Shane MacGowan - Nejsem v kapele proto, abych pil mlíko, říkával zpěvák The Pogues. Známý byl i svými alkoholovými výstřelky

Poté, co si Shane MacGowan zlomil pánev, začal před deseti lety používat kolečkové křeslo. Nedlouho před svým úmrtím pobyl několik měsíců v dublinské nemocnici kvůli virové encefalitidě a o katastrofálním stavu jeho chrupu kolovaly legendy. Jedna z nich hovoří o tom, že zubař, který mu před lety nahradil zkažený chrup implantáty, nazval tuto operaci "zdoláním dentálního Everestu".

Rodák z Pembury v hrabství Kent byl ale především nepřehlédnutelným punkovým muzikantem vycházejícím ze svých irských kořenů. Jeho nezaměnitelný chraplavý hlas a silné texty ocenil i temný australský bard Nick Cave, který ho označil za "nejlepšího autora písní své generace.“ Vážil si ho také charismatický herec a příležitostný muzikant Johnny Depp, který před dvěma lety na filmovém festivalu v Karlových Varech představil dokument s názvem Pár drinků s Shanem MacGowanem, který Depp produkoval, a také v něm vystupuje. Dokument dostal název podle knihy A Drink with Shane MacGowan, kterou hudebník napsal roku 2001 se svou ženou Victorií Mary Clarke. Při projekci v Karlových Varech Depp s odkazem na MacGowanovu slabost pro alkohol prohlásil: "Nikdy se nepokoušejte držet krok se Shanem MacGowanem. Když jsem ho viděl poprvé, řekl jsem si: Panebože, ten člověk se nedožije čtrnácti dnů, ten to nedá. A to bylo před třiceti lety."

Vydařené Vánoce s The Pogues

Už v 70. letech, tedy ještě před založením kapely The Pogues, která debutovala v roce 1984 albem Red Roses for Me, měl MacGowan svoji kapelu The Nipple Erectors. The Pogues byli na vrcholu slávy na přelomu 80. a 90. let, kdy vyprodávali koncerty po celém světě a objevovali se v televizních pořadech. V 90. letech, po vyhazovu od The Pogues kvůli pití, pak zpěvák vytvořil další formaci Shane MacGowan and The Popes.

Mnoho z jeho skladeb je ovlivněno irským nacionalismem a historií i londýnským životem. On sám jako svůj vzor uváděl irského básníka Jamese Clarence Mangana a dramatika Brendana Behana. Asi nejslavnější skladbou spojenou s jeho jménem je vánoční píseň Fairytale of New York z alba If I Should Fall from Grace with God z roku 1988.

Smrt si říká rock'n'roll: Příběhy zesnulých hvězd

Ještě před čtyřmi lety vyplynulo z výsledků průzkumu britské asociace autorů hudebních děl PRS for Music, že se jedná o nejpopulárnější vánoční skladbu v Británii přesto, že text svými vulgarismy vzbuzuje kontroverze. Kritiku vzbuzuje zejména použití anglického slova faggot, což je hanlivé označení pro homosexuála. Britská rozhlasová stanice BBC Radio 1 se toto slovo v roce 2007 rozhodla z písně vystřihnout, po rozhořčené reakci části posluchačů však svůj postoj změnila. Pro zajímavost - druhé místo v průzkumu obsadila píseň Last Christmas od popového dua Wham!, za kterou následovala Merry Xmas Everybody od legendárních Slade.

Píseň Fairytale of New York byla poprvé vydána v roce 1987, jako duet ji MacGowan nazpíval se zpěvačkou Kirsty MacColl. Skladbu složili MacGowan a další člen The Pogues Jem Finer. Klíčovými postavami v textu písně i videoklipu jsou irský přistěhovalec trávící Štědrý večer na záchytce v New Yorku a jeho přítelkyně.

Žiju jako pravý Ir

Poté, co nejslavnějšího hudebního opilce The Pogues pro jeho nespolehlivost a výstřelky z kapely vyhodili, založil MacGowan skupinu Shane MacGowan and The Popes, s níž nahrál dvě studiová alba, živé album a živé DVD a od prosince 2003 do května 2005 s ní odehrál šňůru koncertů v Británii, Irsku a Evropě. Během sólové kariéry několikrát navštívil Česko, kde potvrzoval fakt, že je nenapravitelným alkoholikem.

Roku 1996 se účastnil festivalu Jam '96 na pražském koupališti Džbán, kde na sebe diváky nechal dlouho čekat. "Tak se ukaž, opilče," pokřikovali na něj fanoušci podle reportáže Lidových novin. Zpěvák se "připotácel se na pódium 'stylově' opilý, s kelímkem piva, téměř neschopen artikulované řeči", avšak když začal se skupinou The Popes zpívat irskou hospodskou muziku hranou s punk-folkovým nábojem, jazyk se mu postupně rozvazoval, uvedly Lidové noviny.

"Nejsem v kapele proto, abych pil mlíko," zněla jedna z jeho replik. "Žiju jako pravý Ir, nemůžu to změnit," konstatoval při jiné příležitosti.

V roce 2004 MacGowan s doprovodnou skupinou The Popes byli hlavními hvězdami úvodního dne festivalu Respect, který se uskutečnil na pražském ostrově Štvanice. "Kupodivu nejen nedokázal přitáhnout masové publikum, ale také jeho vystoupení bylo zdaleka největším propadákem jinak velmi zajímavého programu," uvedl v recenzi časopis Mladý svět.

V roce 1997 se MacGowan podílel na společné nahrávce skladby Perfect Day Lou Reeda pro charitativní akci Children in Need. Ta se dostala na čelo britské hitparády, prodalo se jí přes milion kusů a do sbírky přispěla rekordní částkou, přesahující dva miliony liber.

"Nikdo nevyprávěl irský příběh tak jako Shane - příběhy emigrace, žalu, rozvratů, vykoupení, lásky a radosti," podotkl k jeho úmrtí vůdkyně nejsilnější irské republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonald.

Text: Roman Jireš, foto: FB Shane MacGowan
Témata: Shane MacGowan, The Pogues, punk, smrt