Radek Banga (Gipsy.cz) interview: Musíme mít naději v lepší zítřky

Radku, loni ses zúčastnil Českého slavíka. Co říkáš na letošní ročník, který doprovází nejasnosti ohledně zasahování do výsledků?
Mám takový pocit, že si s tím pořadatel ankety neví moc rady. Jelikož je to ale on, kdo určuje pravidla hry, měl prostě počítat s komplikacemi. Taková situace ale nemusela vůbec nastat, když by tam takový extrém jako je kapela Ortel nepustil. Nicméně tady musí jít Ortel stranou - pokud podle pořadatele fanoušci kapely porušili pravidla fair play, mělo to být okamžitě oznámeno, a ne až po vyhlášení. Takhle to navenek působí zkrátka jako podraz.

VIDEO: "Všechno zlé je k něčemu dobré," zpívá Radek Banga v novém videoklipu Gipsy.cz

Jakou váhu mají podle tebe v dnešní době hudební ceny?
Mají význam v tom, že vytvářejí mediální obrázek toho, kdo je právě jakoby nejvíc v kurzu. V případě Slavíka je to ale obrázek značně zkreslený. Nemusíte mít totiž ani tolik fanoušků, stačí mít určitou sílu v prostoru sociálních sítí a skrze ně umět zaktivovat své fankluby. Nebo stačí mít své tradiční hlasující a pak už nemusíte tři roky ani nic vydat, i tak se můžete umístit. Vyhrát nějakou cenu pak může i třeba revival, což je absurdní, ale velmi reálné. Tím jediným skutečným měřítkem je podle mne tedy koncert - že lidi přijdou a baví je vaše hudba.

Souhlasíš s tvrzením, že co Čech, to muzikant?
Hudba má rozhodně v Česku velkou tradici. Je zajímavé, kolik máme festivalů, slavností a podobných akcí. Kultura tady určitě neumírá, jen se mění.

POST SCRIPTUM (82): Hrdina loňského Slavíka Radek Banga bude oceněn. Za gesto proti Ortelu dostane cenu Nadace Charty 77

Před lety jsi se zúčastnil soutěže Eurovize, jejíž další ročník už se připravuje. Myslíš si, že v ní máme někdy v budoucnu šanci uspět? A kdo by podle tebe z naší hudební scény mohl v zahraniční konkurenci zaujmout?
Eurovize je vlastně celkem zajímavý projekt. Ta šance uspět tady ale určitě je. Myslím, že nezáleží moc na tom, jestli tam pošleme někoho slavného nebo úplně neznámého, to je mimo ČR docela jedno. Víc záleží na písničce a celkovém dojmu. Myslím, že se v tom my Češi postupně zlepšujeme a poslední dobou dokážeme konkurovat i těm ostatním v Eurovizi.

Krom skládání pro sebe a své projekty skládáš písničky i pro jiné, spolupracuješ momentálně s někým?
Když už jsme u té Eurovize, i já jsem přispěl svou písní. Je tam ale velká konkurence, vybírá se ze stovek písní navíc z celého světa. Už dlouho se chystáme udělat něco společně s Ezym. Já mám tu výhodu, že nejsem žánrově nijak vymezený, takže můžu psát jak pro hiphopery, tak pro Karla Gotta nebo jen složit podmaz pro reklamu.

Před pár dny vyšel nový klip Gipsy.cz k singlu Je to tak. Proč ses rozhodl sdělit touto formou právě teď myšlenku, že "Všechno zlé je k něčemu dobré"? Co tě k tomu vedlo?
Poslední roky jsem hodně přemýšlel nad tím, jak divná atmosféra ve světě je. Když jsem začal s prevencemi na základních školách, pochopil jsem, že mnohem více člověk udělá pro svět pozitivní motivací. Tou písní se snažím říct, že musíme mít naději v lepší zítřky. Chci prostě vidět to dobré i v tom špatném.

NENECHME SE SVAZOVAT TÍM, CO BYLO

Klip je jednoduchý, prostý, ale s jasnou představou. Jak tě napadl jeho koncept?
Ten nápad na klip vznikl velmi brzy po sepsání textu. Je tam mnoho symbolů, které doplňují podle mne jasný vzkaz. Od začátku jsem chtěl, aby si pod zakopáním medvídka na poli představil každý to své. Vždyť každý má v životě minulost, která ho tíží. Je ale nutné se nenechat svazovat tím, co bylo. Jedině přes "teď a tady" měníme to, co změnit můžeme - budoucnost.

Máš nějaké motto, podle kterého se řídíš? Narážím na fakt, že klip má zmíněný podtext "Všechno zlé je k něčemu dobré".
Mimo tohoto motta mám ještě několik dalších: "Když budu chtít, budu věřit a konat, dokážu cokoliv" nebo "Dokud dejchám, tak ještě můžu". Velmi často se tato motta objevují v mých textech.

