Vydáno 25.09.2025 | autor: Šárka Blahoňovská
Švédská metalcorová kapela Adept se po devíti letech ticha vrátila na pódia. Ještě než na velké stagi festivalu Rock for People za ohnivé show představila novou tvorbu a s nadhledem shazovala tu starou (zejména text písně At Least Give Me My Dreams Back, You Negligent Whore!), v zákulisí jsme si se zpěvákem Robertem Ljungem a baskytaristou Filipem Brandeliusem povídali o jejich návratu na scénu.
ROZHOVOR | Adept: Jsme pořád tady. Klidně si střihneme patku a vezmeme skinny džíny
A bylo to stejně emotivní a nostalgické jako absurdní. Chlapci neustále vtipkovali o tom, že neví, jestli je na ně ještě někdo zvědavý a jestli vůbec vydají nové album. Prý jsou staří a bolí je záda… V Hradci Králové však nastoupili s takovou energií, že jen potvrdili, co mi bylo hned jasné – dospěli, založili rodiny a už celý ten kolotoč kolem hudby neberou tak vážně. A sebe už vůbec ne. No a světe div se, v červenci skutečně novou desku oznámili. Bude se jmenovat Blood Covenant a muzikanti ji zapromují na evropském turné, během nějž se zastaví i 9. prosince v pražské MeetFactory.
V létě objíždíte festivaly, vyšly vám nové singly... Předtím jste však nevydali žádnou hudbu devět let. Máme to brát jako comeback?
Robert: Devět let jsme nic nevydali, což je samo o sobě zvláštní. Poslední koncert jsme měli v prosinci 2019. Pak v roce 2020 přišel covid. Měli jsme jet na turné, ale zrušili jsme ho, jako každá jiná kapela. Naše pauza ale trvala déle než u ostatních. Život se prostě stal – měli jsme děti, uzavírali manželství, rozjížděli kariéry mimo kapelu. Hudba se najednou stala obřím koníčkem, na který nebyl čas.
Filip: Dřív jsme to dělali naplno, teď má každý vlastní práci. Ale když jsme se znovu sešli, cítili jsme tu energii. Bylo to vzrušující. Chyběli jsme si – chyběly nám ty divné momenty, blbosti. Když v tom žiješ, bereš to jako samozřejmost. Teď hrajeme na obří stagi na Rock for People, je nádherný den a víme, že už se to nemusí opakovat. Tak si každou vteřinu fakt užíváme. Je to výjimečné.
Na Rock for People vás přitom zvali už dřív, ale jste tu poprvé až teď.
Filip: Ano, už jsme pozvání dostali několikrát, ale nikdy to nevyšlo. Teď jsme tu. Je to pro nás výjimečné.
Čtete komentáře pod svými videi na YouTube?
Robert: Občas jo – hlavně když jsme vydali Heaven a You, protože to bylo po devíti letech. Byli jsme zvědaví.
Filip: Milujeme ty nostalgické komentáře – třeba: „Tohle mě vrátilo do roku 2010“ nebo „U toho jsem brečel“. Je to síla.
Robert: Někdo třeba napsal, že jsem natočil narozeninové přání pro jeho sestru, které jí na jejích dvacetinách ukázal. Prý brečela. Asi jsem to video opravdu natočil — mám Tinder, kdo ví, co všechno jsem dělal!
Filip: Taková věc ti zabere minutu. Když to někoho potěší, uděláme to kdykoli. Lidé k nám jsou opravdu vřelí.
Ptám se na ty komentáře proto, že hodně fanoušků si uvědomuje, že jste zůstali věrní svému zvuku. Neběžíte za trendy, jež se ve vašem žánru mění. Vezměte si, jaké kapely jsou teď na vrcholu. Je to váš záměr?
Robert: Jo, máme svůj zvuk. Nejsme nejtvrdší kapela, neděláme ty brutální deathcorové breakdowny jako Lorna Shore. Vždycky jsme měli v písních zpěvné refrény, čisté vokály, mluvené slovo. Tak to prostě píšeme.
