báseň Karaganda 35, kterou jsem nazpívala s Otou Klempířem a dala jí rapovější feeling. To byl teprve začátek, protože nakonec jsem vyprodukovala celé album nazpívané různými interprety od alternativy po mainstream.
Vladivojna La Chia interview: Improvizaci miluju, ale práci pod tlakem nenávidím
Až přes hudbu ke mně její básně začaly promlouvat s nebývalou intenzitou, kterou jsem nedokázala na papíře docenit. Možná prostě jen nejsem ten typ člověka, který umí správně číst poezii, těžko říct. Až na výjimky se dokážu do básní začíst pouze v jakémsi meditativním rozpoložení, které bohužel většinou trvá pár minut, než ho moje přirozeně neklidná povaha převálcuje.
S Annou to ale bylo jiné, postupně, krůček po krůčku, jsem se k ní přibližovala a doposud mám pocit, že je co objevovat. Rozhodla jsem se k dalšímu kroku. Přenést spíše elektronicky laděné album do koncertní podoby, ale vzhledem k tomu, že moje kapela hraje na akustické nástroje, čekalo mě další velké dobrodružství. Přearanžovat písně z desky pro tuhle konkrétní sestavu. Anna Alexandrovna, kterou na albu zpívá Lucie Bílá, byla první holubičkou a pak šly na řadu další a další!
Loni na jaře jsme měli první vystoupení výhradně z tohoto repertoáru na cenách Rudolfa Medka v pražském Klementinu, kde nás objevila tehdejší ředitelka moderních sbírek Národní galerie Milena Kalinovská a nabídla mi vystoupení v Anežském klášteře. To, jakým způsobem ty písničky rezonovaly s publikem, byl další pozitivní impuls věnovat se jim dál a rozvíjet je, protože jsem pochopila, že je nás takových více, kteří rozumějí a napojí se. Avšak neměla jsem dost materiálu.
Začala jsem tedy zhudebňovat další básně a vybírat zápisky z deníků a sešitů, které v Anežce poprvé četla Simona Babčáková. Večer to nebyl špatný, ale cítila jsem, že tam jsou ještě stále velké rezervy, a tak nastala další fáze práce. Příprava nového materiálu s mým pětičlenným 4Triem v obsazení: Terezie Kovalová, Sylvie Bee, Petr Uvira a Luboš Pavlík.
Díky ohromnému muzikantskému umu a tvárnosti je radost s touto kapelou na tak náročném materiálu pracovat. Sylvie Bee, má dlouholetá kamarádka, zpěvačka, klarinetiska a pátý člen, se ukázala pod vedením Marty Novákové jako výborný hlas Anny. Interpretuje její zápisky z deníků a dopisů s ohromným citem a upřímností. Řekla bych, že náš program je i přes koncepční ohraničení a akustický zvuk dost barevný, takže pevně věřím, že se tahle dlouholetá práce vyplatila. Snad si ti, kteří v dubnu na recitály příjdou, neodnesou pouze příjemný hudebně poetický zážitek, ale také poznají jednu z těch žen, která se i přes ohromnou snahu režimu potlačit ji a zlomit, nikdy nevzdala své tvůrčí svobody, ikdyž za to zaplatila chudobou, zdravím a částečným zapomněním.
"Žít s rancem padesátého osmého paragrafu a s obviněním z kontrarevoluční činnosti je příliš těžké. To, co je v mém životě nejdůležitější - v klidu pracovat a vrátit se ke své spisovatelské profesi - nebude možné. Prosím proto o trest nejvyšší."
Ministru vnitra soudruhu Jagodovi od Barkovové Anny Alexandrovny.
2. března 1935, Moskva.
Termíny recitálů:
13. 4. Prostějov - Městské divadlo, 19:00
14. 4. Jihlava - kostel Povýšení sv. Kříže, 18:00
21.4. Broumov - Kostel sv. Markéty v Šonově, 17:00
text: Vladivojna La Chia, foto: Jana Braunová, archiv interpretky
Témata: Vladivojna La Chia, 8 hlav šílenství