TOP 8 písniček k táboráku: Od Wabiho Daňka až po bratry Nedvědy. Která je ta vaše?

Rosa na kolejích a svoboda ducha

Tato písnička je vlastně taková neoficiální trampská hymna. Jejímu autorovi Wabimu Daňkovi prý při jejím skládání v hlavě zněla slova indiánského náčelníka Seattla: "Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak i my neustále narážíme na porušování našich práv bělochy." Přestože o autenticitě výroku náčelníka panují pochybnosti, Wabimu se srovnání se zubem zalíbilo a písničku vytvořil údajně během necelé hodiny. Až po letech zjistil podobnost úvodního kytarového riffu se Suchého songem Pramínek vlasů, které si však zpočátku nebyl vědom.

Wabi Daněk - trampský bard, jehož proslavila Rosa na kolejích

Rosa na kolejích popisuje pocity trampa, který se neustále vrací k železničnímu nádraží, aby z něj vyrážel objevovat nové krásy světa ("Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, telegrafní dráty hrajou ti už léta nekonečně douhý monotónní blues"). Písnička neobyčejně sugestivně vyjadřuje nekonečnou svobodu při putování. Brzy si získala srdce vyznavačů snad všech žánrů. Když se svého času hrála například na plzeňské Portě, trampové jí dokonce vzdávali hold vestoje.

Bedna od whisky, žijící si vlastním životem

Autorem další známé táborákové písničky je Miki Ryvola, trampský písničkář, zpěvák a kytarista. Je to mladší bratr Wabiho Ryvoly, se kterým dlouho účinkoval v trampské kapele Hoboes. V rozhovoru pro web folktime.cz Miki před časem uvedl: "Bedna od whisky mi přerostla přes hlavu, jeden čas bylo poněkud přebednováno a já tu píseň začal nenávidět. Jenže za ta léta od roku 1968 se z ní stal takový fenomén, že už žije vlastním životem a já jen trochu zvrhle sbírám nové a nové úpravy.

Vedle Wanastových Vjecí je tu například dojemná verze od Bambini di Praga, swingová úprava od bigbendu Kokosy, odhulákali ji i Maxim Turbulenc, nazpíval ji Hurvínek i pes Filipes. Bokomara ji udělala v hantecu, Kapitán Kid ji kongenálně převedl do slovenštiny. Před časem jsem dostal text v esperantu, už mi ji zahrála pro radost dudácká muzika a v neposlední řadě ji excelentně provedli Nezmaři s Filharmonickým orchestrem České Budějovice. Pořád platí, že písnička je dítě, které pustíš do světa a ono už si žije vlastním životem."

Bláznova ukolébavka neboli "Ovečka"

"Máš má ovečko dávno spát, už píseň ptáků končí. Kvůli nám přestal vítr vát, jen můra zírá zvenčí." Bláznova ukolébavka je největším hitem Pavla Dydoviče. Text napsal František Řebíček a spousta lidí písničce neřekne jinak než "Ovečka".

Hodně se diskutuje o tom, zda její text pojednává o pobytu v psychiatrické léčebně (zas má bílej plášť a v okně je mříž, vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš) a o schizofrenii.

Spirituální Stará archa

Biblické motivy jsou ve tvorbě jedné z prvních českých folkových kapel (vznikla v roce 1960) velmi časté. Výjimku ve tvorbě Spirituál kvintetu nepředstavuje ani song Stará archa, který vypráví příběh Noemovy archy: "Kázal jim naložiti ptáky, savce, kocábku náram-, náramnou, ’ryby nechte, zachrání se samy hladce, 'kocábku náram-, náramnou."

Dušan Vančura - Zpěvák a kontrabasista byl přes půl století členem Spirituál kvintetu. Jeho doménou byly texty

Ve čtyři roky staré bakalářské práci studentky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kristýny Bártové s názvem Spirituální motivy v tvorbě hudební skupina Spirituál kvintet se píše: "V Noemovi mohli posluchači vidět jednak symbol odvahy vzdorovat dešti i pomocí archy, jednak symbol určité trpělivosti a víry, neboť po dobu sedmi neděl musel důvěřovat nejen své arše, ale také tomu, že déšť jednou skončí a on i ostatní přežíjí."

Tulácký ráno pro všechny dobrodruhy

"Tulácký ráno, mrakem se snáší, za chvíli půjdem, toulat se dál." My všichni, co máme toulavé boty, jsme si už někdy museli Tulácký ráno prozpěvovat. Autorem písničky je Jan Nedvěd, jeden z nejúspěšnějších českých folkových muzikantů. Tulácký ráno je z desky Na kameni kámen a rozhodně patří mezi nejoblíbenější trampské písničky, zachycující lákavé volání dálek.

