RECENZE: Vypsaná fiXa rozdává Kusy radosti. Na nové desce působí mladým a rebelským dojmem

Vypsaná fiXa

Kusy radosti

Skladby:
Vídrholec, Kusy radosti, Sen, Kouřící miminko, Bagrista ze Suezu, Šína je singl, Fortuna, Chlap, Buvol, Velká bílá zeď, Hotel, Už dlouho nemluvíš

12 skladeb / 45:24 min

Vydavatel: San Piego Records

Letos tomu jsou už tři roky od vydání posledního studiového alba kapely s názvem Kvalita a hlavní změnou v kapele je pravděpodobně odchod basáka Mejna (Daniel Oravec), kterého nahradil Kryštof Mašek. Žádnou zásadní změnu to však neznamená pro novou muziku, kterou kapela nabízí svým posluchačům. Takový Bagrista ze Suezu je příkladem klasické Fixoviny, která může jednou zlidovět u táboráku. Textově roztomilé dílko, které při poslechu vykouzlí úsměv, a zároveň je z ní cítit i skrytá message o tom, že i jedinec může započít velkou změnu.

Vypsaná fiXa dorazila do Plzně, vzduchem létaly vlasy, boty i oblečení

Radost se na novém albu rozdává po hrstech. Například v eponymní písní Kusy radosti. Melodická kytarovka, která vyloženě čeká na to, až rozjede nějaký letní koncert. Pořádně se pardubická parta odváže také v písni Šína je singl. Milovníci grunge si tady přijdou na své. Píseň, u které máte pocit, že s každým dalším refrénem zrychluje, tak jako správný rokenrol, je zároveň jednou ze nejodvázanějších, které kapela za poslední roky nahrála.

Vůbec prvním singlem, který kapela ve spojitosti s aktuálním albem vydala, byl Buvol. Ten se nijak zásadně nevymyká od poslední tvorby kapely. To ovšem neznamená, že by šlo jen o výplňovou vatu, nicméně se na novince najdou i nápaditější písně. Například Kouřící miminko. Zábavná píseň, která je také napsaná přesně v nezaměnitelném "Fixa stylu" ale dokáže zvednout, nicméně v ní paradoxně i přes její kytarovou výraznost více vynikne Márdiho poetika.

Celou novinku uzavírá píseň Už dlouho nemluvíš. V příjemném tempu ukolébavky nakonec vyklidní celé album a posluchači se dere na rty příjemný úsměv související s velkým kusem radosti, který se v ní skrývá. I proto je název nové desky Vypsané fiXy více než trefný. Dost tomu napomáhá i fakt, že se kapela po několika letech vrací k syrovějšímu zvuku. Kusy radosti tak znějí mnohem více jako výtvor klubové kapely. 

Text: Tomáš Kocian, foto: archiv Vypsané fiXy
Témata: Vypsaná fiXa, Kusy radosti, album, recenze