RETRO 90s | Sting poprvé v Česku. Praha konečně slyšela Roxanne i další hity The Police

Vydáno 04.06.2024 | autor: iREPORT

Sting zavítal poprvé do České republiky 6. června roku 1996. Do pražské Sportovní haly s sebou přivezl pátou studiovku Mercury Falling a také řadu hitů ze svých sólových desek, mezi nimi Englishman in New York či All This Time, a z repertoáru The Police. Diváky rozehřál Paul Carrack se svou doprovodnou skupinou.

RETRO 90s | Sting poprvé v Česku. Praha konečně slyšela Roxanne i další hity The Police RETRO 90s | Sting poprvé v Česku. Praha konečně slyšela Roxanne i další hity The Police

Sting
Praha, Sportovní hala
6. 6. 1996

Sting se mi vždycky líbil, to potvrzuji. Na jeho pražský koncert jsem se těšil, to přiznávám. Sting naživo byl skvělý – a to by mohla být tečka. Nelze ovšem přejít koncert muzikantka, který bez problémů vyprodává stadiony a nabaluje na sebe tolik posluchačstva rozdílných věkových skupin jen tak. A že byl Sting pro české publikum významnou událostí, o tom svědčí i vyprodaná pražská Sportovní hala, kde nebylo nejen k hnutí, ale také k dýchání. O absolutní vlhkosti parami nasyceného vzduchu nakonec svědčily i po neprodyšných zdech stékající kapky vody.

LIVE: Koncert Stinga v pražské O2 areně připomínal závod Formule 1

Paul Carrack se svou doprovodnou skupinou začal svou padesátiminutovou rozehřívací pouť těsně po dvacáté hodině a prezentoval se stejně jako na svém loňském albu Blue Views, tedy výbornými muzikanty, skvělým zvukem a chytlavými melodiemi. Vyvrcholením jeho bloku byla určitě hitovka Over My Shoulder, s níž se prezentoval jako zpěvák na poslední řadovce Mike And The Mechanics. I když mnozí přítomní Carrackovo vystoupení odzívali (i já připouštím, že jeho tvorba není nijak převratná), důvodů k nudě bylo pramálo. Carrack byl docela příjemný úvod večera, nakonec dost těžko si představit v roli Stingova předskokana někoho jiného. Poslední písnička, zasloužené ovace většiny přihlížejících – a pak už se jen čekalo, kapky potu stékaly po tvářích, triko se lepilo na záda, žízeň se hasila ve velkém a napětí se stupňovalo až do chvíle, kdy se na pódiu objevila Stingova doprovodná skupina.

Dominic Miller, Vinnie Colaiuta, Kenny Kirkland a dechová sekce Philip Veacock a Jonathan Scott – to byli aktéři toho čtvrtečního večera. Ten nejhlavnější a nejdůležitější, ten, na nějž se čekalo úplně nejvíc, se zjevil až za okamžik, po prvních tónech úvodní skladby koncertu, a zároveň také první písně své letošní kolekce Mercury Falling. The Hounds of Winter. Ze Stingovy novinky zaznělo na koncertu vše podstatné – po Hounds Of Winter následovala I Hung My Head, po ní I Was Brought To My Senses a dostalo se i na hit (a zároveň klip) Let Your Soul Be Your Pilot. Potěšily mě You Still Touch Me, ale i I'm So Happy i Can't Stop Crying, All Four Seasons i závěrečná Lithium Sunset, při níž se na pódiu zcela nečekaně objevil i již zmíněný Paul Carrack.

O tom, že Sting své posluchače opravdu nešetří, svědčí i zařazení starých osvědčených hitů z jeho sólové tvorby (Englishman in New York, Fields Of Gold, All This Time a křehké Fragile jako druhý přídavek). Dočkali se i fanoušci starých The Police (Roxanne, Every Little Thing She Does Is Magic, Synchronicity, Every Breath You Take). Pokud vám ve výčtu chybí třeba Walking On The Moon, Message In The Bottle nebo Don't Stand So Close To Me, pak vězte, že Sting repertoár i pořadí skladeb mění koncert od koncertu, a i v Praze nám nabídl, co uznal sám za vhodné.

TOP 5 písní Gordona Sumnera, zvaného Sting

Colaiutovy pestré bicí společně se Stingovou baskytarou uváděly do pohybu melodické soukolí kapely a byla opravdu radost se dívat na klávesové orgie Kennyho Kirklanda, na nápaditou Millerovu kytaru a na skvělou show, kterou rozjela dvojice dechařů. Sting sám je velmi charismatická osobnost a pražské publikum si získal už prvním tónem svého skvělého hlasu a rozezvučením strun své baskytary. Že nás dokázal perfektně naladit na svou vysílací vlnu, o tom svědčí i fakt, že se v průběhu večera na pódium vrátil dvakrát.

A ještě jedna věc stojí v souvislosti se Stingovým koncertem za zmínku – věková struktura návštěvníků koncertu. Teenagerů byste našli poskrovnu, zato těch prošedivělých jsem viděl dost a dost. Mně osobně bylo ten večer v této společnosti, hlavně ale ve Stingově přítomnosti, moc příjemně.

Text původně vyšel v časopise Rock Report č. 7/1996.

Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.

Tento obsah mohl vzniknout díky finanční podpoře Ministerstva kultury.

Pod tímto odkazem si můžete prolistovat kompletní digitalizované ročníky 1991 a 1992! 

Text: Petr Vacek, foto: Ondřej Pýcha, Tomáš Martinek
Témata: Sting, Paul Carrack, Dominic Miller, Vinnie Colaiuta, Kenny Kirkland, Philip Veacock, Jonathan Scott

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Gregory Porter v O2 Universu