Vydáno 18.06.2026 | autor: Klára Prchalová
Teatrální, barevné, nápadité, zábavné, současné, kreativní, zajímavé, uspokojující… Všemi těmito slovy by se dal popsat koncert bývalého frontmana legendární skupiny Talking Heads Davida Byrneho. I přesto celá show v O2 universu nebyla jen o něm, ale celém uskupení mnoha lidí, kteří se na jeho koncertech podílí.
LIVE: Vizuální podívaná jako z jiného světa. David Byrne se v Praze předvedl i jako tanečník, neopomněl hity Talking Heads
Koncert začíná s mírným desetiminutovým zpožděním, a to velmi komorně. David Byrne se objevuje na stagi od hlavy až k patě v zářivém oranžovém overalu, připomínajícím podivný skafandr. Společně s ním se na pódiu nachází úplně stejně oblečená malá skupinka muzikantů. Za nimi na obrovské LED projekční desce vychází planeta Země, mezitím co hraje první píseň s názvem Heaven. „Tady je! Naše jediné nebe," řekne s úsměvem Byrne a ukáže za sebe.
Metronome festival v sobotu vyvrcholil show Chemical Brothers, zazářil i David Byrne
Následuje skladba Everybody Laughs a k Byrnemu se přidává zbylá skupinka kapely, vokalistů a tanečníků, kteří svým vzhledem doplňují zbytek. Všech třináct účastníků dohromady tvoří celek a fungují naprosto perfektně. Nikdo nesedí nebo nestojí na místě, všichni jsou členové jedné velké skupiny, která tančí stejnou choreografii což může v divákovi společně v kombinaci s dalšími vizuálními prvky vzbudit pocit dobré, pozitivní energie.
Po druhé písni dojde k prvnímu dialogu Byrneho s diváky kde začne vyprávět o jeho zážitku z pobytu v Praze. Ale nejedná se o klasické zážitky z návštěv turistických pastí nebo ochutnávek tradičních pokrmů, naopak začne zábavně ukazovat fotografie z muzea, kde narazil na podivně zdeformované lidské sochy. Své vyprávění ukončuje se smíchem větou: ,,Máte v Praze zvláštní lidi."
Jak zde bylo už zmíněno, David Byrne si během tohoto turné nezakládá na individualitě sebe jako hlavního protagonisty celého večera, ba naopak. Ze svých mladších kolegů dělá neméně důležité postavy celého představení. O tomhle svědčí i část koncertu, kdy se během Independence Day vzadu na obrazovce objevují jména jednotlivých členů. Po písni se David Byrne opět ujímá slova.
,,Jednou jsem přemýšlel nad tím, že kdybych někoho potkal a neznal jeho věk, gender, rasu nebo kulturu, udělal bych si stejně nějakou představu o něm na základě prvního dojmu? Bohužel, trochu. No, uvidíme, jak to máte vy. Teď, když už znáte jména všech lidí, co jsou na stagi, pojďme na základě vašeho dojmu uhodnout, kdo má titul z astrofyziky." Fanoušci v hale začínají pokřikovat jména a Byrne po chvíli pokračuje.„Yuri vystudovala astrofyziku v Tokiu! A je tak zajímavé, že chce dělat i hudbu!“ Byrne se dál nebojí zmínit ani to, že pár členů jeho crew nemá tak vysoké vzdělání a byli tzv. "homeschooled", a i přesto odvádějí skvělou práci. Část kapely pak dostává i v průběhu celého večera své vlastní sóla a tzv. spotlight momenty. Za vyzdvihnutí stojí hlavně baskytaristka Kely Pinheiro, která po celou dobu předvádí famózní výkony.
Tanec je jeden ze základních prvků a stavebních kamenů celé Byrneho image, a i neznalý divák nejspíš aspoň jednou za život viděl Byrneho ikonické taneční pohyby. I po tolika letech dokazuje, že se jedná o součást jeho stylizace a vizuálu. Během večera nedochází téměř ani jednou k zastavení dění na stagi či klidnějšímu momentu, ba naopak se zde po celou dobu téměř dvou hodin něco pořád děje.
LIVE: Top 5 druhého dne Metronome festivalu - Chemical Brothers, David Byrne i domácí Mydy Rabycad
Celá hodinu a třičtvrtě dlouhá show je především o propojení graficky zajímavých projekcí, které se postarají společně s kombinací světelné režie o 100% vizuální scénografický zážitek. Svědčí o tom například i loni vydaná píseň T Shirt, kdy se postupně začnou za Byrnem a jeho company objevovat různé zábavné slogany, myšlenky, názory či statementy. A nejen při jednom z nich se v O2 universu rozezní potlesk posluchačů. Na obrazovce se během písně objeví třeba: „make America GAY again, save a drum bang a drummer, better late then ugly, NO KING" nebo závěrečné „I love you Prague!“ Díky tomu show působí velmi přítomně.
„Tohle je můj apartmán, opravdu, zde jsem bydlel během pandemie. Cítil jsem se velmi osamělý, asi tak stejně jako většina z nás.“ Během večera zazní několikrát slovo "pandemie" a Byrne se retrospektivně pomocí svých písní vrací k tomuto období, během kterého právě složil většinu svých nových písní, které vyšly minulý rok na albu Who Is The Sky?, podle nějž bylo následně pojmenované i samotné turné.
A i přesto, že se jednalo o sólový koncert Davida Byrneho, téměř třetina show byla složena z původních písní Talking Heads. V repertoáru tak nechyběly největší hity jako Psycho Killer, Life During Wartime ani Once in a Lifetime.
Necelé dvě hodiny koncertu byly jedno velké hluboce promyšlené divadlo, využívající všemožné prvky a nástroje dnešní moderní doby a dělá tak z dvaasedmdesátiletého zpěváka někoho, kým by se mohl inspirovat kdejaký mladý umělec.
Text: Klára Prchalová, foto: FB Davida Byrneho
Témata: David Byrne, Talking Heads, O2 universum, Psycho Killer
0,00
čtenáři
hlasuj
