Vydáno 06.03.2024 | autor: Alena Kaňová
Pavel Callta vydává velmi osobní skladbu Chybíš, která pojednává o odchodu blízké osoby. V případě zpěváka jde o maminku, jež před několika lety prohrála svůj boj s rakovinou. Ačkoliv k tomu téma vybízí, rozhovor s muzikantem nebyl nijak smutný či pochmurný, naopak byl plný naděje. Pavel nám mimo jiné prozradil, že už na jaro vyráží na turné s Leošem Marešem, s nímž v minulosti vydal hit Píšem si svůj sen.
Pavle, vydáváte skladbu Chybíš, která je pro vás velmi osobní. V jakém období vznikala?
Myslím, že před rokem, kdy jsem měl takové nostalgické období. Začal jsem hodně vzpomínat. A většínou, když mám nějaké emotivní období, vezmu kytaru a něco od srdce napíšu. A tak se z toho vlastně vypíšu. A to se přesně stalo. Najednou jsem měl právě tuto melodii v hlavě. Bylo to hodně pocitový, a tak jsem píseň napsal najednou, na nic jsem nečekal. Všechno jsem měl v sobě a takhle to vlastně až neplánovaně vzniklo.
TOP 5 videoklipů týdne: Pavel Callta našel svou spřízněnou duši, Emma Drobná natáčela ve vodárně
Takže tvůrčí proces byl tentokrát opravdu velmi krátký.
Ano, velmi. Pokud přijdou takové emoce, pocity, inspirace, trvá mi opravdu jen několik hodin něco napsat. Dá se řící, že je to hodně autentické…
Autenticita a emoce do vaší tvorby patří. Přesto, nebylo by jednodušší, výhodnější psát radostnější a mainstreamové skladby?
Mám různé typy songů. Odráží to, co zrovna prožívám. Mám to tak nastavené. Chci, aby moje hudba a texty byly autentické. Neplánuju, že je zrovna jaro a měl bych napsat smutnou písníčku a v létě vydám zase veselejší. Píšu o svém životě. Myslím si, že by hudba měla mít jakousi přidanou hodnotu, poselství. Měla by být takovou messagí pro lidi.
Zpět k Chybíš. Můžete nám prozradit, jaký význam v sobě skrývá?
Je to skladba o mojí mamce a o tom, co pro mě znamená. Song není koncipován smutně, utrápeně. Je plný naděje, že vzpomínky na ty, kteří už tady s námi nemohou být, jsou hezké, plné krásných momentů, které jsme s nimi prožili, a díky nim je dále prožíváme. Spousta lidí má někoho, kdo tady už není, a často si na něj vzpomene. Tenhle song je věnovaný těm, kterým v životě někdo důležitý chybí.
Skladba se dočkala i působivého videoklipu...
Jeho natáčení bylo náročné. Dostal jsem nápad, že bych chtěl létat. Bylo mi radostí a ctí, že na tom pracovala kaskadérská společnost, která měla na starosti natáčení filmů Titanic či Zachraňte vojína Ryana. Byla to pro mě obrovská zkušenost. Videoklip měl premiéru 2. března, v den, kdy by měla mamka narozeniny.
Tím, že je píseň inspirována odchodem vaší maminky, může být pro vás i jakýmsi opětovným shledáním se s ní.
Hraju ji hrozně rád. Vždycky mám pocit, že se s ní propojím. Možná to někomu bude znít "duchařsky", ale já při zpěvu či poslechu té skladby cítím velmi dobře. Jakoby mě mamka slyšela a já slyšel ji. Sama byla zpěvačkou, měla krásný hlas. V písni o tom vlastně i zpívám. Její hlas mě vždycky uklidnil.
Jak moc maminka ovlivnila vaše umělecké směřování? Určitě vám předala minimálně lásku k hudbě.
Ano, jsem hodně po mamce. Hudebně určitě. Samozřejmě mám něco i z táty. Ale k mámě jsem měl vždycky tak nějak blíž. Nebudu lhát, často na ni vzpomínám, ale určitě ne ztrápeně. Mamka milovala hudbu a vše kolem ní mě provází. Také podnikala a já sám mám ambice různých podnikatelských aktivit. Jsem za ty geny zkrátka moc rád.
Kdo vás kromě maminky hudebně inspiroval a jakým způsobem ovlivnil vaši tvorbu?
Inspirací bylo asi několik. Určitě bych zmínil Justina Timberlaka nebo Robbieho Williamse, co se týče hudby. Stylem mě hodně inspirovali i Red Hot Chili Peppers. Ale moc mě toho naučil i můj děda. Zpíval, hrál na piano, dechové nástroje. Byl neskutečně vitální a optimistický člověk. Právě hudba ho nakopávala. Jak i mě hudba naplňuje, jsem si uvědomil a potvrdil na nedávném koncertě v Pardubicích. Baví mě hrát, zpívat, vyprávět, jak všechny ty songy vznikly, pozorovat energii lidí na koncertě a čerpat z ní. Když mi odešli rodiče a měl jsem horší období, a teď nechci, aby to vyznělo špatně, hudba mě vlastně zachránila. Tím, že jsem, psal, hrál, koncertoval... Drželo mě to nad vodou. Hudba mě zvedla ze země.
Když složíte nový song, zahrajete ho nejdříve někomu blízkému?
Určitě, nejčastěji bráchovi nebo nejbližším kamarádům. Mám rád, když mi dají feedback, jak se jim daná věc líbí. Nejsem typ člověka, který drží věci pod pokličkou, ale rád se o ně podělím a povídám si o nich.
VIDEO: Pavel Callta a Leoš Mareš společným virálním hitem kralují českému internetu
Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Celý březen a duben pojedu jako host koncertů Leoše Mareše, celkem půjde o osmnáct zastávek. Pak už začíná letní sezóna. Mám naplánovaných poměrně dost koncertů. Během léta budu navíc připravovat pátou desku. A také pracuji na takovém mém vysněném projektu, který se týká realit. Více prozradím snad brzy.
Z rozhovoru plyne, že vše děláte opravdu s radostí...
Ano, musí mě to bavit, inspirovat. Chci dělat nějaké věci jen podle sebe, jde o jakýsi balanc mezi tím extrovertem na jevišti a introvertem ve mně.
Text: Alena Kaňová, foto: archiv Pavla Callty
Témata: Pavel Callta, Chybíš, pop