ROZHOVOR | Sofian Medjmedj: Texty píšu přirozeně, bez přetvářky, proto se v nich spousta lidí najde

Naposled jsme spolu dělali rozhovor zhruba před rokem a půl. Osobně mám pocit, že jsi kariérně hodně vyrostl. Jak to vnímáš ty?
Rozhodně to vnímám. Jsem rád, že nic nemusíme dělat na sílu, naopak jde všechno přirozenou cestou. Rostou mi čísla na instagramu, streamingových platformách a na koncerty chodí stále víc a víc lidí… Samozřejmě do všeho s pokorou. V dnešní době je to dost pomíjivé a celkově dost rychlé, takže se snažím si to co nejvíc uvědomovat a být vděčný.

ROZHOVOR | Sofian Medjmedj: Kdybych nedělal hudbu, byl bych bezdomovec

Budeš vydávat desku druhou. Bude se nějak zásadně lišit od debutové?
Bude na ní víc rapovějších věcí. Ty byly sice i na předchozím albu, ale ne v takovém množství a nešlo o čistý rap. Také na ní bude mnohem více hostů. Zatímco na debutové byl pouze Reginald, na aktuální jsem si přizval Ewu Farnou s Benem Cristovao, Hasana z Milion+, šikovného rappera Blaka a Miraie Navrátila.

Zmínil jsi, že album bude rapovější. Chtěl by ses někdy vydat vyloženě rapovou cestou?
Určitě ne. Pořád chci zpívat, hrát na hudební nástroje a držet se popu. Ale třeba mi jednou přeskočí a budu chtít udělat i rapové album, kdo ví. Zatím takové ambice ale nemám. Zpívání a pop miluju.

O posledním albu jsi řekl, že je docela depresivní a že by ses chtěl vrhnout do vydávání veselejších věcí. Bude tedy nové album veselejší?
Posluchači na něm najdou i temné věci, ale je pravda, že oproti předchozí desce tam veselejších tracků bude víc – ať už po hudební, tak po textové stránce. Najdeš na něm tracky, u kterých úplně vypneš, anebo naopak smutné songy, bez kterých by to taky nešlo. Určitě ale nepůjde o takovou depku, jaká je cítit z „devatenáctky“, tomu jsem se chtěl tentokrát vyhnout. Chtěl jsem, aby lidi věděli, že umím napsat i radostné věci a dokážu jim předat dobrou energii.

Pomáhal ti někdo s texty, nebo jde čistě o tvou tvorbu?
Z devadesáti pěti procent jsem celou desku napsal sám. Texty mě napadaly v autobuse, doma i při běhu, kdy jsem se vždy musel zastavit, melodie nebo slova, která mě napadla, si nahrát, a pak jsem pokračoval dál. S několika věcmi mi pak pomáhal Reginald a jeden text jsme psali i se šikovným songwriterem Jednou Vávrou.
Vlastně jsem původně chtěl letos vydat jenom EP o čtyřech, pěti písních, ale materiálu bylo tolik, že jsme se nakonec rozhodli rovnou pro album. Za mě má nová deska hlavu a patu, zároveň nese i nějakou „message“ a je na ní spousta skvělých hostů, čehož si cením.

Album se bude jmenovat Project 23. Proč zrovna takhle?
Project 23 byl původně pracovním názvem zmíněného EP, kde u každého tracku měl být host. Nakonec jsem název ale ponechal, měl už jsem ho už zažitý. Na desce najdou lidi celkem dvanáct skladeb, z toho tři už mohli slyšet. Což třeba u „devatenáctky“ bylo úplně naopak. Desku jsme tehdy vydávali ve chvíli, kdy už lidi snad kromě tří písniček všechny znali.

Pro skladbu Slzy jsi se spojil s Benem Cristovao, klip má na Youtube přes tři miliony zhlédnutí, což je nejvíce ze všech tvých písní. Jak takhle spolupráce vznikla?
S Benem jsme se měli původně sejít ve studiu kvůli nahrávání jiné písničky. Nebyl jsem s ní ale zas tak spokojený, cítil jsem, že zvládneme udělat lepší věc. Když jsme pár dní před nahráváním s Benem seděli s Reginaldem ve studiu, nadhodil jsem, že bychom mohli zkusit vymyslet něco nového. Sedli jsme si ke kompu a během asi čtyř hodin jsme napsali beat, sloku i refrén nového tracku. No, a pak přijel Ben. Když jsme mu řekli, že jsme rozpracovali něco nového, nebyl z toho původně příliš nadšený. „Měli jsme snad dělat něco jinýho, ne?“ ptal se nás trošku ostřeji. Pustili jsme mu ale nový nápad. Jemu se během třiceti sekund zalíbil. Hned vytáhl telefon a začal psát text.  

