RETRO: The Prodigy před dvaceti lety v Praze manifestovali svůj zásadní přerod

Vydáno 04.07.2018 | autor: redakce

Jednou z nejzářivějších hvězd festivalu Rock for People, který v Hradci Králové startuje 4. července, jsou The Prodigy. Ikony britské elektronické hudby se představí jako headliner čtvrtečního programu. Připomeňme si jejich koncert v Praze před dvaceti lety, který byl první zdejší zastávkou po vydání přelomového alba The Fat Of The Land. 

RETRO: The Prodigy před dvaceti lety v Praze manifestovali svůj zásadní přerod RETRO: The Prodigy před dvaceti lety v Praze manifestovali svůj zásadní přerod


THE PRODIGY, SUPERCHARGER
ZIMNÍ STADION SK SLAVIA PRAHA
25. 4. 1998


Praha zaznamenala v pořadí již třetí koncert kapely The Prodigy u nás. Mimo DJe, který, jak už tomu na podobných akcích bývá, udržoval plynulý přechod mezi jednotlivými vystoupeními, se v roli předkapely představila i britská dvojice Supercharger, která tím prakticky uzavírala turné po českých a slovenských klubech.

TOP 6 hvězd Rock for People: The Prodigy, "Sugar Man" Rodriguez i Enter Shikari

I přestože The Prodigy dělil od jejich posledního koncertu necelý rok a půl, řada věcí se změnila. Především v září roku 1996 navštívila tato kontroverzní partička Prahu v rámci snowboardové exhibice konané jako součást cyklu akcí Ballantine’s Urban High na pražském Výstavišti. Pro diváky to znamenalo, že měli možnost zhlédnout celý koncert skupiny zcela zdarma! Cena vstupenky (v předprodeji 690 Kč) však nebyla jedinou změnou, na niž si museli příznivci kapely zvyknout. Nejpodstatnější byl přerod, kterým The Prodigy za onu dobu prošli. Přerod, jenž se projevil totálním odklonem od zavedeného především na jejich aktuálním albu The Fat Of The Land.

TRNEM V OKU MNOHÝCH

A důsledky? The Prodigy se stali trnem v oku jak pravověrných rockerů (těm leželi v žaludku prakticky od začátku své existence) kvůli svému stylovému zaměření, tak i svým dřívějším raveovým přívržencům, kteří je šmahem odsoudili za razantnější, místy až agresivní kytarový zvuk. Dlužno dodat, že se přesto na dubnovém koncertě sešla opravdu pestrá směsice lidí, a to od novodobých neopunkerů a raverů přes klasické máničky až třeba po otce rodin. Za více než pozitivní považuji právě fakt, že The Prodigy jsou alespoň na několik hodin schopni spojit neslučitelné.

LIVE: Když na Prodigy, tak jedině do kotle!

Po úvodním, pro mě velmi zdařilém setu domácího DJe Agenta přišli na řadu zmiňovaní Supercharger, jejichž kvalita a síla je, myslím, právě v živých produkcích (alespoň v porovnání s jejich debutovým albem Wall To Wall Moustache). Problémem všech předkapel je právě díky jejich postavení fakt, že jen malá část obecenstva bývá s to je akceptovat a nebere je pouze jako vyplnění času a nutné zdržování před vystoupením headlinerů. Avšak nezřídka se stává, že díky tomuto postavení "outsidera" leckterá předkapela předčí svou produkcí hlavní hvězdy. Úspěch však zcela závisí na reakcích publika a je prakticky nezměřitelný. Chci se vyhnout sáhodlouhým akademickým polemikám, a proto alibisticky prohlašuji, že vystoupení Supercharger patřilo ten večer k nejlepším.

POCTA CHEMICAL BROTHERS

Po další, tentokrát zhruba půlhodinové Agentově vsuvce, se začalo podávat hlavní menu. Čtyřka z Essexu odstartovala své vystoupení úvodními rytmy temně breakbeatové skladby The Trick, která však bohužel záhy přešla do mnohem hitovější Smack My Bitch Up. Úctu a obdiv k manchesterské dvojici The Chemical Brothers prokázal Liam Howlett již v úvodu, a to remixem vlastní skladby Voodoo People pocházející právě z dílny "ChemBros". Po této skladbě, která, jak se domnívám, o mnoho předčila původní verzi, přišla na řadu směs skladeb včetně největších hitů alba The Fat Of The Land. Výjimkou byly pouze skladby Poison z alba Music For The Jilted Generation a několik pravděpodobně novějších věcí včetně instrumentálky, při níž zůstal na pódiu pouze Liam Howlett a doprovodný bubeník.

Myslím si, že již nikoho nemohla překvapit ať už doprovodná produkce živých bicích či občasná účast kytaristy Gizze Butta. Pouze dvě věci mi zůstávají záhadou, a to jakou funkci kromě frontmana a maskota kapely zastává v současnosti Keith Flynt, jenž se na pódiu objevoval zcela sporadicky a veškerý zpěv tak kočíroval Maxim Reality. A druhá věc: jak je možné, že Liama Howletta (který působil dojmem, že má trochu problém srovnat rozjetější část kapely) může během celé skladby vystřídat za aparáty tanečník? Každopádně po zhruba hodinovém mixu přišel na řadu první a současně poslední přídavek v podobě pěti skladeb, po němž Liam neponechal nic náhodě a zbytek lidí dožadujících se dalšího přídavku postupně přehlušil nekonečnou instrumentálkou, v jejímž průběhu se po anglicku vypařil.



text: Jiří Hofreitr, foto: Tomáš Martinek

Témata: The Prodigy, Supercharger, Chemical Brothers

0,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

zavřít