ROZHOVOR | Fast Food Orchestra: Nová deska? Víc dechů, víc kytar, víc kláves, víc všeho 

Vydáno 05.08.2020 | autor: Ondřej Horák

Loni Fast Food Ochrestra oslavili dvacet let existence, nyní jsou ve studiu a točí devátou desku, jejíž jméno poprvé prozradili právě iReportu. O změnách v sestavě, práci ve studiu, českých textech a nevypočitatelnosti dnešní doby jsme si povídali se zpěvákem a trombonistou Filipem Vondráškem. Ten je zároveň jedním z pořadatelů festivalu Mighty Sounds, takže řeč přišla i na nelehkou situaci, do níž se největší tuzemský žánrový festival dostal.

ROZHOVOR | Fast Food Orchestra: Nová deska? Víc dechů, víc kytar, víc kláves, víc všeho  Foto: Jan Hromádko

Na začátku letošního roku proběhla výměna na postu kytaristy, jak se cítíte jako poslední „přeživší“ z původní sestavy Fast Food Orchestra?
Já nad tím takhle nepřemýšlím. Víc jak polovina aktuální sestavy je v kapele přes deset let. Fast Food Orchestra byla vždycky početná kapela, lidi přicházeli a odcházeli, stejně jako je tomu v životě nebo ve vztazích. Někdy je to horská dráha, ale myslím, že to neseme s grácií. 

Kalhotky létaly vzduchem, Fast Food Orchestra slavili v Praze dvacet let

Promění tahle změna také zvuk kapely? S kytaristou Vivem přišel také nový tenor, saxofonista Bořek.
To rozhodně, každý muzikant má svůj zvuk a zdaleka nejde jen o to, jak hraje. Záleží také na tom, jaký je člověk a jak kapela funguje jako celek, takže každá změna je slyšet. Vivo s Bořkem Fast Food Orchestra v mnoha ohledech posílili. Méně lidí v kapele se sice možná lépe organizuje, nicméně plné pódium a pestrost hudebních frekvencí, to je pro nás nadevše.

Proč jste se rozhodli posílit dechovou sekci?
Paradoxně to není tak dlouho, co jsem v nějakém live streamu řekl, že saxofon už v kapele nechceme a pár měsíců později tohle. Budu si muset víc hlídat, co říkám. Také to beru jako důkaz toho, jak se plány mohou změnit během chvíle. Náš zvuk vždycky stál na hromadě dechů a zpěvů a pomalu, takže se pomalu ale jistě vracíme k naší „prapodstatě“. Samozřejmě, dvakrát do jedné řeky vstoupit nelze a znít jako před patnácti lety nebudeme. Určitě bychom ale rádi trochu té původní esence vrátili do hry. 

Počítám, že deváté album bude znovu kompletně v češtině. V čem bude jiné od předchozí desky Struny?
Ano, k libosti jedněch a nelibosti druhých zůstaneme u rodného jazyka. Struny mám moc rád, to album je mezníkem v historii kapely. Vnímám ho jako přechod mezi tím, čím jsme byli, a tím, čím jsme teď. V mnoha ohledech to přitom byla syrová deska. Určitě tam bylo pár zajímavých hudebních nápadů a většinu těch písniček dodnes rádi hrajeme, nicméně skladby, které nyní nahráváme, mi přijdou mnohem rozmanitější.

Co si mám představit pod pojmem rozmanitější?
Je tam víc dechů, víc kytar, víc kláves, harmonika, zkrátka víc všeho. 

Šli jste do studia s nějakým konceptem nebo bude nadcházející album prostě jen kolekce nových nahrávek?
Už je to poměrně dlouho, co jsme album začali připravovat, a když jsme začali dopisovat poslední písničky a řešili název, došlo nám, že několik textů má společného jmenovatele a tím jsou cesty. Ať už cesty po zemi z bodu A do bodu B, nebo cesty životní. Takže konceptem se ukázala být cesta ve všemožných podobách.

ROCKBLOG: Fast Food Orchestra o dvaceti letech na scéně - Je to jako jízda v autě, které nemá brzdy!

Takže se nové album bude jmenovat Cesty?
Desku jsem se rozhodli pojmenovat Vezmu tě s sebou a vlastně je to poprvé, co to takhle veřejně říkáme.