A původní písnička, na které jste měli pracovat, skončila někde v šuplíku?
Přesně tak. V budoucnu se k ní možná vrátíme, každopádně tenkrát jsme ji už nedokončili.

Když jsme u Youtube… Všimla jsem si, že ať už jde o Slzy nebo například o Zpověď či Pod tvou kůži, pod videy jsou komentáře od lidí, kterým je čtyřicet i více let, a kteří píší, jak se v tvých textech našly, že jsou autentické… Všímáš si toho a je pro tebe autenticita v textech důležitá?
Je to crazy a šíleně si toho vážím, že poslouchají i lidé dvojnásobně starší, jak já. Texty píšu přirozeně, jak se cítím, bez žádné přetvářky. Přeci jen jsem furt normální kluk, který zažívá v životě stejné věci, jako ostatní – proto se v tom podle mě i spousta lidí najde.

Minulý rok jsi beznadějně vyprodal Roxy, kam se chystáš za pár dní znovu. Jak na svůj první takhle velký samostatný koncert vzpomínáš?
Když jsi vzpomenu přímo na tenhle koncert, hřeje mě na hrudi dobrý pocit. A těším se, že si to letos zopakujeme! Lidí na nás chodí stále víc, jsou šílenější a energičtější, užívám si to.

Sofian Medjmedj se v Ostravě cítil jako doma. V Barráku zahájil koncertní sezónu

Ale přeci jen, nervózní jsi tehdy asi byl?
Strašně. Nervoval jsem se celý den. Byl to pro mě velký krok, nikdy jsem takhle velký samostatný koncert neodehrál. Zároveň se na něm stala spousta věcí, se kterými jsem nepočítal. Jedna hned když jsem vyšel na pódium. Vystupuji s in-eary v uších, a to proto, abych dobře slyšel svůj hlas i to, jak hraje kapela. Na zvukovce jsem si nastavil hlasitost, myslel jsem si, že to bude ok, ale nebylo. Lidi tak brutálně řvali, že jsem ve sluchátkách neslyšel vůbec nic. První song jsem odzpíval podle bubeníka a toho, jak on hrál. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Bylo to husté. Alespoň vím, na co se mám teď připravit.

Nečekají tě ale jen koncerty v Roxy, ale rovnou celé turné. Připravuješ se na něj nějak speciálně?
Víc teď sportuju, abych se na něm cítil dobře. Také si udržuju odstup od alkoholu, ale na tour si rád s mírou dopřeji. Samozřejmě zkoušíme i dost s kapelou, abychom byli ready.  

Budeš na něm mít předskokana, případně nějaké hosty?
Minimálně v Praze bych chtěl, aby dorazilo víc hostů. Mezi nimi Adam Mišík, Ben Cristovao, Stein27, Ewa Farna a ostatní, se kterými jsem spolupracoval na novém albu. Uvidíme, jestli to klapne.

S tím, kolik se toho kolem tebe děje, máš vůbec čas relaxovat? Respektive jsi ten typ člověka, který potřebuje vypnout, nebo ti takový zápřah vlastně nevadí?
Momentálně moc času na relax nemám. Vlastně si ale to, co se teď děje kolem mě, užívám. Mám rád, když jsem pořád v zápřahu, přijde mi pak, že žiju. Jasně, občas mě štve, že musím brzy vstávat nebo jsem celý den někde v trapu, kdy vyjedu z bytu v osm a vrátím se třeba ve dvě ráno, ale na druhou stranu mě to baví a trošku se bojím toho, co přijde poté, kdy dojedeme turné a nastane klid. Už teď se proto snažím plánovat si nějaké věci, abych jen neskončil doma na gauči a nehrál na playstationu.

Když jsme spolu loni mluvili, říkal jsi, že tvým snem je dvakrát vyprodat Roxy…
Cože, to jsem vážně říkal? To je drsný!

To se ti teď povedlo. Kam povedou tvé kroky příště?
Snažím se v tomhle jít krok za krokem. A mohu prozradit, že pro fanoušky, kteří dorazí do Roxy, mám jedno překvapení.

Text: Andrea Štipčáková, foto: Pavlína Lindová, Mojmír Ševčík
Témata: Sofian Medjmedj, Project 23, pop, rap, rozhovor