Vydáno 10.02.2020 | autor: Tomáš Kocian
Všichni narozeni v devadesátkách si na to období dobře pamatují. V první dekádě tohoto tisíciletí nabyl na slávě styl emo, jehož představitelé se dostali do hledáčků hudebních producentů. Ti tehdy udělali z kapel jako My Chemical Romance či Tokio Hotel, o kterých jsme se zmínili v prvním díle, hvězdy světového formátu. Jak to s nimi ale vypadá dnes?
Emo kapely, které kdysi udávaly styl: Co se stalo s My Chemical Romance či Panic At The Disco?
My Chemical Romance asi není třeba představovat. Úspěch slavila kapela už při vydání druhé desky Three Cheers For the Sweet Revenge, které se celosvětově prodalo více než milion kusů, a z níž vzešly hity jako Helena nebo I´m not okay (I promise). Své další album vydala skupina v říjnu roku 2006. A bylo ještě úspěšnější než to předchozí. Písně Welcome to the Black Parade či I Donť Love You zněly z rádií po celém světě a miliony teenagerů našly v My Chemical Romance svou novou modlu.
My Chemical Romance se po dlouhé pauze vydají na turné, zahrají i v Praze
Krátce po vydání druhé studiovky však vyplulo na povrch, že se lídr kapely Gerard Way potýká s depresemi. Léky na ně kombinoval s alkoholem a co víc, i s kokainem. Možná i kvůli těmto problémům se třetí nahrávka velkého ohlasu nedočkala. V roce 2013 se kapela nakonec po své dvanáctileté existenci rozpadla.
Co se dělo dál? Kytarista Frank Iero si založil skupinu Frnkiero and the cellabration, ve které usedl za bicí bývalý bubeník My Chemical Romance Jarrod Alexander. Následně byla formace přejmenována na Frank Iero And The Patience a vydala album Parachutes.
Kytarista Ray Toro se vydal na sólovou dráhu a v roce 2016 představil studiovku Remember the Laughter. Největšího úspěchu ale dosáhl frontman Gerard Way. Kritici nadšeně vítali jeho britpopovou desku Hesitant Alien, která byla inspirována například Davidem Bowiem.
VIDEO: Kompletní reunion koncert My Chemical Romance z Los Angeles
V posledních letech se hodně spekulovalo o obnovení My Chemical Romance. Členové kapely zprvu vše drželi v tajnosti, v loňském roce však svůj návrat na scénu k radosti fanoušků konečně potvrdili. Nejprve ohlásili předvánoční koncert v americkém Los Angeles, následovaly festivaly, a nakonec i turné. Parta okolo Gerarda Waye tak znovu ožila a s ní i práce na novém materiálu. Zdá se, že po slavné emo kapele nakonec nezbudou jen čtyři vydaná alba.
Panic At The Disco své první demáče nahráli v roce 2004 a rozhodli se je poslat kapele Fall Out Boy, konkrétně basákovi Peteu Wentzovi. Tomu se nahrávky líbily, a tak vyrazil za kapelou do Las Vegas. Následoval podpis smlouvy u vydavatelství Fueled By Ramen, pod jehož hlavičkou skupina vydává dodnes. Jejím největším hitem je píseň I Write Sins Not Tragedies z roku 2006, jejíž vizuální podoba získala ocenění za Hudební videoklip roku na cenách televize MTV.
Panic At The Disco s novou deskou
U Panic At The Disco se o rozpadu jako takovém vlastně ani nedá mluvit. Z původních členů kapely totiž zůstal jen Brendon Urie. Ostatní z projektu kvůli odlišným názorům na hudební styl, kterým se formace prezentuje, odešli. Pravdou je, že Panic At The Disco už v současné době rozhodně nejsou tou slavnou emo skupinou, kterou bývali. Osamocený Urie uším posluchačům servíruje spíše pop, ze kterého vymizely kytary, jež nahradil synťáky.
Text: Tomáš Kocian
Témata: My Chemical Romance, Panic At The Disco, emo
