Příběh českého hitu: Martin Harich – Tichý večer

„Narodil jsem se 29. srpna 1995. Rok není podstatný, ale jsem dítě Slovenského národního povstání.  Od mých jedenácti let jsem nadšeně zkoumal různé barvy hudební duhy. Slovo ‚duha‘ myslím doslova, protože vždy, když poslouchám hudbu a zavřu oči, vidím před sebou barvy. Různé... Při psaní Tichého večera jsem si ale žádnou barvou nebyl jistý. Je totiž vzpomínkou, posláním a odkazem člověka, který riskoval svůj život za jiné. Nebyl jediný. Bylo jich víc, ale zas ne tak mnoho," připomíná Martin Harich.

ROZHOVOR | "Štěstí za nikým nepřišlo do obýváku před telku," říká Martin Harich

Poprvé se mu do rukou básně Karola Pajera, které na osmém studiovém albu zhudebnil, dostaly do rukou v Muzeu Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici v roce 2015. Když si je četl, oněměl. „Ľubo Horňák - klavírista skupiny Elán, mi tehdy dal možnost zhudebnit slova dvacetiletého básníka, který bojoval a padl ve druhé světové válce. Chlapce, který se rozhodl zaznamenávat své pocity na papír. Tentýž, který se o téměř celé století později dostal ke mně. No a já, tehdy stejně dvacetiletý chlapec, jsem si sedl za klavír a o pár hodin měli slova tohoto neznámého povstaleckého básníka melodii. Z textů se na mě přeneslo odhodlání, jaké může mít pouze němý člověk. Odhodlání zakřičet světu všechno, co má na srdci. Opravdu jsem měl pocit, že se moje hudba k jeho slovům napsala sama. Nikdy předtím a nikdy potom se mi to už nestalo.“

Jak zpěvák říká, píseň mu změnila život. Přišel díky ní na to, že pokud se má nějaká z jeho skladeb stát hitem, nemusí být hrána sedmkrát denně v rádiu. „Věřím, že upřímná píseň se vždy dostane do těch správných uší a duší. Buď hned, nebo později - ale o to intenzivněji. Takový byl i osud skladby Tichý večer. Pouze první z velkého množství mé nové tajné vášně a tichého poslání - zhudebňování zachovaných textů vojáků druhé světové války. Vždyť jsem se přece narodil na SNP," dodává Harich.

S ostatními písničkami z alba už to tak jednoduché nebylo. „Šest let jsem je držel v hlavě a v šuplíku. Měl jsem pocit, že dvacetiletý chlapec nemůže zpívat taková slova. Krutou pravdou ale je, že může. Ani Karol Pajer, ani Marcel Herz, ani jiní utajení hrdinové těch dob nebyli o nic starší. To je fakt. Ale já jsem i tak čekal," vypráví hudebník, který album vydal během koronavirové pandemie. 

„Vím, že je to téma, kterým asi nedobiji rádiový éter. Věřím ale, že i v dnešní době, kdy se úspěch měří v jasných číslech, musí muzikanti psát ‚hity‘ s vyšší hodnotou a především - měřeno jiným měřítkem,“ shrnuje písničkář, který album nahrál a nazpíval v domovském Liptovském Mikuláši. K písni Tichý večer byl v roce 2015 vydán hezky a jemně zpracovaný klip, který význam slov svým citlivým zpracováním a mluvenými vzpomínkami aktérů ještě podtrhuje.

Text: Hana Bukáčková, foto: archiv Martina Haricha
Témata: Martin Harich, Tichý večer, Příběh českého hitu