Vydáno 10.08.2017 | autor: Hana Bukáčková
Igor Timko s kapelou No Name brázdí hudební pódia už přes dvacet let. V Česku se těší nebývalé popularitě, na svém kontě mají řadu hitů, k nimž letos přibyl duet s Karlem Gottem. Jak vznikal a jak se s "Mistrem" spolupracovalo? Co provedli na Točníku v rámci festivalu Hrady CZ a proč Igor miluje pondělí? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
Igore, jaká je letošní probíhající festivalová sezóna, liší se od předchozích?
Asi ne, lidé na nás stále chodí, za což jsem velmi rád. Každé publikum je pro nás nová výzva. Jsme rádi, že můžeme hrát na akcích v hlavních časech. Evidentně zažíváme vrchol kariéry, i když jsem si vloni, kdy jsme jeli vyprodané turné k dvaceti letům fungování, říkal, jestli jde dosáhnout ještě něčeho víc. Letošní festivalová sezóna nám zatím dokazuje, že jde.
No Name oslavili dvacítku ve Foru Karlín: Přivezli konfety, plamenomety i raritní kazetu
… co víc si přát, že.
Ještě zdravíčko, a aby bolely méně záda. (smích) Letní hraní je náročné…. Například včera o půlnoci jsme hráli v Tvrdonicích na hranicích Česka se Slovenskem, poté jsme měli noční přejezd na Švihov, kde jsme hráli hodinu po obědě. Cestou do Liberce jsem si dal dvě hodiny očistného spánku.
foto: Aneta Jodar
Nemrzí vás, že na festivalu Hrady CZ hrajete už v brzkých odpoledních hodinách?
Jsme jedna z mála kapel, která dokáže přitáhnout hodně lidí i v odpoledních hodinách, organizátoři to ví, a tak toho využívají. (smích) Vědí, že jsme "usmlouvatelní"… a večer díky tomu můžeme hrát ještě někde jinde. (úsměv)
Čím si vás tento festival získal, že se na něj rádi vracíte?
Je to jedinečné spojení s přírodou a historií. Díky tomu jsme poznali Švihov, Bouzov, Bezděz a Rožmberk, kde to v tomto období díky množství vodáků vypadá spíš jako na D1. (smích)
Vloni byla poprvé zastávka i na Slovensku na hradě Červený Kameň...
Festival jsme otevírali a myslím si, že Slovensko má velký potenciál, aby se tam něco podobného rozjelo, ale je to otázka kapacit.
No Name při úvodní zastávce Hradů CZ na Točníku. Foto: Tomáš Jeřábek
Jaký hrad máš v rámci festivalu nejradši?
Vodní hrad Švihov je nádherný. Navíc organizátor nás tam vyhnal na loďky točit upoutávky, takže jsme si ho užili se vším všudy. (smích)
SOUTĚŽ: Nejlepší festivalové selfie
Máš s Hrady spojenou nějakou zajímavou historku?
Na letošním Točníku jsme naši nejmilejší fotografku Anetu Jodar vyzvali, ať jde něco říct do mikrofonu. Udělal jsem to naschvál, protože jsem ji slyšel, jakým skřehotavým chraptícím hláskem na mě promluvila, když nás před koncertem vítala... Říkala, že mě sice miluje, ale v tuhle chvíli mě nesnáší. (smích)
FESTIVALY 2017: NEJVĚTŠÍ PŘEHLED LETNÍCH OPEN AIRŮ NA ČESKÉM INTERNETU
Na jakém nejzajímavějším místě jste hráli?
Bylo jich víc, hráli jsme v Itálii, Německu, Polsku, Anglii…
Dočetla jsem se, že tvůj nejoblíbenější den v týdnu je pondělí, proč? Většina lidí to má přesně naopak…
Když normálním lidem v pondělí začíná pracovní týden, nám muzikantům začíná volno... jsme tedy v práci od pátku do neděle, a od pondělí do čtvrtka jsme otcové a manželé roku. (smích)
Jak jsi v úvodu nakousl, loni jste odjeli turné k dvaceti letům kariéry, jak na těch dvacet let vzpomínáte? Splnily se tím vaše sny a ambice?
Určitě ano. Momentálně jsem ve stádiu, kdy si motivaci vytyčujeme na základě sebe samých... máme Slavíky, slovenské Gramy, naši první O2 Arénu jsme odehráli už v roce 2006, mnohé kapely, které nám sloužily jako vzor, přesně v tomto období do jisté míry polevily... v tvorbě, nasazení. Na jedné straně cítíme velkou svobodu, ale na druhé straně - posouvat se v prostoru, kde jste dosáhli téměř všeho, je náročné. A tak cvičíme, zkoušíme, povídáme si, hecujeme a v momentě, kdy se něco nezadaří, si to dáváme pěkně vyžrat. Myslím, že jen takto se dá ustát cesta, kterou jsme si vytyčili.