Na konci klipu se svlékneš, aby ses oprostil od minulosti a začal znovu. Nebyla ti při tom zima?
Byla mi příšerná zima. (úsměv) O to hůř, že jsem si tuhle scénku vymyslel já. Když jsem viděl předpověď počasí, přemýšlel jsem nad stornem. Nakonec jsem to ale dal. Ono bylo důležité, abych se tam neklepal jak pudl, takže jsem nejprve běhal po poli a pak se točilo. Po čtvrt hodině mi přišlo, že to není tak hrozné, zalil mě dokonce takový hřejivý pocit. Takový pocit měli i lidé, co umrzli. (úsměv)

VIDEOROZHOVOR: Gipsy.cz potřebují evoluci

NIKDY TO NENÍ JEN ČERNÉ NEBO BÍLÉ

Někdo žije stále minulostí, co bys mu poradil, aby se od ní alespoň v myšlenkách oprostil?
Koncetrovat se na "tady a teď". To je nejpodstatnější. Musíme vycházet ze současné situace. Je to o kontrole myšlenek a také často o odpuštění. Já jsem dokázal rodičům odpustit lecos. S věkem vidíš, že ten život není tak jasný, jak sis myslel ve dvaceti. Třeba moje máma to měla taky hodně těžké. Maminka jí umřela, když jí byly tři roky. Ve čtrnácti letech už se stěhovala k tátovi, protože neměla kde bydlet. Ve dvaceti jsem se s mámou hodně hádal, ale pak si uvědomíš, že i ona měla své překážky. Nikdy to není jen černé nebo bílé.

V patnácti letech ses ocitl na ulici, což je velmi drsná realita. Co tě přimělo k tomu, aby sis udržoval myšlenky, že bude líp?
Bezesporu to byla síla vůle. Na ulici jsem pochopil, že i když si myslíš, že nemáš vůbec nic, máš furt dost, jen to občas nevidíš. Byl jsem mladý, zdravý a měl jsem všechno před sebou. Jsou lidé, co nemají nohy, ti to mají podstatně horší. Já vlastně na té ulici viděl i to dobré - nemáš co ztratit, takže se nemusíš bát riskovat. V sedmnácti jsem přišel poprvé na hudební vydavatelství a recepční si myslela, že je to vtip. V devatenácti už jsem měl ale první podepsanou smlouvu.

Bylo to tvé největší dno, na které jsi spadl?
Na ulici to bylo paradoxně mnohem lepší, než v dětství doma. (úsměv)

Co ti pomohlo tobě v restartu, díky čemu ses odpíchl ode dna?
Jak říkám, to opravdové dno vypadá jinak. Být bezdomovcem v šedesáti, to je podle mne dno. Mně bylo 15 let, byl jsem při síle, plný života. Věděl jsem, že mám ruce, nohy, vidím, slyším. Věděl jsem, že to může být horší. Já znal bezdomovce, co neměl nohy a bylo mu navíc přes 60 let. Ale já měl pár kámošů, zdraví a mládí, vše před sebou...

VIDEO: Gipsy.cz natočili klip o haterech. Hraje v něm Lukáš Pavlásek i Marie Doležalová

Vraťme se ještě k mottu "Všechno zlé je k nečemu dobré". Je ono tím důvodem, že děláš charitu třeba prostřednictvím projektů Stardance, nebo tím, že jezdíš po školách s přednáškami?
Myslím, že je společenská povinnost pomáhat druhým, když se ti podaří dosáhnout úspěchu. Charitu si dobře vybírám, nedělám cokoliv. Když vidím, že to má doopravdy smysl a dá se pomoci mnoha lidem, když je mi to nějak blízké, jdu do toho. Dlouhodobě se snažím svou tváří podpořit vozíčkáře, protože to jsou lidi, co určitě potřebují pomoci. Prevence je pro mě srdcová záležitost, protože tam předávám životní motivaci. Je mi líto, když si píšu s žáky a někdo mi napíše, jaké peklo prožívá doma. Cítím s těmi žáky a vidím mou prevenci jako něco, co jim může pomoci minimálně v překonání sebe sama.

Je podle tebe důležité mluvit o problémech a netutlat je v sobě?
V určitém věku je to velmi těžké. Já například s nikým pořádně nemluvil o našem dětství až do dvaadvaceti let. V patnácti jsem možná ani netušil, jak velké mám psychické problémy. Ono když vyrůstáte třeba v alkoholické rodině, v určitém věku to nepovažujete za "nenormální". Teprve s věkem si začnete uvědomovat, jak velký problém to ve skutečnosti byl. Často se tito žáci poprvé v životě o problémech doma svěří až mně přes messenger.

Blíží se rok 2018, jaký podle tebe bude? Co vše máš v plánu?
Já doufám, že rok 2018 pojede v duchu mého nového videoklipu "Všechno zlý je k něčemu dobrý". (úsměv) V našem světě je dost zla, tak se třeba umoudříme a začneme hledat cestu, jak ten náš svět udělat lepším a nikoliv to horší zhoršovat ještě víc...

S jakým předsevzetím a přáním chceš do nového roku vstoupit?
Hlavně ať jsme všichni zdraví a šťastní! A já jsem šťastný se svou smečkou - mojí milovanou ženou Veronikou a milovaným pejskem Eirinem. (úsměv)

Text: Hana Bukáčková, foto: archiv

Témata: Radek Banga, Gipsy.cz, Je to tak, Hater, Český slavík