LIVE: Wednesday 13 zažil v Praze nejžhavější koncert tohoto turné

Wednesday 13
Praha, Rock Café
3. 8. 2025

Úvod večera byl v režii dark rockové kapely Florian Grey, která má základnu v německém Hamburku a stejně jako Wednesday 13 letos na jaře vydala novou desku. České publikum tak nečekaně mělo možnost užít si naživo aspoň malou ochutnávku její čtvrté desky Beautiful Nightmares.

Pro mě je obecně nejlepší předkapela žádná předkapela, občas se ale objeví výjimka, která má co nabídnout a nejde jen o zbytečnou výplň času před vystoupením hlavní hvězdy. Florian Grey jsou ten případ. Výborní muzikanti, frontman obzvlášť v hloubkách s nádherným charismatickým hlasem, chytlavé písně, ve kterých je něco z temnoty The 69 Eyes i glam metalu Hardcore Superstar. Velmi potěšila píseň Burry Our Bones, kterou si muzikanti přinesli z předchozího působiště. Příště by jim slušel delší set.

Po zhruba půlhodinové pauze na to vlítli Wednesday 13. Rock Café bylo příjemně zaplněné. Tím myslím, že bylo plno, ale pořád tak, že se tam dalo dýchat i pohybovat a tudíž si koncert opravdu užít. Zvukově taky v pořádku. Publikum bylo velmi mezinárodní. Slyšela jsem minimálně angličtinu, němčinu, polštinu, maďarštinu a slovenštinu.

Wednesday 13 oslavoval v Praze Murderdolls, předskakoval mu Florian Grey

Wednesday 13, frontman, zakládající a jediný stálý člen této své stejnojmenné formace, je neskutečný živel. Znám ho dlouhá léta, když se ptal publika, kdo ho vidí naživo poprvé, ruku jsem nezvedla, ale i pro mě to byla premiéra. Poprvé, ale rozhodně ne naposledy. Mí belgičtí přátelé ho milují a když zavítá do jejich země, jsou tam. Teď můžu říct, že ve svých vyprávěních o Wedových koncertech nepřeháněli. Přijde mi naprosto nepatřičné, že člověk řádící na pódiu tak, že by to neudýchali mnozí dvacátníci, je už asi osm let dědeček.

Má v sobě nepopsatelnou jiskru. Poskakuje, vyskakuje, vykopává nohy, kleká si. Ačkoli texty písní jsou hlavně o smrti, umírání, zombie, temnotě a černotě, jeho vystoupení je plné života. A k tomu je obklopený muzikaty, s nimiž mu to dohromady hezky ladí.

Ačkoli v pozvánce na koncert stálo, že turné je na oslavu první desky kapely Murderdolls, jejímž jádrem byl Wednesday 13 společně s před čtyřmi roky zesnulým bubeníkem Slipknot Joeym Jordisonem, zazněly jen dvě jejich písně. Summertime Suicide, která mi bude znít v uších ještě hodně dlouho, a Nowhere, před níž Wednesday řekl, že jde o poctu Joeymu. V den výročí na něj zavzpomínal slovy: „Není dne, kdy bych na něj nemyslel nebo o něm nemluvil.” Obě skladby jsou ze druhé a zároveň poslední desky Murderdolls Women and Children Last z roku 2010.

Jednalo se tak spíš o koncert na podporu nového, desátého studiového alba Mid Death Crisis. Mimochodem, geniální název. Setlist byl poskládaný právě hlavně z nových písní, plus těch mezi fanoušky nejoblíbenějších z debutového alba projektu Wednesday 13 s dlouhým názvem Transylvania 90210: Songs of Death, Dying, and the Dead, které vyšlo před dvaceti lety. Zazněly i kousky od Frankenstein Drag Queens From Planet 13, Wednesdayovy kapely v době před Murderdolls, na něž pak navázal vykročením na sólo dráhu jako Wednesday 13, a pak po jednom songu ještě z dalších Wedových desek.

Publikum od samého začátku parádně reagovalo na všechny skladby, na některé ale ještě o něco lépe. Dalo by se říct, že frontmanovi zobalo z ruky, jenže takový popis evokuje lídra a stádečko, tak to ale v Rock Café nevypadalo. Spíš jako by Wednesday 13 byl největší extrovert z rodiny, jejíž členové jsou na stejné vlně, proto je lídrem a ostatní ho s radostí následují. Ohromný ohlas měly hlavně songy I Want You... Dead, 197666, When the Devil Commands z nového alba, obě pecky od Murderdolls, Die My Bride, I Walked With a Zombie a závěrečná I Love to Say Fuck.

Wednesday se v průběhu koncertu také chopil kytary a na rozlučkovou píseň si přinesl černý dešník s nápisem Fuck. Před ní ještě důkladně „rozfuckoval” publikum. Napříč show taky roztleskával, vyzýval k pozvednutí paroháčů či rukou v pěst a dokonce i rozezpívával. Většinou to ani moc nebylo třeba, protože všechno to, k čemu vyzýval a nabádal, dělalo publikum po celou dobu samo od sebe. Ve třetí třetině koncertu se našel prostor na scary-horror-punk-crazy sólo na bicí, při němž bubeník Mike Dupke na pódiu osiřel. Dalšími členy kapely jsou baskytarista Troy Doebbler a kytaristé Jack Tankersley a dlouhán Diego „Ashes” Ibarra.

Jak fanoušci, tak Wednesday 13, frontman i kapela, si odnášíme jedno, ale každý trochu jinak. Rozhodně to byla „hot” show. „Tohle byla nejžhavější show tohoto turné,” prohlásil Wed při závěrečné děkovačce. Na pódiu muselo být asi tak osmdesát stupňů, což s důkladným make-upem a v koženém oblečení muselo být opravdové peklo. Na muzikantech to ale vůbec nebylo znát. Energii posílali z pódia a zpět jí dostávali minimálně podobné množství. „Včera jsme hráli na obřím festivalu v Polsku a vy jste nám dnes dali stejnou dávku energie,” řekl Wednesday 13 na rozloučenou.

Text: Liv Boková, foto: Valeria Semenová
Témata: Wednesday 13, Florian Grey, Summer Blood Storm Tour, gothic/horror, Rock Café