Zaslechl jsem úryvek textu o pohádkových postavách, chystáte se oslovit mladší publikum?
Tahle písnička vznikla v dodávce, kdy jsme přiřazovali jednotlivým pohádkovým postavám různé návykové látky. Taková ta klasická zhulenecká zábava, ze které nakonec skutečně vznikl text. A opravdu to není pro děti. (smích)

Nicméně proměnou publika jste si v posledních letech asi prošli, ne?
V zásadě si myslím, že nelze plánovat, jak a koho kapela osloví. Určitě existují produktové projekty na míru, které cílí na určitý typ posluchačů. Přesto si myslím, že v hudbě a umění kalkul prostě nefunguje. Pokud to neděláš srdcem, nebude to úspěšné.

Jak jste jako kapela prožívali ty tři podivné měsíce kolem koronaviru? Vypadalo to, že jste nečekané množství volného času využili k práci na novém albu.
Byla to houpačka - na jedné straně studio zamluvené na duben, čtyřicet domluvených koncertů na léto a najednou se všechno sesype jako hrad z písku. Takže přišla lehká depka. A pak je tu druhá strana mince. Najednou jsme měli spoustu času všechno připravit pořádně a do detailů. Medvěd nahrál bicí, začali jsme si posílat stopy a postupně je vrstvit, až jsme slyšeli de facto to, co právě natáčíme. I když samozřejmě v mnohem syrovější podobě. Sehráli jsme se a strávili jsme spolu enormní množství času, což bylo perfektní hlavně pro nově příchozí. Koncertů zbyla nakonec zhruba třetina a album točíme nyní, takže se zdá, že nám kromě hraní nic neuteklo. Snad jen peníze, které nová deska bude stát. Naštěstí máme ale plány, jak to zmáknout.


Jaké jsou tedy nejbližší plány kapely?
Zatím jsme stále ve studiu. Od skvělého Amáka z Golden Hive, kde jsem nabrali rytmiku a dechy, jsme se přesunuli do skvělého Rooftop studia, kde nahráváme zpěvy a v průběhu srpna zde budeme míchat. Klipů plánujeme více, první singl by mohl spatřit světlo světa někdy koncem září s vydáním desky. Rád bych byl konkrétnější, ale vzhledem ke korona krizi už se trochu bojím. Plány se nám už měnily tolikrát, že se začínáme držet hesla, že nejlepší plán je žádný plán. Od konce října vyrážíme na turné k desce, což samozřejmě opět bude záležet na situaci, zda-li kluby budou fungovat, nebo ne, já pevně věřím, že ano.

Jste také jedním z pořadatelů festivalu Migthy Sounds. Dokázali jste si v půlce března, kdy padla první vládní omezení, představit, že letos festival nebude? 
Bylo to hodně šílené období, kdy se naděje střídala s pesimismem. Nejsem si úplně jistý, kdy přesně nám začínalo docházet, že by festival v tomto roce nemusel proběhnout. Ale myslím, že jsme ještě v půlce března všichni věřili, že za dva měsíce bude všechno jinak. Ale upřímně… Asi ta myšlenka napadla každého z nás, i když spíš jako noční můra. 

Co pro vás bylo rozhodující při rozhodnutí o odložení šestnáctého ročníku na rok 2021?
Těch faktorů bylo bohužel víc. Jsme závislí na kapelách i publiku ze zahraniční, takže v momentě, kdy se zavřely hranice, situace začala k naší nelibosti nabírat i zcela jasný směr. To už nešlo víru ani optimismus, ale agenti převážně amerických kapel začali překlápět evropská turné na rok 2021, jelikož bylo čím dál víc jasnější, že do Evropy toho moc v létě létat nebude. Takže i kdyby se za nějakých neuvěřitelných okolností festival nakonec v roce 2020 uskutečnil, byl by bez většiny cizích kapel a pravděpodobně i bez zahraničního publika. 

První den Mighty Sounds: V Táboře to rozbalili Zebrahead, Fast Food Orchestra nebo Queens Of Everything

Můžete prozradit kolik vás letošní mimořádná situace stála?
Jsou to řádově jednotky miliónů. Částečně to řešíme právě probíhajícím crowdfundingem, při kterém žádáme lidi o podporu.

Proč by měli podpořit zrovna váš festival a co jim na oplátku nabízíte?
Velmi těžká otázka. Oba víme, jak moc složitá doba to pro všechny je, a zároveň si uvědomujeme, že nelze pomoc všem. V každém případě si nesmírně vážíme pomoci, které k nám přichází a děkujeme fanouškům Mighty Sounds, kteří se rozhodli k podpoře právě našeho našeho festivalu. Otázku, proč podpořit zrovna nás, si asi musí položit spíš naši fanoušci. Ale pokud to mám brát podle sebe, když vidím, že mohu svojí troškou přispět, podpořím projekty, které mám rád.

