LIVE: Vyprodaný sál číslo 9, aplaus ve stoje a pět přídavků. Meky Žbirka zahrál akusticky v kině

Večer v kinosále číslo 9 v multiplexu CineStar na pražském Andělu začal promítáním nejnovějšího Žbirkova videoklipu Slovenská do připravovaného filmu režiséra Juraje Jakubiska Perimbaba a dva světy, následoval osmdesátiminutový dokument Meky.

RECENZE: Třaskavý dokument o Žbirkovi natočit nelze. Snímek Meky je především poutavým příběhem o lásce k hudbě

Podařený film mapující celou Žbirkovu kariéru od jeho prvních návštěv hudebních klubů v Bratislavě, přes účinkování v kapelách Modus a Limit, Mekyho sepětí a ovlivnění anglickým zvukem a Londýnem, až po nedávné nahrávání dvojalba v legendárních studiích Abbey Road, které proslavili Beatles.

Meky je plný zajímavých, často úsměvných a povětšinou nikdy nezveřejněných archivních a retrospektivních záběrů, ať už ze zpěvákova soukromí, nebo z památných vystoupení. Hlavně to na Bratislavské lyře v roce 1977 mělo pro zpěvákovu kariéru zásadní význam.

Diváci se z filmu mohou dozvědět také mnoho detailů ze zpěvákova dětství či soukromého života. Díky skvělým střihům střídajícím spontánně starší záběry se současnými autorovými promluvami a názory, v nichž si umí udělat legraci i sám ze sebe, a hlavně díky častým hudebním ukázkám, přibližujícím ty nejzásadnější Mekyho skladby a písně, je filmový dokument lehce stravitelný i pro nejmladší současnou generaci, která se se Žbirkovou tvorbou setkala třeba pouze okrajově. 

Ale upřímně – existuje vůbec v Česku či Slovensku někdo, kdo by Mekyho Žbirku a alespoň některou z jeho písní neznal?

Po skončení promítání filmu před nadšené diváky předstoupil Miro Žbirka osobně a po krátkém interview s moderátorem pozval na improvizované pódium režiséra filmu Šimona Šafránka, který přiblížil nesnadnou rok a půl trvající práci na filmu - v samotném závěru museli sestříhat víc než tisíc hodin záběrů do 80 minut. 

Křest trsátky

Křest knihy MEKY – Miro Žbirka Songbook pak probíhal za účasti Žbirkovy manželky a manažerky Kateřiny. „Nikdy se mi moc nelíbilo, když se album, cédéčko nebo kniha křtí šampaňským, vždycky se pak zničí,“ řekl Žbirka a knihu následně pokřtil z dlaní vyhozenými kytarovými trsátky.

Následovalo akustické vystoupení Mekyho Žbirky za doprovodu tří významných, profesionálních a velice žádaných muzikantů – Honzy Horáčka na bicí, kytaru a basu, jazzového klávesisty Tomáše Jochmanna, a kytaristy, producenta a autora filmové hudby Honzy Ponocného.

Začali skladbou Možno sa ti zdá a během necelé hodiny zahráli a zazpívali deset skladeb, které byly průřezem celé Mekyho kariéry. Překvapením byl čistý zvuk, samozřejmostí perfektní muzikantské výkony a potěšením bezchybný Žbirkův zpěv, který ve spojení s jeho charisma a neustálým úsměvem, působil jako léčivé afrodiziakum.

Nemohly chybět hity jako Atlantída, 22 dní či Biely kvet, na dvě písničky Miro Žbirka pozval na pódium zpěvačku Marthu, která se již hudbě a vystupování věnuje jen velmi sporadicky, a spolu s ním zazpívala Čo bolí to prebolí a Tento song. Loučili se několikrát a fanoušci si je neustále vytleskávali zpět, takže nakonec došlo hned na pět přídavků, z nichž nejvíc překvapili skvěle zazpívanou i zahranou Hey Jude v angličtině a celou zdařilou a zajímavě pojatou akci zakončili písní Mám rád, kterou s nimi zpíval celý sál již ve stoje za frenetického poskakování a tleskání do rytmu.

Jak dokument, tak i koncert a následná autogramiáda Mekyho Žbirky s dlouhou frontou spořádaně čekajících fanoušků (včetně známých hudebních osobností, které si poctivě vystály frontu a ani je nenapadlo se předbíhat a využít tak svých osobních známostí se zpěvákem) ukázaly, o jak výjimečnou, populární a jedinečnou osobnost v rámci celé slovenské i české populární hudby se jedná.

I v těchto pochmurných časech dokázal tento dnes již legendární zpěvák, skladatel, kytarista a autor mnoha desítek hitů, které již dávno zlidověly, vykouzlit na tvářích všech diváků a posluchačů úsměv a naplnit jejich srdce a mysl dobrou náladou a dal aspoň na chvíli zapomenout na mračna, která se v této době pomalu stahují nad celou kulturou nejen v naší zemi.

Setlist: Možno sa ti zdá, Len s ňou, Balada, Co bolí to přebolí, Tento Song, Biely kvet, Hey Jude, 22 Dní, Atlantída, Mám rád.

Text: Aleš Materna, foto: Iveta Valentová
Témata: Miro Žbirka, Meky, Michal Hrůza