TOP 10 nejlepších zahraničních alb roku 2016 podle redakce iREPORTu

Vydáno 17.01.2017 | autor: redakce

Jestliže v domácí hudbě se v roce 2016 prosadili nováčci, mezinárodní scéna naopak aplaudovala stálicím. Dvě desky v naší výroční Top 10 dokonce vyšly jen těsně před tím, než jejich interpreti zemřeli. 

TOP 10 nejlepších zahraničních alb roku 2016 podle redakce iREPORTu David Bowie se rozloučil albem Blackstar


10. Radiohead - A Moon Shaped Pool

Radiohead patří ke kapelám, které udržují dokonalou rovnováhu mezi komerčností a nepřístupností. Jejich devátá řadovka s názvem A Moon Shaped Pool, kterou vydali bez okázalého humbuku, opět ukázala jejich největší přednosti. Nenucené experimenty, dotáhnutá témata a vyšperkovaný zvuk tvoří komplex, o nějž usiluje asi každý umělec. Jedna ze skladeb Daydreaming navíc dostala i geniálně zpracovaný videoklip, kde zmapovali život Thoma Yorkea, jeho vztah s nedávno zesnulou životní partnerkou a v neposlední řadě právě i jeho kapely. (David Stoklas)

TOP 10 nejlepších domácích alb roku 2016 podle redakce iREPORTu


9. Norah Jones - Day Breaks

Novinka Norah Jones Day Breaks má nejblíže k desce Come Away With Me z roku 2002, které se prodalo přes dvacet šest milionů kusů. Američanka opět skloubila vokální jazz, který hodně čerpá z popových a rockových písňových postupů. Oproti debutu je ale dál, kompozice jsou složitější, svůj hudební nástroj ovládá zdatněji a i v jejím hlase je slyšet více zkušeností. Připomeňme, že Norah Jones bude jednou z hlavních hvězd Colours Of Ostrava 2017. (Daniel Maršalík)


8. Nick Cave & The Bad Seeds - Skeleton Tree

Se smrtí syna se Nick Cave vypořádal tak, jak umí nejlépe - hudbou. Šestnácté studiové album s The Bad Seeds stojí a padá na improvizaci ústřední dvojice Cave & Warren Ellis, která se na rozdíl od předchozích počinů úplně oprostila od potřeby dokonalosti a propracovanosti. Písně jsou ve své jednoduchosti složitou koláží všemožných zvuků a instrumentálních ruchů, textově se opírají o smrt blízké osoby a o potřebu se s takovým prožitkem vyrovnat. Album temné, depresivní, zdánlivě neproniknutelné, postrádající jakoukoliv hitovost či ucelenost. Ale také album upřímné, bolestivé, emocionálně vypjaté a ve všech směrech krásné. (Aleš Lochman)


7. Metallica - Hardwired... To Self-Destruct

Metallica na nové desce čerpá z vlastní minulosti a mimo jiné vzkazuje nepřejícím, že se hrdě hlásí ke všem etapám své existence. Téměř osmdesátiminutová Hardwired... To Self-Destruct by mohla mít přezdívku "Kill 'Em Load" a ocení ji zejména ti, kteří za touto legendou stojí celou kariéru. Vždyť této partě je thrashmetalová škatulka už dávno těsná. A jen tak mimochodem - pokud by Hardwired... To Self-Destruct vyšlo po "černém" albu, možná by zmírnilo překvapení příznivců z Load. Další deska může být klidně o dvacet minut kratší, hlavně ať se na ni nečeká osm let. (Tomáš Rumler)

vložte odkaz, text nemažte


6. Lady Gaga - Joanne

Všechny bláznivé kostýmy, výstřední účesy i hudební podivínství nechala Lady Gaga pro tentokrát ve skříni. Ke štěstí jí nově stačí klobouk a písničky. Album Joanne je mimo jiné pocta její tetě tohoto jména, která zemřela v devatenácti letech na lupus - ještě před tím, než se zpěvačka narodila. Gaga se ve spolupráci s producentem Markem Ronsonem od tanečního popu posunula k soft rocku a silným baladám, hodně patrný je tu vliv country. Když připočteme řadu zajímavých hostů, včetně Florence Welch nebo Joshe Hommea, je jasné, že dostáváme úplně jinou Lady Gaga. A tahle proměna jejímu statnému hlasu svědčí. (Josef Martínek)