Igor Timko na festivalu Benátská! Foto: Aneta Jodar
Na svém kontě máte řadu hitů, ke které písničce máš nejvřelejší pouto a proč?
To je nezodpověditelná otázka. Pro nás jsou naše písně doslova jako naše děcka... Máme jich sice o dost víc než těch narozených, ale nemíníme mezi nimi kategorizovat. Každá je podstatná. Nebýt písničky Ty a tvoja sestra, tak nevzniknou Žily, následně Nie alebo áno, potom Večnosť, Lekná, Prvá až po dnešní Život, S láskou, Povedz mi... Každá z nich má nezastupitelné místo v naší historii, ve zdejším regionu nestačí napsat jednu hitovku za život. Jsme rádi, že jsme autorsky soběstační, v tom vidím největší devízu No Name.
Nepřijde ti, že se v písních cyklíte/vykrádáte sami sebe?
To je otázka úhlu pohledu. Jestli myslíš téma lásky, tak se všichni opakujeme od časů Presleyho a Beatles..... My disponujeme i jinými tématy. (smích) Na na naa je o dokonalém spolužití a nadhledu Slováků a Čechů. Hľadám - čistá filozofie, Čím to je - prapůvod vzniku světa. Kto dokáže - úcta člověku jako k tvořivé a evoluční bytosti. Každému ale musí by jasné, že láska je nevyčerpatelné téma a nejemotivnější "věc", kterou Bůh lidem dal. Za mě je možné zpívat o ní v tisíci podobách a neopakovat se.
Jste rodinná kapela, nelezli jste si někdy na nervy? Nebyla mezi vámi taková ponorka, že by to vedlo k přeobsazení kapely?
To by nás otec pozabíjel. (smích) V ten pravý čas jsme si vytyčili jasná pravidla, na férovku dohodli dělbu honorářů, do ženských si nelezeme, takže jediné, v čem se konfrontujeme, je hudba. Takto to funguje.
V Česku se těšíte velké oblibě, pravidelně získáváte různá ocenění včetně Slavíků bez hranic, neberete to jako rutinu?
V momentě, když ho držíme v rukou, mi to jako něco stardardního příjde. Ale další rok, když se udělují ceny, a vy sedíte vedle dalších nominovaných, tak mi to jako rutina vůbec nepříjde, právě naopak.
V rámci ankety Žebřík získali No Name speciální ocenění magazínu iREPORT. Foto: Jaroslav Noska
Poslední deska S láskou je skoro dva roky stará, rýsuje se nový materiál?
Každý kreativní člověk na něčem non-stop pracuje... kdosi moudrý povídal, že v kreativě neexistuje "mód" pokračovat. Buď tvoříte, a nebo ničíte. Zatím jsme v té první fázi. Kéž bychom se druhé nedožili.
Nedávno jste vydali duet s Karlem Gottem Kto dokáže, jak se vám podařilo Karla ke spolupráci "přemluvit"?
Karel má rád naši hudbu a tvorbu. Celé to vzniklo před osmi lety, kdy jsme mu blahopřáli při narozeninovém koncertě k jeho sedmdesátinám. Předělali jsme hit Včelka Mája, kde jsme místo "…přilétává včelka Mája" dosadili "… dneska slaví náš kamarád Kája". Tím jsme si hodili pomyslnou rukavici do ringu. Po pěti letech jsme se potkali na akci, kde jsme se dali do řeči s tím, že by si přál, kdyby měl v repertoáru píseň od nás… a tak vzniklo výjimečné spojení. (úsměv)
VIDEO: No Name a Karel Gott vzdávají poctu tvořivým lidem. Duet Kto dokáže vychází ve třech verzích
Jaká byla spolupráce s Karlem?
Definoval bych ho jako šlechtice s duší šibala. (smích) Pokaždé, když si z nás mohl vystřelit, udělal to. Miluje humor, muziku... Spolupracovalo se s ním výborně, je opravdový profík.
Četla jsem na tuto píseň i nějaké negativní reakce od fanoušků, mrzí tě to?
Nikomu se nikdy nezavděčíš a tzv. komenty, to je virtuální svět. Pro nás je reálným světem pódium s okamžitou odezvou z hlediště. Kdybychom brali v úvahu virtuální svět, nenapsali bychom ani notu.
Text: Hana Bukáčková, foto: Aneta Jodar (rozhovor, Benátská!), Tomáš Jeřábek (Hrady CZ), Jaroslav Noska (Žebřík), archiv
Témata: No Name, S láskou, Karel Gott, Kto dokáže, Hrady CZ, Igor Timko