ROCK BLOG | Vojtěch Drahokoupil: Chci za sebou nechat něco, co v lidech dokáže uvolnit dobrou energii

K tomu, abych jednou mohl napsat song Co víc si přát, vedlo mnoho vzestupů, pádu a hlavně zkušeností. Nejen pracovních, ale hlavně těch bolestivých chyb, kterých jsem se dopouštěl v soukromém životě. Posledních pár let jsem přemýšlel nad tím, kudy svou tvorbu budu dál vést. Jednoho dne, během účinkování v show Tvoje tvář má známý hlas, se stalo něco neuvěřitelného.

TOP 8 videoklipů týdne: Pokáč se dostal za mříže, Vojtěch Drahokoupil představil svůj gospel a Ed Sheeran se převlékl za Eltona Johna

Měl jsem lehkou ranní neshodu s přítelkyní, která se pak projevila pouze jako čirá provokace z její strany naprosto vymyšlenou historkou, ale to mě nalomilo k tomu, že jsem po dlouhé době sedl za piano a měl v hlavě jen jeden jediný úkol. Napsat hodnou melodii. Napsat song, který každého pohladí. Pomůže mu, byť jen na malou chvilku, zapomenout na všechny své strasti a starosti. Když moje prsty začali hrát první tóny refrénu Co víc si přát, proběhl mi mráz po zádech, protože jsem věděl, že je ta melodie boží! A to doslova! Šel jsem s tím okamžitě za Jirkou Vidasovem, což je můj hudební producent, a začali jsme na písni ještě společně s Petrem Soukupem makat. 

Odmala miluju filmy jako jsou Sestra v akci, Honey, Camp Rock, zkrátka a dobře filmy, ve kterých na konci zazní finální píseň, kterou zpívají všichni a vám nažene zcela oprávněně slzy do očí. S Jirkou jsme si jednoho dne uvědomili, že jsme napsali gospel. Český gospel. Přiznám se, že ze začátku mě ani nenapadlo, že bychom mohli být první muzikanti, kteří napsali píseň ve stylu gospelu s českým textem. Opravdu jsem zasvětil spousty dní hledaní nějaké české gospelové písničky, ale marně. Na tento popud jsem začal veřejně říkat, že jsem udělal něco, co tu ještě nikdo nikdy neudělal. Jsem normálně skromný, ale zkrátka to byla pravda.

O to víc jsem kopl do vrtule a chtěl jsem každý detail, každý článek týmu nejvíc profesionální a dotažený, co to jde. Proto jsem postupně navolal ty nejlepší muzikanty, které jsme s Jirkou znali. Jmenovitě Michael Krásný (baskytara), Filip Ernst (bicí), Daniel Heřman (kytara), Miroslav Hloucal (trumpeta), Petr Kalfus (saxofon), Richard Šanda (trombón), Andrea Holá (vokály), Yanna Rybníčková, Karolína Fišerová, Kateřina Bohatová, Josefína Horníčková a Jaroslav Parči. Mixu a masteru se zhostil Tomáš Zemák.

Co se týče videoklipu, od začátku věděl, že to musí být ten největší a nejefektivnější klip, který jsem zatím udělal. Věděl jsem také, že jediný, kdo mi muže splnit mé přání, a dokázal by zhmotnit mé fantazie o klipu z kostela bez sebemenšího náznaku klišé, je Jakub Mahdal z Jakoby Films. 

Samotné natáčení audia bylo finančně velmi náročné, rozhodl jsem se totiž tenhle šílený projekt vzít peněžně na sebe. Když jsem se tedy dohodl s Jakubem, že klip natočíme, zašel jsem druhý den do bazaru a prodal svůj veškerý majetek... Tím bylo pouze auto (smích), ale i tak. To jediné, co jsem měl, jsem dal do klipu Co víc si přát. Proto vznikl krátký dokument s názvem Všechno, nebo nic. Nikdy jsem takto neriskoval, ale zároveň jsem si nikdy nebyl ničím tak jistý, jako právě tímto songem. 

Musím uznat, že velkou zásluhu na tomhle projektu má můj starší brácha Honza Drahokoupil, který se neuvěřitelně zhostil všeho, co bylo potřeba. Sociální sítě, management, vyřizování emailů, vizuální stránka projektu... A já se mohl naplno věnovat kreativě. Samozřejmě jsme spolu vše probírali na denní bázi, velkým pomocníkem nám byl náš společný byt, kde jsme se mohli soustředit pouze a jenom na to, jak zhmotnit vše, co bylo v našich hlavách a ukázat lidem emoce, které jsme měli několik večerů, při poslouchaní všemožného světového gospelu, v sobě.

Říkal jsem si, kdy se nám poštěstí dát dohromady všechny ty skvělé muzikanty a vokalisty a zahrát si Co víc si přát naživo. Krátce po koncertě mi prvního září zavolali z produkce Show Jana Krause, jestli bych nedorazil jako host a nezazpíval svůj český gospel naživo. Musím říct, že mi bylo velkou ctí sedět na tom červeném gauči a vyprávět panu Krausovi o mém přesvědčení, mých hodnotách a inspiracích k napsání právě zmiňovaného gospelu. Živák je momentálně k přehrání na Youtube a já budu dokonce života vděčný Simoně Matáskové, že dala prostor zazpívat v největší talkshow u nás klukovi jeho písničku, která je ještě ve stylu, který tu nikdo neudělal.

Díky tomuto songu se mi opravdu začali plnit mé sny. Poprvé o mojí muzice lidé vědí a uznávají, že nejsem jen kluk, co si občas někde zazpívá nebo zahraje. Moc dobře vím, kvůli čemu na tomhle světě jsem... A to je zanechat tu za sebou něco, co udělá šťastným každého z nás.

V textu je několik frází, které mi popravdě dali zabrat, co se udržení slz z prožívané bolesti onoho období týče. "Už vím, jak tančí se s ďáblem." Myslím si, že není třeba dále vysvětlovat. V každé mé písni jsem velmi otisknut. Upřímně je pro mě psaní textu hlavně o vědomém mučení vlastní duše, a zároveň dokonalé popsaní onoho okamžiku, který se právě v tu chvíli v mém srdci odehrává.

Co víc si přát je prvním singlem z mé připravované desky, která vyjde do konce roku, maximálně na jaře příštího roku a bude multižánrová. Chci za sebou totiž nechat něco, co v lidech dokáže uvolnit dobrou energii. A těším se z každého dne, kdy jsem k tomu snu zase o krok blíže.

Text: Vojtěch Drahokoupil
Témata: Vojtěch Drahokoupil, Co víc si přát, Jakub Mahdal, Petr Soukup, Jiří Vidasov