Filip: Měli jsme svou formuli: nejdřív mluvené slovo, pak šílenství. Držíme se jí už přes dvacet let. Hodně kapel z té naší doby už skončilo. My jsme pořád tady.
Robert: Odpadlíci! My jsme tu pořád. Kvůli pivu.
LIVE: Deathmetalový večírek aneb Jak Lorna Shore vyprodala Roxy v Praze
Váš nový singl You je ale i tak přímočařejší než starší písničky.
Robert: Ano. Normálně se naše songy uhýbají divným směrem – vypadá to, že končí, a najednou pokračují. Singl You má čtyři minuty, od začátku do konce má jasnou strukturu. Je téměř vhodný pro rádio!
Ve videu k dalšímu singlu Heaven zase pracujete s motivy času, hodin či stárnutí. Proč právě tato témata?
Filip: Videoklip k You je hlavně o stárnutí a čase. Jako když někdo zmáčkne tlačítko „rychloposun života“. Všechno najednou letí.
Robert: Čas letí. Za jednadvacet let se změnilo všechno. Malé kapely vyrostly, velké kapely se zmenšily nebo zmizely. Video Heaven ale není o čase – je o tom, jak se vyrovnáváš s věcmi z minulosti, se kterými sis neporadil, když jsi byl mladší. A teď je musíš konečně zpracovat.
Kdo vymyslel koncept videa – ty hodiny a motiv času?
Robert: Napsal jsem text a měl jsem určitou vizi, ale vizuální koncept vytvořil kretivní režisér Pontus Gustavsson. On je tím mozkem za klipy Heaven i You. Poslal koncept klukovi do Lotyšska – Pavelovi – který video režíroval. Dělal i skvělé věci pro skupinu Imminence, kterou máš ráda.
Filip: Myslím, že klip k písni Heaven je možná náš nejlepší.
Na podzim absolvujete evropské turné, které bude tak trochu výroční. Bude se to zrcadlit i v setlistu jednotlivých koncertů?
Filip: Technicky vzato budeme slavit jednadvacet let od založení kapely. Dvacítku jsme prošvihli.
Robert: Budeme hrát i staré věci. Dema z roku 2005 a i starší.
Filip: Já tenkrát seděl doma v pokoji a poslouchal je. Ještě jsem v kapele ani nebyl.
LIVE: HammerFall opanovali souboj power metalových vah ve Foru Karlín
Nabízí se otázka – vyjde vám nové album?
Robert: Jestli nám neodejdou záda…. Nevíme. Jdeme po jedné písni, po jednom koncertě. Lidi tomu říkají comeback, což nás těší – ale nevíme, jestli to tak bude. Na podzim odehrajeme headline koncerty. A co dál… těžko říct. Nevíme, jestli lidi přijdou. Když jo, a bude pro nás na scéně ještě místo, zůstaneme. Když ne, zase zmizíme.
Filip: Snad ne na dalších devět let. Ale člověk nikdy neví.

Vrátíte nám emo patky, flanelky a skinny džíny?
Robert: Když to bude trendy, udělám cokoli.
Filip: Jestli to bude zase v módě, klidně si ofinu střihnu – pokud mi nějaké vlasy zbydou.
Robert: Mně už to taky trochu řídne...
Poslední otázka: Pět dalších alb, nebo devět let ticha?
Robert: Kdyby to bylo na mně, natočím pět dalších alb. Ale zatím nevíme. Tyhle dvě písně měly skvělý ohlas, ale uvidíme, jestli se o nás ještě lidi zajímají. Když jo – jsme tu. Když ne – uvidíme se v roce 2034.
Text: Šárka Blahoňovská, foto: archiv Adept
Témata: Adept, Robert Ljung, Filip Brandelius, Rock for People, metal