RECENZE: Lady Gaga ze sebe shodila všechny flákoty masa. Teď je z ní Joanne


5. Leonard Cohen - You Want It Darker

Kanadský zpěvák se ve svých dvaaosmdesáti letech stal počtrnácté "otcem" hudebního díla a ani pro tentokrát se nejednalo o dítě nepovedené. Má po svém otci vše, co ho dělá pravým mistrem ve svém řemesle. Upřímné a precizní texty, melodické refrény, skvělou hudbu a vkusné provedení. Leonard Cohen se svým posledním dílem upřímně loučil se světem a v produkci svého opravdového syna Adama nahrál doma v obývacím pokoji jednu z nejlepších desek, která loni vyšla. Obloukem se na ní vracel ke všem svým předešlým hudebním počinům. "Jsem připraven, můj pane," oznámil několik týdnů před smrtí s hlavou vztyčenou. (Aleš Lochman)

TOP 12 osobností, které v roce 2016 zemřely: David Bowie, Leonard Cohen, George Michael, Prince, Radim Hladík a další


4. Korn - The Serenity Of Suffering

Korn se naštěstí neřídí rčením o tom, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Proto mohli ve svých řadách před pár lety přivítat bývalého člena a poté přijít s deskou, která je vrací až na začátek milénia. Máme co dočinění s kombinací old-schoolové a modernější podoby Korn, kde své místo mají kromě agresivity i silné melodie. Nahrávka zní svěže a aktuálně, nejde o žádné zoufalé vyvolávání duchů. U kapel, které jsou aktivní přes dvacet let, většinou není inovace klíčovým faktorem úspěchu. Často je dokonce vyloženě nežádoucí. O tom by mohla zrovna tahle banda dlouze vyprávět. (Tomáš Rumler)


3. Beyoncé - Lemonade

Možná se u Lemonade víc než deska hodí použít pojem dílo. Všeobecné publikum by pro starou dobrou Single Ladies "Bí" našlo jistě mnoho adjektiv od krásné až po přeceňovanou. Pravdou ale je, že ta hvězda balancující na hraně r'n'b a popu je už nějakou dobu pryč, teď tu máme urban umělkyni. "Limonáda" je o zlých mužích s muži ve všech možných podobách a žánrech. Beyoncé zpívá o podvádějících manželech, o utlačovatelích, ale i špatných otcovských vzorech. Zároveň dává najevo, že těmhle mužům už sloužit nebude, a jen blázen by jí odporoval. Lemonade není klasické rádiové album napěchované potenciálními popovými megahity, ale spíše jakýmsi soundtrackem k alternativnímu festivalovému filmu. (Daniel Košťál)

Zahraniční hudba v roce 2016: Odchod velikánů, nástup r'n'b a spousta hvězd v Česku


2. Iggy Pop - Post Pop Depression

Nejlepší akce jsou prý ty neplánované. Když už začal Iggy Pop na albu Post Pop Depression pracovat, aspoň vše držel v tajnosti. Přestože tento divočák oslaví v dubnu 70. narozeniny, na koncertech vypadá, že energie má na rozdávání. Těžko proto věřit informacím naznačujícím, že by mohlo jít o poslední desku, kterou Iggy natočil. Tentokrát spojil síly s muzikanty z Queens Of The Stone Age a Arctic Monkeys, Josh Homme se navíc postaral o produkci. Pokud vám nestačí studiové provedení, je k dispozici i stejně povedený živák nazvaný Post Pop Depression: Live At Royal Albert Hall. (Tomáš Rumler)

LIVE: Chci, aby můj děda byl jako Iggy Pop


1. David Bowie - Blackstar

Těsně před svým odchodem, přesně na své devětašedesáté narozeniny, vydal David Bowie album Blackstar, které posluchači povětšinou ocenili až po oznámení jeho úmrtí. Deska upřímná, energická, experimentální a nahraná s plným vědomím blížícího se skonu se stala už zkraje ledna adeptem na album roku. Na ploše čtyřiceti minut a sedmi dlouhých skladeb na ní Bowie rekapituluje svou dosavadní tvorbu a loučí se se světem a fanoušky. Nechybí glamrockové prvky, jazzové improvizace, ambientní vsuvky, krautrockové vyhrávky a dokonce ani gregoriánský chorál. Pětadvacáté studiové album je tak rozloučení Mistra, jak se sluší a patří. (Aleš Lochman)

RECENZE: Kdo a co je David Bowie? Dokument na to neodpoví, zapojte svou představivost

Témata: alba roku 2016, David Bowie, Iggy Pop, Beyoncé, Korn, Leonard Cohen, Lady Gaga, Metallica, Nick Cave, Norah Jones, Radiohead

NEJČTENĚJŠÍ

zavřít