Vydáno 05.07.2016 | autor: redakce
V rámci letního festivalu Okolo Třeboně zahráli čeští poprockoví klasici Chinaski spolu s předkapelami Všichni Svatí a Like-It. Kombinace letního podvečera a krásného prostoru zámeckého parku vytvořila kouzelnou atmosféru, které podlehli i samotní Chinaski. Ti nakonec dali k dobru neuvěřitelných pět přídavků.
Areál třeboňského zámku je příjemné místo, kde se dobře sedí i jen tak; když se k tomu připočte lahvové víno, skvělá káva a speciální festivalové pivo, které byly bez dlouhých front k dostání, nelze se divit, že většina návštěvníků dorazila už dlouho před vystoupením hlavních hvězd večera a na obě dvě předkapely byla v dobré náladě. Všichni svatí, skupina seskládaná z profesionálních muzikantů a doprovodných hráčů, nepředvedla víc než průměrný poprock, který byl sice řemeslně dobře zvládnutý, ale bez výraznějšího nápadu a s minimem energie. Like-it, kteří Chinaski předskakovali už loni na podzim, měli naopak energie přehršel, ale ta jen stěží zachraňovala naivní texty a prvoplánový teenage rock až příliš připomínající třeba slavnější Mandrage.
Michal Malátný interview: Úspěch s Rockfieldem nás nakopl a dal nám sebevědomí
Chinaski se objevili na pódiu lehce před čtvrt na deset a vykopli s Milionem dolarů. Publikum, které už bylo přeci jen trochu rozehřáté oběma předkapelami a vypitým alkoholem, zareagovalo hned od začátku nadšeně. Sympatické bylo, že fanoušci jásali bez ohledu na věkovou kategorii, od paní ve středním věku přes teenagery, kterým zrovna začaly prázdniny, až po ty nejmenší fanoušky, co na koncert koukali z tatínkových ramen. Sborové zpívání refrénu přišlo hned v druhém songu, Každým ránu, kterému nemohl uniknout během posledního roku nikdo, kdo alespoň trochu poslouchá rádio.
Michal Malátný prováděl celým koncertem s absolutním nadhledem bez náznaku křečovitého humoru, občas se naopak objevila i špetka sebeironie a sarkasmu. To první, když komentoval úvodní sérii zamilovaných skladeb tím, že zlí jazykové často tvrdí, že Chinaski zpívají jen o lásce, ale on jim to vymlouvat nebude. Nebo když první přídavek, Drobnou paralelu, překřtil na hymnu všech depresáků. Sarkasticky pak kvitoval rozpad Československa před Slovenským klínem a také českou národní povahu před Stížností. Perličkou byla změna textu ve Slovenském klínu, kdy "holku z Blavy" změnil na "Báru z Blavy". Jestli to byla narážka na Báru Hosnedlovou, která v ní má na svědomí vokály, nebo na jinou slovenskou femme fatale, už asi domyslete sami.
Vystoupení probíhalo ve spíše klidnějším duchu a tomu odpovídal i setlist. Kromě mnoha písní o lásce, jak už tomu u Chinaski bývá zvykem (Láska a hvězdy, Hlavolam, Vakuum), zazněly i oba antisystémové protestsongy (Vedoucí, Lovci a sběrači), došlo i na energičtější singly (1970, Stížnost) i na Punčocháče, oblíbenou rock'n'rollovou odrhovačku z dřevních dob, při které nemohlo chybět tradiční rozdělení zpívání refrénu mezi mužskou a ženskou část obecenstva.
Chinaski předvedli skvělou show, která se pojetím i délkou zprvu blížila spíše festivalovému vystoupení. Díky nadšení fanoušků, kteří si vyprosili nejdříve dva přídavky (Stejně jako já a Drobná paralela), pak další dva (Klára ve ska úpravě a 1. signální) a poté za neutuchajícího pískotu ještě Vinárnu u Valdštejna, z toho byl nakonec v podstatě regulérní koncert. Spolu se skvělým organizátorským zajištěním a příjemným místem se z toho vyklubala skvělá alternativa ke klasickým upoceným letním festivalům.
text: Jiří Kalous, foto: Karel Prchal (Topfest)
Témata: Chinaski, Okolo Třeboně, Michal Malátný, Marpo, koncerty, festivaly
4,00
čtenáři
hlasuj