Vydáno 07.11.2024 | autor: Barbora Kubalová
Bert & Friends se rozhodli na novém albu splnit našemu národu nesplnitelný sen a dopřáli mu České moře. Jak bychom se u něj cítili? Pili bychom piña coladu, nebo spíš kokosový čaj? Jaké takové moře nabízí plody? A žije v něm snad dlouhovlasé blonďaté stvoření s obličejem Alberta Romanuttiho?
RECENZE: Vyrazit k Českému moři? S novou deskou Bert & Friends není nic nemožné
Skladby:
České moře, Svarý retrievere, Superhad, Souhvězdí Blíženců, Operátor, Night Rider, Ave Maria, Funky Planeta (A už jedu dál)
8 skladeb / 45 min
Vydavatel: Bert & Friends
Sen nezmiňujeme náhodou - jestli se dá hudbou nějak vyjádřit snění, tak Bert & Friends to umí lépe než kdokoli jiný. Když se vzbudíte, pamatujete si pocit, možná místo, postupně si vybavíte kdo tam byl a co dělal. Proč se jednotlivé obrazy poskládaly zrovna takto, odhalíte jen stěží. A vlastně to není důležité. S novou deskou si tak můžeme nechat snít o letních dnech u českého moře, all inclusive rajské zahradě, osamělé noční jízdě asijským velkoměstem, ale i o nekonečném vyčkávání na spojení s operátorem. Potkáme přitom Jean-Claude Van Damma, Kimi Räikkönena, Stáňu, Prince z Persie nebo svatého retrievera a šilhajícího pejska.
Tu vykouknou známé motivy z jejich starších skladeb, tam zase podobnost s Empire of the Sun nebo Stingem. Mezi složitými instrumentálními pasážemi probleskují zvuky jako z databanky dětských klávesek. Možná se zdá, že to dohromady nedává moc smysl, ale takhle přece sny fungují. Oproti skutečným snům mají skladby z desky tu výhodu, že si je samozřejmě můžete přehrát vícekrát a znovu je prožít (záměrně používám slovo prožít a ne poslechnout, to totiž nestačí) a kdykoli se tak vrátit třeba na Funky planetu.
Mohli bychom tady rozebírat skladbu po skladbě, analyzovat texty a poctivě každou přiřadit do správného místa ve spektru hudebních žánrů, nebo zhodnotit “odborným” recenzentským uchem, které z písní jsou nejlepší a které slabší. Ale nějak se mi zdá, že je taková přízemní analýza v případě této desky bezpředmětná, až skoro nedůstojná.
Fanoušci, kteří si Bertův svět vzali za svůj, se od prvního poslechu budou u Českého moře cítit jako doma. Písně jsou až nebezpečně nakažlivé, z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že jednu z nich jsem slyšela poprvé živě na koncertě v červnu a zněla mi v hlavě až do chvíle, kdy jsem si ji konečně mohla pustit i doma (a okamžitě ji doplnily úryvky dalších písní z desky).
Samozřejmě řada většinových posluchačů hudbu Bert & Friends stále zřejmě nedocení. Ale když odhlédneme od toho, co může být považováno za "bizár", najdeme originální hudbu s produkcí na světové úrovni, kterou nikdo jiný v Česku nedělá. Naživo bude znít skvěle a atmosféra bude určitě ještě kouzelnější.
Text: Barbora Kubalová, foto: Šima Müllerová
Témata: Bert & Friends, České moře, pop
0,00
čtenáři
hlasuj