RECENZE: Lana Del Rey novým albem hitparády nezboří, jedna skladba se podobá druhé

Lana Del Rey

Chemtrails Over The Country Club

Skladby:
White Dress, Chemtrails Over The Country Club, Tulsa Jesus Freak, Let Me Love You Like A Woman, Wild At Heart, Dark But Just A Game, Not All Who Wander Are Lost, Yosemite, Breaking Up Slowly, Dance Till We Die, For Free

11 skladeb / 45 min

 

Vydavatel: Polydor Records

Lana Del Rey se stále drží své osvědčené cesty. Nepodléhá posledním trendům v popu a píše si stále melancholické písně evokující atmosféru padesátých a šedesátých let. Zpívá o divokých, protančených nocích a o všech „zlých klucích“, které kdy milovala a i zvuk je podobný tomu na předešlých albech. Jenže není to už moc? Klavírní a kytarové balady se totiž až příliš začínají podobat jedna druhé.

AUDIO: Lana Del Rey nahrála písničku o masových útocích střelnou zbraní v Americe

Starší skladby zpěvačky měly jakousi mrazivou atmosféru, byly mocné a zněly člověku v hlavě ještě dlouho po doznění. Chemtrails Over the Country Club ve vás ale spíše probudí pocit nudy. Jednotlivé písně na albu jakoby se slévaly v jednu. Nevyčnívá žádný výrazný moment, který by zanechal trvalejší dojem.

Pár výjimek narušujících jednolitost alba bychom ale přeci jen našli. Skladba Dance Till We Die vás přiláká svým tanečním tempem, v Dark But Just a Game pak kytara a klavír ustoupily elektronickému beatu a výsledek tak matně evokuje hity Portishead nebo Hooverphonic.

Pro skalní fanoušky je tedy nové album určitě příjemným zážitkem, bořit hitparády však žádný ze songů rozhodně nebude. Možná by to v případě Lany Del Rey chtělo vyjet ze zajetých kolejí a pustit se do experimentování. Třeba hned na další desce, která má vyjít už letos v červnu.

Text: Barbora Pěchová, foto: promo interpretky
Témata: Lana Del Rey, Chemtrails Over The Country Club