Honza Unger (Zrní) interview: Nacházíme se teď nahoře, nese nás vlna

Vydáno 22.09.2017 | autor: Hana Bukáčková

Rok 2017 patří Zrní. Kapela vydala na jaře desku Jiskřící, kterou nahrávala v lednu ve Španělsku, kde vznikl i dokument o přípravách. Na albu zaexperimentovali s elekronikou a risk se vyplatil. Skupinu teď čeká zatím největší výzva, 11. října odehraje koncert ve Foru Karlín a tím přeskočí svoji původně vysněnou metu. Na naše otázky odpovídal zpěvák Honza Unger. 

Honza Unger (Zrní) interview: Nacházíme se teď nahoře, nese nás vlna Honza Unger (Zrní) interview: Nacházíme se teď nahoře, nese nás vlna

Honzo, jak sis užil festivalovou sezónu, potažmo hraní na Colours Of Ostrava?
Colours byly pro mě letos nejlepší ze všech našich hraní tam. Před dvěma lety s filharmonií to bylo obrovský, po nás Björk, takže jsem z toho měl velkej respekt, teď jsem si to ale totálně užil. Díky životní krizi, kterou jsem si prošel, a i díky tomu, že se nám loni na podzim narodil kluk, mám teď nadhled, vim, že o nic nejde, jen tam bejt, dávat to těm lidem a nervozita je úplně zbytečná. Jinak jsme letos hráli hodně menších akcí, který měly super atmosféru.

SOUTĚŽ: Zrní ve Foru Karlín

V mezidobí, co jsme se neviděli, vyšel dokument Jiskřící z Madridu, jak ho s odstupem času hodnotíš? Mluvili jste tvůrcům do jeho podoby, nebo jste jim dali volnou ruku?
Od počátku jsme s Tomášem mluvili o tom, jak to má vypadat. Řešili jsme, jestli ke každýmu tracku uděláme 10 minut a budeme to vydávat po epizodách, nebo jestli uděláme 40 minut se vším všudy. Tahle verze nakonec zvítězila. Jinak měl volnou ruku, až těsně před dokončením s náma řešil pár detailů.

 

Líbí se mi, jakým způsobem v dokumentu komentuješ…
Díky, ono to nejdřív bylo bez komentáře, ale když už byl dokument téměř hotovej, cítili jsme, že by to ještě něco chtělo, abychom to celý propojili a udrželo to diváka pozornýho. Takže jsem tam poslední den ještě namluvil tenhle doprovod, kterej odděluje jednotlivý bloky dokumentu. Použil jsem při tom zápisky, který jsem z Madridu psal na blog, a taky jsem reagoval na scény, který se v jednotlivých částech odehrávaj. A pomohlo to, no.

V dokumentu zazněl pojem, že je to "chlupatý rytmicky jak sviňa", co si mám pod ním představit?
To je chvíle, kdy nástroje nejedou spolu. Jsou nerytmický. Používá ho Cait. Já používám, že je to rozesraný. (smích)

Rád filozofuješ, o čem nejraději?
Jsem hodně přemýšlecí typ. Baví mě přemýšlet. Tak obecně, o životě, o společenský situaci.  Pozoruju, zkoumám a to, co si uvědomim, co objevim, mám pak touhu posílat dál. Psát a zpívat o tom.

Četla jsem tvůj blog na iREPORTu o tom, jak jste se dali dohromady a jaké máte mezi sebou vztahy, dal bys za kluky ruku do ohně?
Klukům totálně věřim, jsou to moji parťáci strašně moc let a moji nejvěrnější kamarádi, takže asi bych tu ruku za ně do ohně dal. 

