Pekař interview: Kuba Ryba mi staví vejminek, tetování od něj vypadá jak z kriminálu

V pondělí jste prý měli zajímavou příhodu, co se stalo?
Byli jsme v Brně, kde jsme spali a dělali rozhovor, a můj skvělej cajonista Ondra měl úžasnej nápad, že zaparkujeme ve Francouzské ulici, která je pověstná tím, že se tam krade i za dne. Samozřejmě to neminulo ani nás. Naštěstí to dopadlo dobře, pomohl nám kamarád z Brna, který má známosti, zjistil, v jaký zastavárně to je, koupil věci a my si je mohli odvézt. Celé se to odehrálo během dvou hodin.

Pekař interview: Mé písně jsou nejen odrazy vlastních zážitků, ale i různých životních příběhů 

Jaká byla dovolená s "Rybovic" klanem?
První po třech letech, takže pro mě bylo důležité si odpočinout. Za měsíc pojedu znovu, nestihl jsem si odpočinout dostatečně. Takže doufám, že budu víc nakaženej, než jsem teď. (rozhovor probíhal v době Pekařova nachlazení - pozn. redakce) Chystáme se s Kubou Rybou do stejné lokality, jen o barák vedle, sousedka nám nabídla dům, tak jsme tam rovnou nechali věci a kytary. (úsměv)

Byla ve znamení odpočinku, nebo jste něco nového tvořili?
Furt jsme skládali s Kubou, udělali jsme pět textů pro Harleje, dodělávali jsme moje dvě písničky a Kubovy tři.

To byl cíl cesty?
Vzniklo to v letadle, kdy nám Harlej napsali, že potřebují urgentně dodělat písničky, takže se to takhle vyvrbilo. Možná pomohlo, že jsme byli v cizině, songy tak mají jinej nádech.

vložte odkaz, text nemažte

Není náročné skládat texty pro kapelu z jiného žánru?
Kuba mě to naučil. Ale zkraje mi to dělalo problémy, protože mám rád, když jsou texty podle mýho, jsou mojí myšlenkou. Kuba mi řekl, že je to sice skvělý, ale jejich publikum by některý obraty nepobralo - jako například "kámen čeří tůň", i když se to pak skvěle rýmuje. Ale jsou to "jen" písničky a navíc stejná liga. Musí se brát ohled na to, aby zpěvákovi sedly. Takže je to sranda.

ZPÍVÁNÍ JE PRO MĚ AUTOMATICKÉ

Hodně lidí si na delších cestách uvědomí řadu věcí a přehodnotí svoje priority, měl jsi to taky tak?
Místo, na kterém jsme byli, se jmenuje Hikkaduwa, což znamená Meč poznání. Takže po cestě zpátky jsem například přemýšlel, co mi to dalo, a zjistil jsem, že bych si měl více rozmýšlet věci, co řeknu, a když je řeknu, tak si za nimi stát.

Chtěl jsi zpívat odmala?
Neměl jsem ani jinou variantu, protože jsem krom tance neměl jiný záliby. Navíc mi to přijde jako automatika, nechápu, jak někdo nemůže umět zpívat, mně to přijde automatický, zkrátka podobné jako to, že dejchám. U nás se zpívalo odmalička.

Jsi známější až poslední dobou, proč ses rozhodl plnit si své sny až na prahu třicítky?
Trpím nyní depresí, že mi bude za pár dní třicet. (smích) Jsem na jednu stranu rád, že to je až dýl, protože člověk má už rozum a dokáže si to víc zpracovat. Kdyby bylo tohle ve dvaceti, asi by to pro mě nemělo takový význam a následoval by pak strmej pád dolů. Dokážu si teď ujasnit priority a jít si za nimi.

Zaznamenal jsi boom kolem svojí osobnosti? Nebojíš se pádu?
Bojím se po každé písničce, když ji složím a dám ji na internet, že už lepší neudělám. Je to závazek, ale pak ten pocit, když se to povede, je super. (úsměv)

SLAVÍKA JSME VYHRÁLI DÍKY VTIPNÉMU VIDEU

Na Českém slavíku jsi získal cenu za Objev roku, čekal jsi to? A kdo je pro tebe největší objev?
Upřímně jsem si myslel, že Slavíka získá Sebastian, že si ho víc zaslouží. Ale měli jsme lepší propagaci, protože jsme si za hlasy více šli. Udělali jsme vtipný video, který mělo široký dosah. Největší objev je ale pro mě můj parťák Ondra Soukup, protože se naučil na cajón z internetu, když jsem mu o to řekl.

Na Slavíkovi jsi zaujal i svým výrokem, že je to dobrá soutěž, ale myslíš si, že jsou v ní i lidi, kteří by tam být neměli...
Viděl jsem to až ze záznamu. Jsou věci, které člověk prostě musí říct v tu chvíli, jako byla právě tato. Výroku nelituji, jen mě mrzí, že anketa ztratila úroveň, doufám, že si mezi lidmi zase získá důstojnost.

