LIVE: Pantera rozpoutala metalovou apokalypsu a rozsekala v pražské O2 areně fanoušky na kousky

Pantera
Praha, O2 arena
12. 6. 2023

Upřímně jsem se trochu obával, zda obrovské prostory pražské O2 areny jsou tím pravým místem pro vystoupení takto specificky tvrdé kapely, jak si muzikanti poradí z pohledu zvuku a kolik fanoušků na koncert vůbec dorazí. Nakonec se mé obavy ukázaly jako liché, fanoušci bez problémů zaplnili větší část haly a zvuk i celková show se v O2 areně vyjímaly více než důstojně.

Úvod obstarala americká kapela Elegant Weapons a zde lze ovšem hovořit o určitém přešlapu. Tato metalová parta, která je označována jako supergroup, je jistě velice kvalitní, ale její vystoupení se příliš do předprogramu syrové Pantery nehodilo. Přitom se ovšem jedná o velice známé muzikanty, kytarista Richie Faulkner krotí struny v Judas Priest, zpěvák Ronnie Romero si odskočil z hardrockových Rainbow, bubeník Christopher Williams drtí paličky v německých Accept a basák Dave Rimmer hobluje svůj nástroj i v Uriah Heep.

Kdyby chlapci vystoupili o pár dní dříve na letňanském letišti v předprogramu jiných hard & heavy kapel Mötley Crüe či Def Leppard, dalo by se hovořit o skvělém výkonu velice nadějné skupiny. Ale předskakovat s heavy stylem, který by se dal přirovnat k mixu starých Soundgarden z konce osmdesátých a počátku devadesátých let minulého století z období alba Badmotorfinger a rock metalových Alter Bridge, zrovna před masakrální mlátičkou v podání texaských řezníků, to se zkrátka z větší části minulo účinkem. Bylo vidět a slyšet, že muzikanti jsou to velice dobří a své nástroje ovládají na výbornou, nicméně kytaristovy vyhrávky plné kudrlinek, a hlavně nevýrazné melodie s absencí zapamatovatelných refrénů či alespoň nějakého rifu, kterého by se mohli fanoušci trochu chytnout, to budou mít setsakra těžké. Což se také potvrdilo a velice vlažné publikum se podařilo probudit snad pouze v závěrečné skladbě. Zřejmě jediný důvod, proč tato kapela byla zařazena do předprogramu Texasanů byl fakt, že ještě před rokem hrál v této kapele na basovou kytaru člen Pantery Rex Brown. Elegant Weapons zatím stihli vydat debutové album Horns for a Halo, které vyšlo zhruba tři týdny před pražským vystoupením.

Pantera, která dnes již myslím snese přízvisko kultovní, spustila svůj set po krátké pauze na přestavbu pódia, a byl to skutečně Vulgar Display of Power - vulgární ukazatel síly. Pódiu zpočátku vévodil jen obří nápis PANTERA vyvedený na pozadí krvavě rudé barvy a mohutný nástup v podání skladby A New Level nenechal nikoho na pochybách, proč má tato již více než čtyřicet let stará parta (ačkoliv zhruba prvních deset let činnosti, než do kapely přišel křikloun Anselmo, to byla zcela jiná skupina) stále takové renomé mezi hudebními novináři a kultovní status mezi fanoušky extrémního syrového thrash groove metalu.

Z nejslavnější sestavy kapely, po zavraždění kytaristy Dimebaga Darell Abbotta přímo na koncertním pódiu v roce 2004 a smrti jeho bráchy bubeníka Vinnieho Paula v roce 2018 na srdeční selhání, sice zbyli již jen basák Rex Brown a zpěvák Phil Anselmo, nicméně pro tohle turné byli doplněni excelentními hudebníky, jejichž jména jsou všem fanouškům metalu více než známá – kytarista Zakk Wylde si získal slávu, respekt a uznání hlavně spoluprací s Ozzym Osbournem a bubeník Charlie Benante zase jako dlouholetý stabilní člen thrash metalových Anthrax.