BLOG: Honza Unger (Zrní) - Máme rádi žít spolu v partě, bejt tým

Jakou nezastupitelnou funkci má každý v kapele?
Nejdřív jsme všichni dělali věchno. Ale v tom jsme už za ty roky zmoudřeli, proto jsme si rozdělili práce a každej má zodpovědnost za něco. Ostatní mu musej věřit a minimálně mu do toho kafrat. Hudebnic řeší merch, Cait řeší email, štítkuje, řeší administrativu, tabulky, Jukla řeší finance, zkoušíme u něj doma. Ondřej je multitalent na všechny nástroje, do kapely přináší nový zvuky a já třeba píšu texty a mám na starost rozhovory.

PONORKY JSOU PŘIROZENÁ SOUČÁST BĚHU

Míváte ponorku mezi sebou?
Měli jsme strašně moc ponorek. Myslim si, že je to přirozená součást běhu. Je to ve vlnách. Když vydáš desku a pak s ní jezdíš, tak je to super. Pak ale nastane fáze, kdy to začne bejt stereotypní, začneš mít pocit, že nevíš, jestli ještě bude nějaká nová deska, jestli ještě máš co říct a kapela se dostává do útlumu, což pomáhá ponorkovejm stavům. Začnou ti na ostatních vadit věci, který jinak neřešíš. Jakmile se začne pracovat na nový desce, jde to nahoru, práce a soustředěnost začnou generovat nápady a celková energie se zlepší. Teď, když jsme vydali desku Jiskřící, tak se nacházíme nahoře, nese nás vlna.

Hlásáte o sobě, že jste pravdoláskaři, není to moc silné tvrzení?
Mně vadí hejt lásky a pravdy. Ideály, který nesl Václav Havel, kterýho uznávám jako největší osobnost, jakou jsem měl možnost zažít, jsou najednou mnohýma braný jako něco trapně naivního, hloupýho. Protože v dnešnim "nebezpečnym" světě je přece hlavní síla a výkon. Myslím, že to by byla cesta nehezkym směrem. Tak jenom řikáme, že my ti idealisti, ti multikulturalisti, ti "pravdoláskaři" hrdě jsme. Snažíme se.

RECENZE: Jiskřící deska Zrní překvapí elektronickými experimenty 

OHLASY NA DESKU BYLY ROZPAČITÝ

S jakými ohlasy jste se setkali po vydání desky Jiskřící?
Recenze byly, dá se říct, velmi kladný. Ohlasy některých fanoušků byly rozpačitý. Někteří nám říkali, že jsou zklamaný a že nečekali, že něco takovýho uděláme. Ale setkávám se s příběhem, že když to poslouchají dál a dál, tak to nakonec považují za naši nejlepší desku. Deska potřebuje víc poslechů, obzvlášť od našich skalních fanoušků, kteří jsou u nás zvyklí na vlastně folkový písničky, si to žádá otevřenost. Většina to dala a deska je baví. Některý nám asi odpadli, na druhou stranu jich zase dost přibylo.

Vydali jste klip Igor Pelech, jak vznikla píseň a kde se klip natáčel?
Námět na písničku vznikl před pár lety. Když jsem se procházel po Kladně, našel jsem vybydlenou administrativní budovu, kde evidentně squatoval nějakej člověk. Tam mě napadly slova tý písničky. Klip jsme chtěli natočit právě tam, ale zjistili jsme, že ta budova už je stržená, tak jsme hledali podobnej barák. A našli jsme ho.

BLOG: Honza Unger (Zrní) o klipu Igor Pelech - V krizi pomysli na lidi v ještě větší krizi a přej jim ze srdce všechno dobrý

 

IGOR PELECH BEZ SPROSTÝCH SLOV? ZPRONEVĚŘIL BYCH SE PRAVDĚ

Někoho možná v písničce překvapí výběr slovníku, proč jste použili tolik vulgarismů?
Sprostý slova v tý písničce pro mě byly přirozenou reakcí na prostor, kde jsem se nacházel. Nechtěl jsem je následně vyškrtnout, protože bych se zpronevěřil skutečnosti a pravdě. Funguje mi to i tim, že v tý písničce je takový množství sprostejch slov, že ztratěj svoji sprostotu. A stejně tak jsem vnímal i obyvatele toho domu. V tolika odpadcích se bordel mění na základní stav a sprostý je něco uplně jinýho. Překvapilo nás, že tuhle písničku maj rádi děti. Po jednom koncertě jsem se šel omluvit jedněm rodičům, co tam měli děti, za ty sprostý slova a oni mi odvětili, že se děti na ni od rána těšily. (smích)

