LIVE: Leoš Mareš své showmanství v O2 areně předvedl naplno a diváci u toho lapali po dechu

Leoš Mareš
Praha, O2 arena
14. 5. 2022

Když jsem psal o prvním vystoupení Leoše Mareše v O2 areně v roce 2018, uváděl jsem to střízlivě. Že přece od někoho takového nemůžete čekat nic přelomového, a že byla solidní pravděpodobnost, že na nás v útrobách největší české haly čeká bizár. A stejně jako tehdy platí, že pokud jste na místě nebyli přítomni, bude pro vás i v roce 2022 platit, že nad tím chválením teď budete kroutit hlavou.

LIVE: Leoš Mareš i podruhé pobavil O2 arenu. Přizval si Karla Gotta i revival Queen

A i když spousta propriet i hostů zůstala z minula, případně z roku 2019 stejná, tak minimálně už za sebou jednu takovou zkušenost máme, a proto si musíme připomenout zásadní disclaimer – o hudbě je to tady až v poslední řadě. Podstatné je pobavit diváky, ať už to bude čímkoliv. Leoš není a nikdy nebude zpěvák a sám to o sobě prohlašuje už od doby, kdy mu vyšla první deska Tři slova, jejíž titulní skladbou tentokrát začínal.

A jelikož už těch O2 arén Mareš pár vyprodal, tak i většina haly už tušila, že se bude především smát a dobře bavit. Patřičně přepálená produkce čítající 360 stupňové pódium uprostřed haly, pohyblivý most na ochozy, hromady konfet, třpytek, ohňů a jisker. A samozřejmě i řada hvězdných hostů.

Zvláštní pochvalu si ale moderátor zaslouží za, ehm, moderování. Nebo takto – že dramaturgii akce poskládal tak, že jeho mluvené proslovy mezi skladbami dávaly smysl a celé to mělo přirozenou flow. Takže i když písničky a hosté byli z různých spekter a koutů showbyznysu, nepůsobilo to tak přeplácaně jako dřív.

Začátek avizovaný na devatenáctou hodinu se ještě posouval kvůli pomalému odbavení lidí před arénou, trojnásobný otec proto slíbil, že úvodní Tři slova proti původnímu plánu zahraje na konci ještě jednou, aby je slyšeli i ti, co začátek prošvihli. A zároveň vysvětlil konec avizovaný na chvíli po jedenadvacáté hodině tak, že by rád, aby jeho fanoušci stihli poslední vlak směrem na Ostravu odjíždějící z Libně ve 21:42. To je rozhodně ohleduplné gesto a klidně by se tím mohlo inspirovat více účinkujících.

Blikající náramky známé z koncertů Coldplay, ale i Kryštof, jejichž zpěváka si moderátor hned podal v dávném beefu s názvem Vševěd, doplnili tanečníci v kostýmech ze seriálového hitu Hra na oliheň, při níž se na pódium dostali i všichni muzikanti. A to včetně prvního hosta, Jana Bendiga. Ten skvěle obstaral refrén v následující Nejhorší větě. A pak si ještě dal klasiku Kde si včera bol od Dua Aramis, čímž O2 arenu poprvé dostal na nohy.

O tom, jaký je Leoš Mareš v soukromí se vypráví v kuloárech ledacos, nikdo mu ale nemůže upřít nadstandardní vztah k fanoušky, kterým tu a tam splní různá přání. A po moderování plesu zdarma, darování dovolené a řadě dalších charitativních aktivitách tentokrát během skladby Miluju přešel visutý most k tribunám, aby dal možnost Denisovi požádat o ruku svou Martinu před zaplněnou halou. Čekal na tu možnost kvůli covidovým přesunům prý přes dva roky. K zasnoubení jim pak zahrál Fix You od Coldpaly stejně jako v roce 2018 při podobné příležitosti Albert Černý z Lake Malawi.

