LIVE: Geniální Arcade Fire konečně nadchli i Prahu

Vydáno 16.06.2018 | autor: Jan Trávníček

Jeden z největších restů českých promotérů je po mnoha letech konečně smazán. Chválabohu. Početná, kdysi jen indie-rocková, dnes už multižánrová kapela dorazila premiérově do O2 areny a s prstem v nose dokázala, že všechny ty chvalozpěvy v časopisech a desítky cen, které jí v průběhu kariéry přistály na poličkách, nebyly jen reklamní kampaní. Tady se totiž vyučovalo vrcholné muzikanství.

LIVE: Geniální Arcade Fire konečně nadchli i Prahu LIVE: Geniální Arcade Fire konečně nadchli i Prahu


ARCADE FIRE
O2 ARENA, PRAHA
15. 6. 2018


"Who The Hell Are Arcade Fire?" tak se v roce 2011 ptali fanoušci Lady Gaga, Katy Perry, Eminema a Lady Antebellum. Ti všichni totiž v nejprestižnější kategorii Album roku amerických cen Grammy odešli s prázdnou, zatímco podceňovaní rockeři si díky albu The Suburbs mohli dovolit pronést děkovnou řeč. V hudebních kruzích je ta historka známá, zde ale má své místo i proto, že i po osmi letech a dalších dvou odlišných, ale přesto výborných deskách, se podobně můžou ptát i čeští hudební fanoušci, když se jich na ně zeptáte. Můžeme je tak ale vůbec nazývat, když neznají formaci, která už sesbírala čtyřiadvacet cen a neuvěřitelných sedmdesát nominací? Těžko.

FOTOREPORT: Arcade Fire uhranuli O2 arenu hned při první návštěvě

A je škoda, že to tak je. Přes všechny úspěchy se o nich dočtete jen ve vybraných hudebních periodicích a webech, ta důležitá rádia a televize je nehrají a jelikož u nás nikdy dřív nekoncertovali, efekt "To bylo super, příště vezmu i kámoše" taktéž nezafungoval. A to už ani nemluvíme o tom, kdo všechno v červnu do Prahy přijel a ještě přijede a z rozpočtu koncertních příznivců si tak ukousne další část.

JEN PRO FAJNŠMEKRY


A tak přišli jen ti nejvěrnější. Fajnšmekři, kteří dost možná zažili jeden z nejlepších koncertů ve svém životě a do smrti za něj budou vděční. Jen jich bohužel bylo málo a tak hala zůstala zaplněná jen na místě pro stání a na bočních ochozech, tedy vesměs podobně jako tomu bylo v listopadu u Gorillaz.

Předkapela Repetitor hrála celých pětačtyřicet minut a byť bylo potěšující slyšet v největší české hale srbský, rozostřený punk, kterému nebylo nic svaté, po dvou třetinách, které sice měly své momenty, si už člověk říkal: "A proč vlastně právě oni?"

Samotní Arcade Fire svůj vstup na pódium, jehož vrchní část tvořila na půl rozdělená obrazovka a opodál točící se diskokoule, vůbec nepodcenili. Českým komentářem byli uvedeni jako boxeři jdoucí do ringu a po vyjmenování váhy všech členů dohromady a seznamu ocenění, jaké mají za sebou, spustili titulní, euforickou diskotéku Everything Now.

A jestli stále čekáte na nějaký ten pořádný důvod, proč byste je měli znát, teď přijde. Jsou to skvělí muzikanti. Nejen, že jich je na pódiu devět, a tak je výsledný zvuk ohromně bohatý nejen na nástroje, ale i na různé drobné detaily a nuance, ale zároveň si řada z nich v průběhu show vyměňuje své nástroje za ty od kolegů nebo dokonce nějaké úplně jiné. Jako divák pak máte "problém", protože nejen že se musíte soustředit na hudební složku, abyste ji patřičně docenili, ale zároveň mnohdy ani nevíte, kam dříve s očima. A to je úžasný pocit.

ZE ŽÁNRU DO ŽÁNRU


Strhnout umí Arcade Fire fantasticky a jeden z důvodů, proč se jim tak rychle podařilo O2 arenu roztleskat, postavit i roztančit byl ten, že ladně zvládají skákat z žánru do žánru. A tak zatímco v jednu chvíli byste jejich indie-rock málem srovnávali s ranými The Killers, o pár minut později už vzpomínáte na akustické kytary v rukou Mumford And Sons. A jen co skladba dohraje, přesouváte se do klubu s inteligentní diskotékou od Daft Punk, abyste hned na to přešli do funku ve stylu Jamiroquai. Zní to jako mišmaš, ale naživo to fungovalo fantasticky.

Třeba když se z barové kapely v písni The Suburbs stala uhánějící mašina, která před sebou hrnula rozjetý šraml Ready To Start, aby hned na to vklouzla do klávesové onanie Sprawl II (Mountains Beyond Mountains) v podání flitry a fábory ozdobené Régine Chassagne. Pak přeskočila do sedmiminutového opusu Reflektor, v němž se zpěvačka ve spojení s frontmanem Winem Butlerem prohodila na malém pódiu uprostřed arény, aby na něm hlavní tvář kapely odzpívala výtečný singl Afterlife.

Podobné kousky a žánrové přeskoky včetně třeba hraní na lahve a karaoke při přídavku We Don't Deserve Love provázely přítomné celé dvě hodiny. Je zbytečné popisovat, jak William Buttler seskočil z pódia a pomocí bubnu roztleskával halu nebo jak se na povel začalo tvořit hvězdné nebe z mobilních telefonů. Důležité je dodat, že to jako celek fungovalo a královsky to zabavilo.

Žádná velká show nebyla potřeba. Stačilo, když se na konci kapela opravdu srdečně rozloučila s fanoušky a ještě cestou z pódia po schodech dolů jim hrála refrén závěrečné skladby Wake Up. To už bylo jen to poslední razítko k odklepnutí, že se jednalo o špičkový koncert. Snad k nám ještě někdy zase přijedou.

text: Jan Trávníček, foto: Rusty Shepherd

Témata: Arcade Fire, Everything Now, O2 arena, Repetitor

4,50

čtenáři

hlasuj
zavřít
[banner1]