Vydáno 29.05.2024 | autor: Andrea Hupková
Americká parta My Chemical Romance patří k nejúspěšnějším formacím nového tisíciletí. Na svém kontě má celkem sedm studiových alb. Dodnes je zřejmě její nejúspěšnější nahrávkou The Black Parade, která je považována za jednu z nejdůležitějších rockových desek první dekády tohoto století. Které písně kapely ale patří mezi ty vůbec nejlepší?
TOP 10 písní My Chemical Romance. Emo kapely, která kdysi udávala styl
Skladba I Don't Love You na první pohled vystupuje ze zbytku alba The Black Parade. Chybí v ní rychlé riffy a její text zdánlivě nezapadá do ságy „o pacientovi umírajícím na rakovinu“, což je koncept, se kterým nahrávka pracuje. Své místo na seznamu si však song zaslouží nejen pro své téma, které sice není nijak originální, ale je uchopeno bez zbytečného patosu, ale taky protože zasáhla i lidi, kteří by si jinak My Chemical Romance nepustili.
LIVE: My Chemical Romance vrátili mileniály zpět do puberty
Famous Last Words bylo napsáno pro Mikeyho Waye, který během natáčení The Black Parade na čas opustil kapelu, aby se mohl vypořádat se svými psychickými problémy. Naštěstí poté, co slyšel pracovní verzi této skladby, souhlasil, že bude jako basák pokračovat. Píseň není o loučení, ale o odhodlání pokračovat navzdory všem okolnostem, což dokonale vystihuje fázi, ve které se skupina zrovna nacházela. Podle slov členů šlo o její nejtemnější období, což odráží i problematické natáčení videoklipu. Nikdo ze sestavy z něj neodešel bez zranění. Frontman a zpěvák Gerard Way píseň však i přesto označil za svou nejoblíbenější skladbu.
My Chemical Romance často začínají své skladby pomalu a nenápadně, aby se později rozvinuly v čirý chaos. V You Know What They do to Guys Like Us In Prison to využili dost možná nejefektněji. Jak už název vypovídá, zatčením vypravěčova smůla jenom začíná. Přestože se v textu nezmiňuje nic přímo, implikace jsou silné a Way během zpěvu zachází do stavu jasné hysterie. Na konci už se jenom neuroticky směje a dokazuje tím svůj herecký rozsah. Hudební složka díky skvělému načasování vůbec nezaostává a posluchače pak skoro mrzí, že k této dynamické písni nikdy nevzniklo video.
Během svého původního působení (od roku 2001 do rozpadu v roce 2013) se kapela často setkávala s kritikou médií, mimo jiné pro údajné nabádání fanoušků k sebevraždě. Jako odpověď vznikla tahle rychlá punková pecka. Okamžik, kdy se stala neodmyslitelnou součástí historie skupiny nastal v roce 2006 na festivalu v Readingu, kde My Chemical Romance vystupovali poSlayer. Jejich fanoušci dávali jasně najevo, co si o mladých hudebnících z New Jersey myslí nejen verbálně, ale i tím, že po nich házeli všemožným odpadem, na což jim Gerard Way odpověděl: “This song is called thanks for all the bottles, thanks for all the piss, thanks for all the golf balls, thanks for all the apples and thanks for all the sticky shit.” Následovalo Thank You for the Venom.
Pro kapelu je sice jistá melancholie typická, málokdy je však podaná v takto pomalém tempu. V The Light Behind Your Eyes chybí jakýkoliv náznak punku, místo něj skladbě dominuje akustická kytara. Way zde zpívá nezvykle klidně a vytrvale se obrací posluchače. I přes posmutnělý tón má skladba zanechat pozitivní dojem a snad i to je jeden z důvodů, proč je označována za skutečný klenot jinak pozapomenutého alba Conventional Weapons. Bývá také často považována za zprávu pro zpěvákovu dceru Bandit, stejně tak jako pro tápající fanoušky.
Emo kapely, které kdysi udávaly styl: Co se stalo s My Chemical Romance či Panic At The Disco?
