LIVE: Nickelback v Česku vsadili na jistotu, sázeli hit za hitem

Nickelback
Praha, O2 arena
5. 6. 2024

Nickelback naposled zavítali do České republiky v roce 2016. Dorazit tenkrát měli už o léto dříve, jenže Chadu Kroegerovi nedovolila turné odjet cysta hlasivkového vazu. Místo toho musel pod kudlu a také rekonvalescence se protáhla na několik měsíců. I proto kapela smazala z názvu turné přídomek „No Fixed Address“. Do setu zařadila jen dvě písně ze stejnojmenného alba a zbytek vystoupení věnovala mimo jiné nejtvrdším věcem, co má v repertoáru.

Nickelback nezklamali. Prahu bavili největšími hity, O2 arena jim aplaudovala vestoje

Tentokrát kapela do pražské O2 areny přijela na podporu aktuálního alba Get Rollin‘, které vydala před dvěma lety. Spolu s ním vyšel snímek Hate to Love: Nickelback, v němž se kanadská sestava vyjadřuje také k označení jedné z „nejvíc nenáviděných skupin na světě“. Vždy platilo, že Nickelback buď milujete, nebo nenávidíte. A ačkoliv v dokumentu Chad Kroeger uvedl, že na nenávistné komentáře se snažila sestava vždy reagovat vtipem, přiznal, že některé "hejty" jeho i další členy opravdu zasáhly. A ačkoliv i v Česku se názor na Kanaďany různí, nikdo nesmaže fakt, že krátce před koncertem zbývalo na prodejních portálech jen pár desítek vstupenek.

Své vystoupení Nickelback odstartovali intrem Walk od Pantery, načež na pódium naskočili za tónů písně San Quentin ze zmiňovaného alba Get Rollin‘. Spolu s Those Days, která zazněla až v samotném závěru, to však byly jediné dvě skladby, které z aktuální desky zahráli. Ve zbylém čase sestava kolem Chada Kroegera vsadila na jistotu a sázela hit za hitem. Fanoušci si tak poslechli Savin‘ Me, Far Away, Someday, When We Stand Together nebo How You Remind Me. Z tvrdších věcí zazněly snad jen Animals, Burn It To The Ground a Worthy To Say, během které vystřídal Kruegera za mikrofonem kytarista Ryan Peake. To ale přítomným vůbec nevadilo. Nickelback vědí, že jejich publikum čítá především ženy, a u nich si získali popularitu právě love songy.

Prostor dostal i hit Don’t Look Back in Anger od Oasis. S ním rodákům z Alberty pomohli předskokani Lottery Winners, kteří pocházejí z anglického Manchesteru. Indie popový band připravoval pražské publikum na hvězdy večera zhruba čtyřicet minut a nutno podotknout, že nešlo o ten typ předskokana, během kterého si v klidu povídáte se sousedem nebo budete projíždět internet. Kapela má skvělou energii a dost možná o ní v budoucnu ještě uslyšíme. České publikum bavila i svou neotřelou komunikací. To, co chtěl frontman Thom Rylance publiku říci, nejprve zadal do mobilního telefonu, a poté k němu přiložil mikrofon. Z reproduktorů tak fanoušci mohli slyšet češtinu, za což sklidil obrovské ovace.

RECENZE: Nickelback se s Get Rollin' k velkým experimentům nerozjeli

Ale zpět k Nickelback. Stejně jako před osmi lety byl Chad Kroeger velmi komunikativní. Příznivce bavil svými vtípky a neopomněl jim ani česky poděkovat. Na pódiu si notoval především s kytaristou a back vokalistou Ryanem Peakem, který s ním a bubeníkem Danielem Adairem stál také u zrodu kapely. Právě Mr. Peake, jak ho frontman několikrát nazval, vybral v závěru koncertu z davu fanouška Jeffa, který si s Nickelback střihl song Rockstar. Ten si svou přítomnost na stagi řádně užíval a působil, jako by na něm byl doma.

Co se zpěvu týče, není Chadu Kroegerovi co vytknout. Jeho hlas je i po zmíněné operaci pořád velmi silný a zarývá se posluchačům pod kůži. Jen možná škoda, že ho v některých částech koncertu – především pak v refrénech rockovějších skladeb - přehlušily hudební nástroje. Tohle si mohl zvukař více pohlídat.

Nickelback každopádně ukázali, že mají scéně ještě pořád co nabídnout. A také to, že nepotřebujete pobíhat na pódiu z jedné strany na druhou a každou chvíli použít jiný efekt, abyste si publikum zcela podmanili. A to se kanadskému bandu povedlo na sto procent. Dokazuje to i standing ovation na konci.

Text: Andrea Štipčáková, foto: Jan Urbánek
Témata: Nickelback, Chad Kroeger, Ryan Peake, Mike Kroeger, Daniel Adair, Praha, O2 arena