Podvod - Co bude dál?

A pokračujeme v trampské krasojízdě ve jménu bratří Nedvědů. Podvod, píseň z alba Jakub (1991), je tryznou za všechny, kteří někoho podvedli v lásce a teď toho hořce litují. Honza Nedvěd tu zpívá o tom, že "pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, podved' jsem všechno, o čem doma si sníš, teď je mi to líto." O textu písně existují poměrně sáhodlouhé rozbory, jejichž autoři ho analyzují velmi detailně. Například úryvek "Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?" je jedním z internetových "nedvědologů" rozebrán až takto do hloubky: "Toto je zajímavá část - autor ignoruje čas - je plně pohroužen do sebe, proto čas odměřuje kolektivním symbolem - kostelním zvonem. Děj je zasazen k půlnoci.  Zde opět nevíme, jestli ve spojení: 'půjdu se mejt a pozhasínám' je myšleno to, že autor se půjde mýt a zároveň bude zhasínat, což je atypické chování - kdy se tedy autor myl? Nevíme, jestli se autor myje potmě, nebo se myje cca 5 - 6 hodin vkuse až do rána, kdy už není potřeba svítit (protože není napsáno: 'půjdu se mejt, pak pozhasínám').

Zde se může jednat o nepřesnost v autorově vyjádření, kdy ten akt mytí je shrnut v tom 'půjdu se mejt' a pozhasínám je další činnost volně navazující na mytí. Autor nepopisuje důvod mytí - jestli to je forma očišťování či řasu, kterou má v ruce, hledal někde v prachu, či byla znečištěná množstvím make-upu a kvůli tomu se musí umýt - každopádně výsledek bude opět tma a nejistota z budoucnosti. Zřejmě autor může trpět nespavostí… Autor se opět snaží opakováním ujistit čtenáře o svých citech, kterými se snaží omluvit své činy a i to, co neudělal. Což je v podstatě nářek nad tzv. rozlitým mlékem."

Stánky: Cesta do hlubin duše vykořeněného Čecha

V roce 2006 natočil Břetislav Rychlík pro Českou televizi dokument s názvem U stánků na levnou krásu. Šlo o jakousi analýzu fenomén bratří Nedvědů. Autoři dokumentu se tázali hudebních kritiků, historiků i obyčejných lidí, proč jsou zrovna písničky Nedvědů u českého publika tak oblíbené, až adorované.

Například tehdejší organizátor megakoncertu Nedvědů na pražském Strahově Petr Novotný v dokumentu uvedl: "V písničce Stánky se Nedvědům podařilo zachytit  pocity lidí, stojících tak trochu na okraji společnosti. Už ten text - u stánků na levnou krásu, postávaj a smějou se času… Je to song o lidech, kteří mají pocit, že nejsou plně zařazeni do společnosti. A přitom jsou nenapravidtelně romantičtí…. Jen si to představte - dva plešatí tlusťoši si sednou s kytarami na pódium a sedmdesát tisíc lidí je z toho v transu." Jedna z fanynek pak v pořadu říká, že písničky bratří Nedvědů jsou pro ní únik z neuspokojivé reality.

Holubí dům a hardrocker u ohně

Přestože má rocker Jiří Schelinger k folku dost daleko, Holubí dům už u táborových ohňů musel zaznít milionkrát. Písničku napsala úspěšná autorská dvojice Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěřák a stala se prvním velkým Schelingerovým hitem. Natočil ji v roce 1972 se skupinou Faraon pod vedením Karla Šípa. Holubí dům vyšel o rok později na singlové desce s dalším hitem René, já a Rudolf.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Jiří Schelinger (25.)

K písni se váže jedna zajímavost - v jejím případě psal Uhlíř nejprve hudbu, až poté dodal Zdeněk Svěrák text. A Uhlíř zjistil, že zapomněl napsat hudbu na refrén. Ten musel dodělat zpětně. Uhlíř prý dodnes trpí pocitem, že je píseň nastavovaná. Pozorní posluchači v ní údajně mohou zaregistrovat podivný střih. Ale upřímně - není to (nejen u táboráku) jedno?

text: Iva Hadj Moussa

Témata: písně k táboráku, folk, country, Wabi Daněk, Jan Nedvěd, František Nedvěd, Jiří Schelinger, Spirituál kvintet