LIVE: Disturbed se svou ohňovou show bavili i nudili zároveň, Megadeth v roli předkapely nezklamali ani nenadchli

Disturbed + Megadeth
Praha, O2 arena
7. 10. 2025

Dave Mustaine a jeho kolegové z Megadeth předvedli velice slušný "oldschoolový" koncert, od protřepávání vlasových hřív přes obrovské stěny Marshall reproduktorů až po typická sóla připomínající šicí stroj. Megadeth zkrátka jeli naplno. Setlist obsahoval vyváženou ukázku diskografie kapely za celá desetiletí, nechyběly písně Hangar 18, Dystopia, Tornado of Soul, přičemž zazněl i jejich superhit Symphony of Destruction. Zhruba padesát minut vyhrazených pro jejich koncert v roli předskokanů se zdál být pro legendu jejich věhlasu až příliš krátký. Nakonec se však ukázalo, že to bylo v podmínkách O2 arény dostatečné.

LIVE: Megadeth přivezli do Pardubic kroniku thrashmetalu

Ne že by jejich výkon v něčem zaostával, nicméně strohé pódium s pouhým logem kapely na plachtě nad bubeníkem a velice úsporná světla, a k tomu nevyrovnaný zvuk a občas nedostatečně slyšitelný zpěv dokázaly proměnit mistrovskou souhru špičkových hudebníků jen v něco málo víc než průměrné vystoupení. Zažil jsem za posledních třicet let několik jejich koncertů, dokonce jsem na konci devadesátých let na jednom vystoupení se svou kapelou Erebus byl za mikrofonem v roli jejich předskokana sám, takže vím, jak nevděčná role to je. O to víc mě překvapuje, že s takovou pozicí sami dobrovolně souhlasili. Ve srovnání s tímto, ale třeba i s jejich koncertem v hokejové hale v Pardubicích v létě 2023, byl jejich výkon v libeňské areně jako nebe a dudy. I přesto ovšem byli skvělými fanoušky odměněni v průběhu celého vystoupení mnoha ovacemi.

Monotónní start Disturbed

Disturbed při vstupu do arény přepnuli celou show do divadelního režimu. Velké bílé plátno, které pokrývalo pódium, se pomalu zvedalo, zatímco jeden z asistentů přivážel na vozíku plně mumifikované tělo zpěváka Davida Drainmana ve stylu samotného Hannibala Lectera. Poté, co byl zbaven pout a vyprostil se ze svěrací kazajky, rozpoutal svými hlasivkami metalové šílenství skladbou Voices. Disturbed odtud znali jen jednu cestu – stále výše, hlasitěji, a zpočátku to fungovalo bezchybně – s písněmi Stupify či Down with the Sickness ze sebe chlapi dostali to nejlepší, aby rozproudili dav, což se jim od počátku dařilo. Zvuk byl parádní, hutný, zařezávající se do střev. K tomu ohňostroje, lasery, a obrovské sloupy ohně vycházející z mohutného lešení v zadní části pódia, které se snažily udržet publikum v napětí.

David Draiman (Disturbed): Vzpomínka na včerejší tragickou noc je téměř nesnesitelná

Název koncertní šňůry The Sickness 25th Anniversary Tour odkazoval na první a legendární album kapely, které vyšlo v roce 2000. A kapela se jej v první části svého show rozhodla přehrát celé. Bohužel se však postupem času ukazovalo, že koncepčně je deska a tím pádem i první půlka vystoupení velice monotónní. Songy téměř splývaly jeden v druhý, aniž by se měnila rychlost, změny mezi slokami či refrény téměř žádné, kytarové vyhrávky či sóla minimální. A stále ty ohně a ohňostroje. To, co v počátku vypadalo efektně, po čase nudilo. Alespoň jedno zpestření přišlo v podobě předělávky největšího hitu Tears for Fears Shout, která taktéž pochází z debutového alba Disturbed. Ale rozporuplné pocity to zcela nezahladilo.

Simulovaná poprava zpěváka

Naštěstí přišla po dvacetiminutové přestavbě pódia půlka druhá. Fandové si mohli odskočit na pivo, na plátně mezitím proběhl krátký film o začátcích kapely, a při opětovném strhnutí bílého plátna se na první pohled téměř nic nezměnilo. Stejné lešení z trubek, jen sestava bicích posunutá o pár metrů dopředu a vyvýšená na menším lešení. Ovšem na molu stálo velké elektrické křeslo a nedlouho poté byl opět v poutech v oranžovém vězeňském oděvu přiveden zpěvák, kterého asistent do křesla připevnil, a proběhla efektní simulovaná poprava – kterou zpěvák kupodivu – přežil.

