Vydáno 27.03.2017 | autor: Hana Bukáčková
Nadčasový festival bez hranic, který nemá zatím obdoby, to je Žižkovská noc. Ta začíná být pojmem nejenom na pražské hudební scéně. Multižánrový třídenní festival se odehrává na nevšedních místech, v hospodách a klubech převážně na Praze 3 - poslední roky se ale svým rozsahem rozšiřuje i za její hranice.
Sedmý ročník oblíbeného festivalu sliboval mnohé, pestrý program zahrnoval hudbu, divadlo, literaturu a další alternativní kulturní scény. Převážně méně známí a nezávislí interpreti obsadili čtyři desítky zajímavých míst, aby ukázali, co v nich je, a pobavili tísíce lidí napříč generacemi a žánry. Každý návštěvník musel důkladně promyslet, na co kam zajít, aby mu neušlo to nejzajímavější. My jsme zakotvili na největších scénách, v pátek ve Stormu a v sobotu v Paláci Akropolis.
Žižkovská noc zahýbala Stormem! Imodium, Plexis i Totální nasazení roztančili fanoušky
Páteční večer rozjeli s menším zpožděním kluci z Define Me, kteří mají velký potenciál, znějí podobně jako Linkin Park a další kapely stejného ražení. Příjemná záležitost na páteční rozjezd. Úvodní zpoždění bylo zapříčiněno tím, že kapela John Woolfhooker kvůli tragické rodinné události nemohla dorazit.
Největší vzrušení se dostavilo během vystoupení Imodium a veteránů z Plexis, skupin, na které dorazily davy lidí. Od Imodia jsme se nedočkali zahrání novinky Proud, vsadili na osvědčený repertoár, který tradičně zakončili hitem Deset životů. Jednalo se o nejenergičtější vystoupení večera. O generaci starší kumpáni z Plexis v čele s Hoškem, který nedávno oslavil padesátku, se nenechali zahambit a byli zaručenou dávkou klasického punku, jež milují mladí i staří. Naopak mladíci z Manic si zaslouží čas, aby mohli dozrát a zapracovat na svém projevu.
Žižkovská noc: V klubech řádili Hentai Corporation nebo The Prostitutes
Sobotní program v Akropolis otevřela rocková parta Votchi, v jejímž čele je Petr Kutheil, který proslul účastí v různých pěveckých soutěžích. Odstartovali program řízně s kvalitní porcí rocku s brilantními výškami. Hudební fajnšmekři si přišli na své během vystoupení legendárních Plastic People Of The Universe, kteří si pohrávali s jednotlivými tóny tak, že hřáli u srdce, přitom byl ale jejich projev asi nejchladnější ze všech.
O velký povyk se postarala Nikola Mucha se svým feministickým punkem. Pro nás šlo o jednoznačně nejlepší vystoupení v rámci celého festivalu. Mucha je tak dravá, originální a svá, že nezbývá než smeknout, jak jde s holou kůží na trh. Svým projevem strhla všechny. Poletíme? pokračovali v rozjeté atmosféře, kterou nenarušily ani technické problémy se zvukem a zpěvákovým mikrofonem, ani to, že při spontánním výletu frontmana mezi fanoušky ho lidé nechytili a on se odpotácel přímo obličejem k zemi. Noční můra každého muzikanta. Tento trapas se obešel bez většího povyku a pokračovalo se dál v hraní.
Jedním slovem povedená akce, během které se rozšiřují hudební obzory. Rozmanitost v hudbě je to nejhezčí, co může být, a skrytých talentů je kolem nás habaděj, stačí jenom je objevit. Nezbývá než se těšit na další ročník.
Text: Hana Bukáčková, foto: Klára Mariňáková
Témata: Žižkovská noc, Imodium, Plexis, Maniac, Define Me, Votchi, Plastic People of Universe, Mucha, Poletíme?
4,00
čtenáři
hlasuj