Po vtípku na adresu Michala Davida a jeho reklamu na maloobchodní síť došlo na syrový text Letadla v břiše, a pak si zase promo na svou stand-up comedy v O2 areně přišel udělat Štěpán Kozub. Tyhlety kšeftíky s reklamami na své vlastní akce byly společným jmenovatelem velké části hostů.

Z někdejšího tria Black Milk dorazila tentokrát jen jedna třetina, Tereza Kerndlová. Její pěvecké schopnosti v hitu Nejlepší nápad ale bohužel byly ve výsledném mixu docela upozaděny. Ten pravý zvukový fail ale přišel hned vzápětí. Nejenže Marešovi patrně docházely baterky v mikrofonu, takže mu místy vynechával, ale hostující trio Lunetic ve svém hitu Ať je hudba tvůj lék pro změnu nebylo slyšet vůbec. Euforicky přijatého Vaška Jelínka a spol. jsme tak slyšeli poprvé až někdy za půlkou písničky.

„Oni jsou vlastně takoví čeští Backstreet Boys," prohlásil moderátor a na pódium tak přiběhl ještě Nikolas Bitkovskij, který si od nich zazpíval I Want It That Way. „Vy jste si určitě nezaplatili golden circle pro to, abyste koukali na někoho, kdo byl v SuperStar třetí. Takže tady je vítěz - Adam Pavlovčin!“, burácel Leoš a fenomenální cover Rag’n’Bone Mana dostal publikum do kolen stejně jako v televizních přenosech.

Hostů ale pořád nebyl dostatek, proto se i tentokrát dostalo na Píšem si svůj sen v kooperaci s Pavlem Calltou a hned na to si za melodie známé ze Star Wars ze střechy sjel dolů proslulý bílý kožich, který měl recitátor na sobě naposledy před čtyřmi lety, když s Karlem Gottem předváděli na stejném místě Být stále mlád. Zlatý slavík tentokrát mohl být viděn už jen na projekcích u stropu haly a aby toho vzpomínání nebylo málo, dorazila na pódium ještě moderátorka Evropy 2 Katka Říhová, aby zazpívala refrény od Faith Evans v I’ll Be Missing You s předělaným českým textem, který Gottovi vzdává hold. V tu chvíli také bylo znát, že Mareš koukal na čtecí zařízení, které mu všechny texty jeho songů ukazovalo po celý koncert.

„Žal se odkládá,“ zahlásil, aby zvěstoval, že té nostalgie už bylo dost a na pódium přivítal Jiřího Korna. Svedli spolu dokonce jedno sympatické taneční číslo, a nakonec si zpěvák, který 17. května oslaví třiasedmdesátiny, podmanil O2 arenu a svítící telefony přítomných baladou Jednou hůř, jednou líp. Krásný český text tak dosavadní vrchol v podání Adama Pavlovčina odsunul na druhé místo a sám se zařadil k pamětihodným momentům, které v nás budou žít minimálně ještě několik následujících dní.

V tuto chvíli si asi říkáte, že tam těch songů od samotného Leoše asi nebylo úplně mnoho a máte pravdu. I když finále koncertu obstaral ještě Slib (Leoš & Monika), Svalnatec, Zima a nakonec znovu Tři slova, která byla na začátku slíbena jako bolestné. Do nich ještě někdejší moderátor Esa zakomponoval i zprávu o tom, že je to jeho „poslední koncert v O2 areně“.

S tím slovem „koncert“ bych byl pořád ještě opatrný. Pořád to byla spíše (v dobrém slova smyslu) estráda a zábavná show plná hostů, ve které byl Mareš spíše průvodcem a bavičem a i on sám to určitě moc dobře ví. Pokud to však byl model, na který jste byli ochotni přistoupit, měli jste během zhruba dvou hodin dostatek důvodů mít úsměv od ucha k uchu. A o to přece šlo, ne?

Text: Jan Trávníček, foto: Radim Hromádko (ilustrační)
Témata: Leoš Mareš, O2 arena, Jan Bendig, Katka Říhová, Jiří Korn, Pavel Callta, Albert Černý