RECENZE: Tereze Balonové rocková podoba sedí. Na albu Lampiony se nebála si zakřičet

Tereza Balonová

Lampiony

Skladby:
Lampiony, Kdo jsme byli, Sklenka, Bloody Mary, Neděle, Chybíš, Ještě žijeme, Vodopád, V ozvěnách, Tažní ptáci, Na viděnou

10 skladeb / 36:08 min

Vydavatel: SiglTon

Tereza Balonová je dalším interpretem z úspěšné stáje SinglTon producenta Martina Ledviny. Na scéně není žádným nováčkem. Vloni vydala svůj debut a od té doby jste ji mohli vidět například na turné s kapelou Jelen nebo jako předskokanku Kryštof a Pokáče. Dvaadvacetiletá zpěvačka se na přebalu své novinky s názvem Lampiony stylizovala do role rockové hvězdy. Ležérně pověšená elektrická kytara, sluneční brýle a v pozadí prázdné bicí. V písni Ještě žijeme to všechno nádherně zapadne. Svižná a jednoduchá rocková skladba, ve které máte občas pocit, že posloucháte něco z dávnější tvorby Lenky Dusilové. V době, kdy se bez výrazných synťákových příkras obejde jen málokterá skladba, je to příjemná změna. 

VIDEOROZHOVOR | Tereza Balonová: Jako malá jsem si hrála na Ewu Farnou

Už na své předchozí desce Půlnoc ukázala Tereza Balonová, že méně je někdy více. Proto i deska Lampiony obsahuje jedenáct písní se stopáží něco málo přes půlhodinu. Tento hudební trend, kterým se řídí čím dál tím více interpretů  i ve světě, oceníte především při prvním poslechu umělce. Prostě vás muzika buď chytne a po půlhodině budete fanouškem, nebo za přijatelných třicet minut zjistíte, že nejde o váš šálek kávy. Když už jsem pár řádků nazpátek zmínil název alba, bylo by záhodno nezapomenout na eponymní píseň, která celou desku otevírá. Lampiony jsou, co do instrumentálky, zřejmě nejpestřejší záležitost, kterou zpěvačka na novince předkládá. Ačkoliv kvůli tomu zní píseň trochu jako variace na současnou tvorbu kapely Kryštof, zpěv Terezy Balonové vás dokáže upoutat a nakonec celou skladbu vezmete na milost. 

Hlasové kvality jsou obecně něco, v čem Tereza Balonová momentálně vyniká. Na jejím debutu, který inklinoval k písničkářství, byla spíše opatrnější. Na novém albu je ale pěvecky otevřenější a nebojí se si od plic zakřičet. Je cítit, že právě tahle poloha je jí blízká. Jedním příkladem za všechny je Vodopád. Nejkratší a dost pravděpodobně nejpřímočařejší skladba na desce, se svou stopáží se schová do tří minut a jednoduchý text refrénu si zapamatujete už po prvním poslechu a jako příjemný bonus nezní nijak prvoplánově.

Zmínil jsem písničkářskou polohu, protože ani na tu se zde nezapomíná. Pro své rozloučení s posluchači si interpretka symbolicky vybrala song Na viděnou. Ospalá kytara a trocha sentimentu jsou ingredience, které se sešly ve správný čas a na správném místě. Nebo hravá Neděle, kde zpěvačku doprovází ukulele a píseň působí odlehčeným dojmem. 

V součtu jsou tedy Lampiony dobrou deskou, která ukazuje, že na tuzemské pop/rockové scéně by se mohl objevit čerstvý vítr v podobě Terezy Balonové. Pěvecky je hudebnice zase o kus dál než na svém debutu a je znát, že ji tato rockovější podoba nejen baví, ale taky jí perfektně sedí.

Text: Tomáš Kocian, foto: Lukáš Kozel
Témata: Tereza Balonová, Lampiony, recenze