RECENZE: Megadeth pozemská sláva nestačí, chtějí kolonizovat Mars

A ihned spustil postávající na křesle úvodní slova songu I Will Not Break. Trošku teatrální, obzvláště když do oranžových vězeňských mundůrů byli oblečeni i zbylí členové kapely, ale budiž. Od tohoto momentu se začala hudba a celé vystoupení Disturbed měnit k mnohem fanouškovsky přívětivějšímu módu a stávalo se barevnější. Při Ten Thousand Fists se za bubeníkem nafoukl obří, ale skutečně obří „The Guy“ – Disturbed verze jejich vlastního monstra, ne nepodobná Eddiemu od Iron Maiden. Velká pochvala technikům - bylo až s podivem, že se v množství ohňů a spáleného benzínu v dalším songu Bad Man nepopálil. Poprvé za celý koncert jsem také slyšel kytaristu zahrát něco jako sólo – do té doby totiž pouze sekal jeden riff za druhým, často ještě podpořen přednahranou elektronikou.

A pak přišel další cover, tentokrát popový song Land of Confusion od Genesis, samozřejmě v tvrdé metalové úpravě. A zanedlouho další – jedna z nejznámějších písní folkového dua Simon a Garfunkel – The Sound of Silence. Tento však byl opravdu zdařilý včetně pódiového ztvárnění. Na molu se objevilo skutečné klavírní křídlo a před zataženou oponou, která sloužila jako projekční plocha pro interiér katedrály s hořícími lustry, dokonce houslistky. Zpěv Davida Draimana byl nyní téměř bezchybný, tak jak jej znají z nahrávky Disturbed stovky miliónů fanoušků. V průběhu zpěvu začal klavír dokonce hořet.

Fanoušci na pódiu

V závěru pak zpěvák vytáhl z davu hned trojici šťastných fandů, desetiletého Antonia a jeho italské rodiče, a k jejich obrovskému nadšení se mohli posadit na trojici židlí a strávit celou následující skladbu přímo na pódiu před bubeníkem. Pak ještě přišlo poselství kapely, kterým zpěvák nabádal fanoušky k pozitivním vibracím a energii, neboť té negativní je všude ve světě až příliš, načež vyzval publikum, že díky tmě je vidět světlo, a všude kolem se najednou za zvuků songu The Light rozsvítily mobilní telefony. Kouzelný moment.

RECENZE: Draimanovu projektu Device prospívají hostující osobnosti

Koncert Disturbed v pražské O2 areně ukázal dvojí tvář kapely. Na jedné straně to byla tvrdost jejich prvního alba The Sickness, vycházející z módní vlny nu-metalu, která hraničila s monotónností a zaplétala se do nudných vzorců, na té druhé hravost až jakási teatrálnost a divadelní maškaráda, ať už spoustou až přemírou ohňových efektů, které násobily, a zároveň přebíjely účinek hudby, tak až téměř lacinou snahou zalíbit se při výběru coververzí známých popových hitů. Záleží na jednotlivých fanoušcích, která tvář kapely se jim líbí více, zda první, nebo druhá. U někoho je dokonce možné, že se jim líbí obě. Nicméně právě z tohoto důvodu na mě koncert působil rozporuplně, a i přes výborné finále jsem odcházel rozpačitý.

Setlist Megadeth: Skin o' My Teeth, Wake Up Dead, Sweating Bullets, Hangar 18, Angry Again, She-Wolf, Tornado of Souls, We'll Be Back, Symphony of Destruction, Peace Sells, Holy Wars... The Punishment Due

Setlist Disturbed: Back in Time, Spread the Sickness, The Sickness, Voices, The Game, Stupify, Down With the Sickness, Violence Fetish, Fear, Numb, Want, Conflict, Shout, Droppin' Plates, Meaning of Life, I Will Not Break, Ten Thousand Fists, Bad Man, Land of Confusion, Indestructible, The Sound of Silence, The Light, Inside the Fire, Ring of Fire

Text: Aleš Materna, foto: Pavla Hartmanová / Live Nation
Témata: Disturbed, Megadeth, David Draiman, Dave Mustaine, metal, thrashmetal, O2 arena