Kryštof interview: Honba za senzací skončila, po stadionu žádná další meta není

O novém singlu Šňůry říkáte, že je to vaše nejveselejší písnička vůbec. Na začátku kariéry byly přitom vaše skladby hodně melancholické. Přijali fanoušci tuto změnu dobře?
Richard: Myslím, že většina lidí už si zvykla, že s každou novou písní se někam posouváme. Ve světě momentálně najdeme kapely, které za sebou mají mnohem razantnější změny. Podívejme se třeba na Linkin Park nebo Paramore. Ze čtyř nových písní, které jsme dali na best ofku, je tahle asi nejvíc odlišná. A příjemně nás překvapilo, že reakce fanoušků jsou z 97 % kladné.
Nikolaos: Byli jsme zaškatulkováni jako melancholická kapela, přestože řada písniček na albech byla už v minulosti veselých. Bylo to spíš kvůli rádiovým singlům.

LIVE: Kryštof v Herálci: Srdcebeat po roce a půl utichl

S tím, že lidé donekonečně srovnávají novou tvorbu s prvními deskami, ale bojuje většina kapel...
Richard: Jenže první desku jsme točili před osmnácti lety. To už je opravdu kus života. Jinak rozpoložený je člověk ve dvaceti a jinak ve čtyřiceti. Byli jsme mladí, rozevlátí, libovali si v depkách, dnes máme rodiny, děti, vyhledáváme spíše radosti než starosti, žijeme jiné životy. Pro kapely vlastně existují jenom dvě cesty - buď hrát dokola pořád to samé, nebo se posouvat. A pak záleží na preferencích fanoušků. Buď mají rádi, když se jejich oblíbená skupina pořád drží stejného modelu, nebo oceňují posun. Vždycky budou jedni z nich křičet, že to není to, co chtějí. My jsme si vybrali, že se chceme posouvat. A myslím, že je to už od desky Inzerát slyšet.
Nikos: Ani nás samotné by nebavilo poslouchat pořád dokola to samé. Dnes máme v uších jinou hudbu než třeba před dvaceti lety. Tehdy jsem miloval The Cure, dneska si na ně z nostalgie rád zajdu, ale nemám potřebu se k jejich deskám tolik vracet. Už mě to neobohacuje.

Richard: Nedávno jsem četl rozhovor s Vladimirem 518. Redaktor mu říkal, že fanoušci ho kritizují kvůli tomu, že už to není, co to bývalo. A on odpověděl, že už od debutové desky to není, co to bývalo. Už když vydal první album mu to lidé říkali. A my to máme stejně. Vydali jsme první desku Magnetické pole a naši skalní fanoušci z Havířova, Ostravy a okolí říkali, že už to není, co to bývalo. Že ty staré demáče na staré kazetě, to byl ten super Kryštof.

STALI JSME SE KAPELOU PRO VŠECHNY GENERACE

Změnila se za ty roky vaše základna fanoušků, nebo myslíte, že vás poslouchají ti sami, co proměnu repertoáru akceptovali?
Nikolaos: Nespíš to jsou ti sami, ke kterým se ale přidávají další a další.
Nikos: Řekl bych, že hodně nových posluchačů nám začalo fandit i díky Kryštof kempům, které jsme udělali pro rodiny s dětmi.
Richard: Stali jsme se kapelou pro všechny generace a to je to nejlepší, co nás mohlo potkat. A myslím, že je to lepší varianta, než když jsi supercool a píšou o tobě v superlativech a "všichni" o tobě básní … a nikdo na tebe nechodí.

FOTOREPORT: Kryštof vyprodal se Srdcebeatem i Forum Karlín

Svou best of 25 vydáváte i na kazetě, proč jste se pro takový retro formát rozhodli?
Richard: Byla to v podstatě náhoda. Udělali jsme 25 kazet se singlem Šňůry, které jsme schovali na 25 zásadních míst naší kariéry, a když je fanoušci našli, mohli si na nich nový singl poslechnout ještě před oficiálním vydáním. Další fans ale začali psát, že chtějí kazety taky. (smích) Ohlas byl tak veliký, že jsme se rozhodli jim vyjít vstříc a kazety s celou Bestofkou jim taky udělat - tedy těm, kdo si je objednají. Přihlásilo se nakonec přes 800 lidí. Jediný problém je v tom, že v Česku už je dnes dost obtížné takové množství vyrobit. Ale zvládlo se to. A tak všechny očíslujeme a pošleme a fanoušci budou mít raritku. 

Na best of máte kromě čtyř nových písní 21 hitů. Naznačuje tracklist, co budete hrát na vašich dvou velkých narozeninových koncertech na Strahově 16. a 17. září?
Richard: Nenaznačuje. Playlist pro Strahov jsme zrovna dokončili a od bestofky se liší. Některé songy jinak fungují na koncertě a jinak na desce. Takže ano, zazní 25 písniček, ale nejsou shodné s best of.