Hudební ceny Žebřík 2016: nominace

Nyní jsi nominovaný jako Objev roku v letošním Žebříku, co si o tom myslíš?
Jsem samozřejmě hrozně rád, protože v současné době je Žebřík vnímán prestižněji než Český slavík.

Vydal jsi už řadu klipů, plánuješ v nejbližší době nějaký další?
Nejraději bych je vydával každej měsíc. Bude se dělat klip k Římu, dnes jsme shodou okolností změnili scénář. Snad se to stihne do konce turné. Pak bych rád na podzim natočil klip k písni Jen nahoru.

KUBA RYBA MI VYTETOVAL SVOU PRVNÍ A POSLEDNÍ KÉRKU

Zaujalo mě tvé logo panenky, které máš vytetované na ruce, jaký je jeho původ?
Jedná se o značku ze školky, kde jsem pracoval. Tak jsem si ji překresloval, zabil a takto ji znetvořil a pak mi ji Kuba vytetoval. Navíc to tetování vypadá jako z kriminálu, protože se jednalo o jeho první a poslední kérku. (smích) On si kvůli tomu koupil i tetovací strojek. V překladu to znamená, že "láska zabíjí". Jeho přítelkyně mi vytetovala na druhou ruku srdíčko a křížek. Na oplátku jsem vytetoval svůj podpis Kubovi na ruku.

Necháváš se inspirovat Rybičkami?
Myslím si, že je to přesně naopak, snažím se držet co nejdál, aby to nebylo podobný. Protože dvě takhle velký parodie by lidi nepřekousli. (smích)

Jaké byly společné podzimní koncerty?
Atmosféra byla pohodová, pro mě velká zkušenost, takže super.

Myslíš, že ti spolupráce s nimi pomohla, že díky ní ses dostal tam, kde jsi teď?
Stoprocentně mi pomohlo, že se známe. Nebudu to zastírat, je to očividný, jinak by ses na to neptala. Bereme se jako jedna velká rodina, kolem nás je parta třiceti lidí, která táhne za jeden provaz. Navíc mi Kuba staví u svýho baráku takový vejminek, jakýsi bydlení pro třicátníky. (smích)

KUBA DĚKAN JE FÓRKAŘ A CHRÁPE

Nyní tě čeká turné s Jakubem Děkanem, na co se můžeme těšit?
Na mě a Kubu Děkana, budeme hrát a zpívat. (smích) Myslím si, že bude příjemná atmosféra a že na daných koncertech budeme zůstávat a párty bude do rána. Začínáme 17. 2. v Kutné Hoře, 6. 3. zahrajeme v pražským Lucerna Music Baru a turné zakončíme 18. 3. v Sedlčanech.

Proč právě s Kubou Děkanem?
Protože to prohlásil v rádiu, když jsme tam byli hosty. (smích) Navíc je strašně vtipnej člověk a velkej fórkař, jen strašně moc chrápe. (smích) Udělali jsme víceméně náhodnou fotku coby plakát k turné, když jsem si po koncertě v Brně svlíknul tričko, protože jsem byl zpocenej, a on se taky svlíknul. Já na něj: "Co děláš"? A on myslel, že pózuju. (smích) Tak jsme si říkali, že na plakát musíme dát u mě Objev roku a u něj Objem roku. (smích) Nakonec to nese název Malý velký tour, který to vystihuje. (úsměv) S Kubou do budoucna možná vymyslíme i nějaký společný duet.

Na jakém nejzajímavějším místě jsi hrál?
Spíš mám místo spjaté se zážitkem, kdy se basák ožral, ale to bylo ještě ze začátku, kdy nevěděl, kolik vína už škodí. (smích) Nebo když jsem si v Poličce zabouchnul klíče od hotelu, takže jsem volal hasiče a policajty, asi dvě hodiny s dveřma zápasili, pak museli všechno rozřezat, zaplatil jsem si nový dveře a zárubně. A nejhorší bylo to, že Kuba to vyslepičil v rádiu a ještě ten den po mě začali lidi házet klíčenky. Díky tomu mám doma kolem sedmi set klíčenek. Je to fakt super, když na tebe letí klíčenky i s klíčema. (smích)

Jaký byl pro tebe rok 2016 a jaký bude 2017?
2016 byl náročnej a úspěšnej a tento bude ještě náročnější, a jestli bude úspěšnější, to ti řeknu, až se uvidíme v roce 2018. (úsměv)

Text: Hana Bukáčková, Foto: Lucie Levá

Témata: Pekař, Rybičky 48, Kuba Ryba, Jakub Děkan