Klip je zajímavý i tím, že jste ho natáčeli na jeden záběr, to muselo být náročné, že?
Bylo, ale bylo to super, museli jsme se neustále přemisťovat, takže v něm hrozně běháme, i když to neni vidět. Kamera vždycky uhne a my se mezitim přesuneme. Bylo to pěkný ródeo. Týpek, co v tom objektu přebývá, tam měl vypiplaný uklizený místečka, na kterých bylo vidět, jak je opečovává. Byl to zajímavej kontrast těch jeho místeček s tim celkovym bordelem, ve kterým jinak žije. Všechno vybavení, co je tam vidět, je původní. My jsme tam jenom vešli a nedělali vůbec nic. Umožnil nám tam natáčet celej den, zatímco sám trpělivě čekal venku se svým psem. Koupili jsme mu za to basu piv.

Bude mít klip v nejbližší době "bratříčka"?
Před Forem jsme chtěli vydat klip ke Když se ztratíš, ale nakonec vyjde asi až v lednu. Protože jsme nenašli čas. S klipama je to jinak u nás obecně dost složitý. Každej z nás má jinej vkus, takže je to kolikrát těžký sladit dohromady. V hudbě se nám to povedlo, protože na tom celou tu dobu pracujeme a našli jsme moment, kdy se ty naše přístupy složej a funguje to. Ale jak se jedná o výtvarno, módu nebo ty klipy, tak se zas zjeví ta rozdílnost našich vkusů. (smích) Takhle už jsme pár klipů zazdili.

 

PŘESKOČILI JSME VYSNĚNOU METU

Už se to blíží, 11. října vás čeká ve Foru Karlín váš zatím největší koncert, v jaké fázi jsou přípravy?
Když jsme začínali, tak jsme si vysnili metu, že jednou vyprodáme Velkou Lucernu. Teď sice přišla ta doba, kdy by to teoreticky už mohlo vyjít, ale náš manažer Tomáš přišel s návrhem Fora. Tak jsme si oba prostory dali vedle sebe a zjistili, že nám líp vychází Forum. Takže jsme přeskočili naši vysněnou metu. Baví mě, že do toho jdeme, že musíme vystoupit ze svý komfortní zóny, kdy by bylo třeba jednoduchý udělat dvě Akropole za sebou a nic neřešit. Ale tohle je daleko větší výzva. Musíme všechno vychytat, řešit scénu, světla, dělat velký promo. To nás posouvá a tmelí. Máme před sebou 14 dní, kdy chcem cvičit, abychom se dostali do formy, a na zbytku se intenzivně pracuje už delší dobu.

Zrní chystají svůj největší koncert, v říjnu zahrají ve Foru Karlín za doprovodu filharmonie

Na jaké hosty se můžeme těšit?
Jonatán Pastirčák aka PJONI nám bude dělat support. A Dekkadancers, což jsou tanečníci Národního divadla, nás doprovoděj ve třech písničkách. První půlku koncertu budeme hrát s filharmonií Hradec Králové, se kterou jsme už hráli na festivalu v Hradci, jenom teď přibudou tři nový písničky oproti původnímu setlistu. A to je z hostů všechno. Když by tam bylo moc hostů, tak by to koncert roztrhalo. Nás baví, když to má tah.

Text: Hana Bukáčková, foto: Marek Holoubek, archiv

Témata: Zrní, Honza Unger, Jiskřící, Forum Karlín

zavřít
[banner1]