Na Teenagers není jediný aspekt, který by nefungoval. Má chytlavý refrén, skvělé video a rytmus, na který se nedá zapomenout. Navíc přímo oslovuje svou cílovou skupinu. Nápad na skladbu vznikl, když si Gerard Way cestou metrem uvědomil, že stárne a ztrácí kontakt s mladými lidmi. Při psaní písně vzpomínal na to, jak se k němu dospělí bez zjevného důvodu chovali nefér a jaké pocity to v něm v pubertě vzbuzovalo. Kytarista Frank Iero si původně myslel, že s tímto songem Way žertuje, ukázalo se však že silně rezonuje s jejich publikem a dodnes jde o jeden z jejich nejznámějších hitů.
Helena je první písní na druhém albu Three Cheers for Sweet Revenge a novou éru kapely otevírá více než dokonale. Kapela se zde vzdaluje od svých punkových kořenů a obecně se dostává na hranici pop punku a goth rocku. Video se sice zabývá smrtí mladé dívky, nahrávka však ve skutečnosti vznikla v reakci na smrt babičky sourozenců Wayových. Gerard si vyčítal že si pro ni v jejích posledních okamžicích nenašel více času, a touto skladbou se se svým zármutkem snažil vypořádat. Téma ztráty a smrti bylo později podrobněji prozkoumáno v The Black Parade.
Přestože éra Danger Days, ze které Na Na Na (Na Na Na Na Na Na Na Na Na) pochází, zklamala mnoho fanoušků svým novým směřováním, nedá se jí upřít technická kvalita. Album vypráví o skupině Killjoys bojující v dystopickém světě proti korporaci Better Living Industries. V Na Na Na (Na Na Na Na Na Na Na Na Na) dojde k jejich smutnému konci, přesto nejde o truchlivou baladu, ale energickou pecku, k jejímuž jednoduchému a velmi chytlavému refrénu (v názvu věrně zachycenému) se při koncertech přidává celý sál. I přes jednodušší text jde o největší hit z celého alba. Kapela zde zcela odhodila černé uniformy a místo toho se oddala barvám, díky čemuž je album Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys jednoduše rozeznatelné od předchozích období.
Členové My Chemical Romance se v mládí považovali za outsidery, a proto svou tvorbu vždy cílili na sociální vyděděnce. Píseň I´m Not Okay (I Promise) je dopisem pro fanoušky, kteří se cítili být sami a vyřazeni z kolektivu. Zachycuje to nejen úvod plný referencí na koníčky obvykle vyhrazené nerdům, ale taky ikonické video, ve kterém vystupují členové kapely jako neoblíbení studenti ve špatně padnoucích uniformách. Video zobrazuje také jejich spolužáky s jejich problémy a dává divákům jasnou zprávu – nejste v tom sami.
Nota G. Na papíře vám to možná nic neřekne, ale sotva se tento tón zahraje na klavír, každý, kdo měl alespoň krátkou emo fázi, si vzpomene. Welcome to the Black Parade bylo ve fanouškovské anketě časopisu Classic Rock Platinum Series zvoleno nejoblíbenější písní a není se čemu divit. Třetí album kapely vrcholí právě tímto songem. Skladba se vyrovnává se smrtí i se životem a byla částečně napsána jako terapie. V rámci desky zde pacient umírá a vzpomíná při tom na to, jak ho vzal otec na průvod. Píseň a video fungují i bez znalosti kontextu, především díky vysoké produkční hodnotě. My Chemical Romance zde dovedli k dokonalosti to, co jim jde nejlépe – podat tragické téma pozitivním způsobem. Díky ikonickému vizuálu dokonale vykreslujícímu atmosféru, teatrální kompozici a mnohovrstevnatému textu ji kytarista kapely Ray Toro ji označil za jejich Bohemian Rhapsody.
Text: Andrea Hupková, foto: Pavla Dolanská, Naki, archiv iREPORTu
Témata: My Chemical Romance, Gerard Way, Mikey Way, Frank Iero, Ray Toro, emo