LIVE: Kontroverzní Kryštof Kemp v Plzni dokázal, že vůbec není kontroverzní

První koncert je již vyprodaný, je zájem i o ten druhý, přidaný?
Richard: Tribuny už jsou skoro vyprodané, zbýbá posledních 130 lístků. Nepředpokládáme, že bychom i druhý koncert zcela vyprodali, ale očekáváme, že celkem na oba koncerty přijde přibližně něco mezi 65 až 70 tisíci fanoušků. Trochu nás mrzí, že už není starý Strahov, který měl větší kapacitu. Nechtěli jsme koncert dělat na rovné louce ve stylu Vypich nebo Letňany, pak je to dlouhá nudle, která nevede nikam. Chtěli jsme pro tenhle okamžik stadion, ale tím jsme kapacitu malinko omezili na těch 40 tisíc a 40 tisíc.

SMÁLI SE NÁM, ŽE JE STADION UTOPIE

Koncertem na fotbalovém stadionu si splníte sen. Budete pak mít nějakou novou metu?
Nikos: Pak už můžeme hrát jedině ve vesmíru (smích)
Nikolaos: Nebo stadióny opakovat. Nebo pak udělat koncert na té louce.
Richard: Žádná další meta není. Je to až neuvěřitelné, že se nám koncertem splní to, co jsem kdysi klukům slíbil ve zkušebně, když jsme byli ještě děti. Všichni se nám tehdy smáli, včetně Petra Fialy v pořadu Sešli se... v roce 2001, že jsem blázen a utopista. Ale ať se to někomu líbí, nebo ne, stali jsme se jednou ze tří největších kapel, která tady v porevoluční historii byla, vedle Lucie a Kabátu. Nic víc už u nás v podstatě dokázat nemůžeš, honba za senzací tím pro mě skončila.

vložte odkaz, text nemažte

Je něco, co se vám za těch 25 let nepovedlo?
Nikos: Některé písničky bychom dnes asi udělali jinak, některé bychom možná na desku ani nedali...
Richard: Jenže kdybychom něco změnili, celá naše cesta mohla být jiná a dnes jsme tu vůbec nemuseli sedět. Měli jsme štěstí, že tehdejší EMI nám v začátcích nechalo úplnou svobodu. Když v roce 2001 vylisovali 500 kazet debutového alba Magnetické pole a 500 CDček, řekli nám, že se to stejně neprodá, protože jsme klubová kapela. Neměli s námi žádné komerční ambice a díky tomu jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. Pamatuji si, když mi pak jednou Vladimír Kočandrle řekl: "Ty už jsi s tou kapelou tolikrát vstoupil do ho*na a vždycky ti to nějak prošlo, že mně to je vlastně jedno, dělej si co chceš, jen mi odevzdej master a my to vylisujeme." A takhle to fungovalo.

Obal nové výběrovky 25

Poslední album Srdcebeat jste vydali před dvěma lety, bylo velmi úspěšné, ale sneslo se na vás i hodně kritiky na sociálnch sítích. Jak se s ní vypořádáváte?
Richard: Hodně kritiky a hodně nadšení taky. Tak to přece funguje. Ale na to jsem zvyklý od šestnácti let. Už když jsem hrával v rockových klubech jsem byl pro některé příliš komerční, ale zase jsem hrál asi v pěti najednou a chodilo na mé sety nejvíc lidí. Když jsem pak začal moderovat Medúzu v TV, tak jsem najednou nesměl do Černého pavouka v Ostravě, kde se scházeli místní umělci, protože tam seděli jenom intelektuálové a těm se to nelíbilo. Ještě měsíc před tím jsem tam jako student herectví a umění směl, ale jakmile jsem se objevil v televizi, zavřely se mi tam dveře. Když jsme jako první kapela přijeli na festivaly s vlastním polepeným autem, ostatní se nám smáli a kreslili na něj veselé obrázky. No jo, jsme divná parta. Nechlastáme, nefetujem, večírky s námi nic moc.

Vadí vám, když vás lidé spojují s politikou?
Richard: Politika je součástí našich životů, v západních zemích, kterým bychom se tak chtěli přiblížit, je zcela běžné, že jsi i její součástí. Spíš je smutné, že tak radikalizuje a rozděluje. Podle mě by měla vytvářet prostor k veřejné debatě. Mezi lidmi, přáteli. Ale to my neumíme. U nás je spíš trend špinit, plivat, ponižovat, hejtovat. A hlavně neumíme respektovat názor druhého. Oháníme se demokracií a přitom urážíme kohokoliv s jiným pohledem, jinou volbou, jinou preferencí.

Co chystáte na příští rok, začínáte už pomalu uvažovat nad další deskou?
Nikolaos: Příští rok se těšíme na Kryštof Kempy a vyrazíme znovu po deseti letech na turné po divadlech.
Nikos: Ty čtyři nové písničky nám daly tolik práce, že v nejbližší době nová deska určitě nebude.
Strávili jsme nad nimi rok a půl. Příprava nových písní je pro nás hodně dlouhý proces.
Richard: Nová deska bude nejspíš až v roce 2020. Každou písničku hodně pipláme. Když ses ptal, co bychom změnili, a my jsme říkali, že možná nějakou píseň bychom udělali jinak, rozhodně se to netýká posledních dvou desek. Nemáme na nich žádný odpad.

text: Josef Martínek, foto: Marek Holoubek (rozhovor), Stanislav Honzík (promo)

Témata: Kryštof, Richard Krajčo, Srdcebeat, 25