Bohužel musíme přečkat další rok, jehož produkční náklady jsou tak vysoké, že se bez podpory fanoušků jen těžko obejdeme. V naší kampani nabízíme několik odměn, které různě budeme doplňovat. V základu to jsou designové věcičky, s nimiž je festival neodmyslitelně spojen. Trika a mikiny s designy od Woodyho, klíčenky, pexeso, pohlednice a další. V těch vyšších patrech lze prožít produkční den na koncertě své oblíbené kapely, s některými lze dokonce vypít flašku a pokecat. Nebo s námi vyrazit na Mighty výlet do Brd a kecat nám do fesťáku.

Jaké procento lidí se rozhodlo festival podpořit tím, že si nechali vstupenku na rok 2021?
Ke štěstí festivalu si velká část lidí vstupenku ponechala, o vrácení si zažádalo jen nepatrné množství lidí, což nás velmi potěšilo a nesmírně si toho vážíme. Věříme, že k tomu přispěl i fakt, že line-up bude v příštím roce z devadesáti devíti procent totožný a že lidi se současnou vstupenkou nepřijdou o jediného headlinera.

Překvapivě rychle se vám podařilo přesunout drtivou většinu programu na termín 9. až 11. července 2021, kdy šestnáctý ročník nakonec proběhne. Bylo to těžké?
Festivaly v Evropě spolupracují a když bylo jasné, že je nutné léto 2020 překlopit na následující rok, pro agenty, kapely i festivaly bylo nejjednodušší kompletně zkopírovat program. Kdyby všichni všechno zrušili a začalo se bookovat nanovo, nedávalo by to smysl.

Jak probíhala komunikace s agenty kapel?
V několika vlnách. První vlna byla sondování, kdy agenti buď věřili, že léto normálně proběhne, nebo už pomalu začali přemýšlet nad překlopením 2020. V druhé vlně byly kapely, které už rovnou řekly, že ruší turné a nabízejí stejný červencový víkend následujícího roku. Poslední vlna byla nejrychlejší, tam už nebylo pochyb, že letní sezóna neproběhne a vlastně už jsme si jen potvrzovali datum a podmínky na další rok.


Myslel jsem na spíš náladu nebo atmosféru, v jaké se komunikace nesla. Přeci jen prožíváme situaci, kterou hudební průmysl nepamatuje.
Ta atmosféra byla navzdory vážnosti situace dost v pohodě. Všichni se snažili vyčkávat a být pokud možno co nejracionálnější. Pro nás bylo zásadní, abychom nepřišli o headlinery. Tím nechci říct, že bychom podceňovali menší kapely, spíš naopak. Máme rádi ten mix známých a neznámých jmen. Ale kdybychom přišli o jména z horní řady z plakátu, situace by byla mnohem závažnější. Třeba Dropkick Murphys nás nechali čekat poměrně dlouho a Social Distortion naopak byli jedni z prvních, kteří překlopení na 2021 potvrdili.

Místo plnohodnotného festivalu jste uspořádali alespoň komorní večírek pro přibližně stovku lidí na zámku v Prčicích. Proč to?
Těch důvodů je víc, ale když je člověk šestnáct let zvyklý na to, že druhý červencový víkend tráví v určitě společnosti, pak nevymyslí nic lepšího než booknout zámek, pozvat na něj kámoše a udělat z něj přes víkend trochu strašidelný zámek.

Hudební průmysl prožívá turbulentní období, přesto - jak byste si představoval ideální budoucnost Mighty Sounds?
Já už si raději ani nic nepředstavuji, protože nakonec stejně vždycky všechno dopadne úplně jinak, než si představuji. Každopádně ideální budoucnost je taková, aby festival prosperoval a nemusel řešit legislativní boty typu pokuty či těžko ovlivnitelné virové epidemie. Tento rok se nám povedl zabookovat a atraktivní line- up, což potvrdily i předprodeje. Nicméně si budeme muset počkat ještě rok a pevně věřím tomu, že to bude stejně tak skvělý, jako by to bylo letos. Nebo snad i mnohem lepší.

Text: Ondřej Horák
Témata: Fast Food Orchestra, Mighty Sounds, Vezmu tě s sebou

zavřít