A tohle spojení fungovalo neuvěřitelně – jako by na pódium sestoupil samotný duch zesnulých bratří Abbottů, kapela tlačila své masakrální riffy s neúprosnou silou buldozeru a hned od počátku této smršti se pod pódiem přelévala a točila vřava jakoby smyslů zbavených fans, kteří nutili své miláčky k ještě většímu přívalu energie. Zpěvák Phil Anselmo sice již za těch několik desítek let od posledního koncertu v Čechách (9. června 1998 na stadiónu Eden) nějaké to kilo přibral, ovšem hlasově to je stále ten stejně nekompromisní chrlič hrdelních často až skřehotavých skřeků, v nichž jakoby absorbovala jedna velká nasranost do touhy vykřičet své frustrace na celý svět. Jeho charakteristický a lehce rozpoznatelný (protože nezkopírovatelný) zpěv byl hlavním znakem vystoupení, společně s hukotem kytar a excelentních dvoukopákových bicích nástrojů, jež vytvářely valivou masu energie a síly přenášené z pódia mezi masu živých jakoby v transu skákajících a pogujících fandů až ven do předsálí.

Většina z celkem patnácti skladeb pocházela z již zmiňovaného a zřejmě nejslavnějšího alba Vulgar Display of Power z roku 1992, které kapelu vystřelilo mezi světovou top špičku metalových part - kromě úvodní ještě Mouth for War, This Love, Fucking Hostile a Walk. Velké zastoupení ovšem mělo i album Far Beyond Driven, které vyšlo o dva roky později. Celou show rámovala kompozičně velice drsná projekce na pozadí kapely, tmavé a krvavě rudé zabarvení občas doplněné svítivě žlutou či tmavě modrou barvou střídaly výjevy lobotomie či navrtávání lebky, záběry plazících se hadů a motivy řetězů jako zpodobnění okovů a pout, kterými jsme ve svých životech tak často svázání. Bylo to až ikonické, když Phil Anselmo před takovým to pozadím křičel v Mouth for War:

Pomsta/ Znovu křičím pomsta/ Špatně/ Je to špatně už tak dlouho
Byl jsem neustále otrávený/ Pohnu horami s menší námahou
Když přepnu můj hněv na tvorbu/ Není tak těžké představit si to

Kosti se napínají/ Ruce lámou syrovou energií
Směle a hrozivě/ Mé uši nemůžou slyšet co mi říkáš / Zastav své rty místo války
Použij je k tomu, k čemu jsou/ Mluv o mě pravdu
Odhodlaně

Zhruba po hodině vystoupení pak přišlo i menší nostalgické okénko, když na chvíli kapela přerušila svou show a na projekci se za hudebního doprovodu nahrávky Cemetary Gates odvíjel krátký dokumentární film sestříhaný ze záběrů obou zesnulých bratrů a zakládajících členů kapely, aby vše plynule přešlo v cover verzi nostalgicky mrazivé písničky Planet Caravan od legendárních Black Sabbath. Poté se ještě znovu zvedla masivní tlaková vlna a celé energické vystoupení zakončili kovbojové z pekla jak jinak, než stejnojmenným songem – Cowboys From Hell.

Vystoupení texaských řezníků Pantera v pražské O2 areně přineslo přesně to, kvůli čemu si za nemalé peníze koupili fanoušci na jejich koncert vstupenky – mix brutální síly a energie, masivního zvuku, skvělých hudebních i pěveckých výkonů a možnost odreagovat se a ventilovat pocity zloby, frustrace či zklamání, a přetavit to vše pomocí hudby ve veskrze pozitivní emoce. Což se podařilo natolik, že i policisté hlídající u svého auta s rozsvícenými majáčky neprůjezdnost silnice si téměř 300 metrů od O2 areny o tomto hudebním počinu povídali, když jeden z uniformovaných mužů říkal své kolegyni – „ty vole, to byl nářez“.

Ano. Policejní strážníci to popsali přesně - ty vole, to byl nářez.

Text: Aleš Materna, foto: Jan Urbánek
Témata: Pantera, Phil Anselmo, Rex Brown, Zakk Wylde, Charlie Benante, Vincet Paul Abott, Darrel Lance Abott, Praha, O2 arena