RECENZE: Nové album Eda Sheerana zavání komerčním kalkulem. Světlé momenty se rozplývají v mlze hustého klišé

Ed Sheeran

=

Skladby:
Tides, Shivers, First Times, Bad Habits, Overpass Graffiti, The Joker and the Queen, Leave Your Life, Collide, 2step, Stop The Rain, Love In Slow Motion, Visiting Hours, Sandman, Be Right Now

14 skladeb / 48:30 min

Vydavatel: Warner Music

Ed Sheeran se do srdcí fanoušků a fanynek zapsal jako romantický baladýr, který často vědomě balancuje na hraně romantiky a písňových klišé. Vcelku nic nečekaného od interpreta, který má za úkol lámat srdce fanynkám po celém světě a vyprodávat velké koncertní haly. Tento osvědčený model funguje v hudebním průmyslu už odnepaměti a má své zastánce, ale i rázné odpůrce. Není tedy divu, že i nová deska přináší různorodé reakce.

LIVE: Ed Sheeran v Praze: Každá dívka měla pocit, že zpívá jen pro ni

Jednou z předzvěstí nového alba - singl Bad Habits, byl pro mnohé zmatením. Čistě elektropopová píseň s výrazným beatem je na půli cesty k tomu stát se potenciálním hitem bořícím hitparády a napůl na cestě do zapomnění. Zkrátka jakoby to Ed a jeho tým nedokázali dotáhnout až ke kýženému výsledku. Lze pochopit, nechuť opět sahat k sebelítostnému songu s kytarou. Všechny své špatné zvyky, v čele s pitím alkoholu a party, opatřil hudebním podkresem, který ji vystihuje. Je místy chaotický a zběsilý, ale zároveň trochu tuctový.

V životě zpěváka se od poslední desky změnilo převážně to, že dospěl a stal se otcem, nebo to alespoň tvrdí hned v otvíráku Tides. Ten nápadně připomíná tvorbu jiného, byť také britského, písničkáře Jamese Baye. Jde o jednu z nejzajímavějších písní na albu. Už jen proto, že se zpěvák otevírá a pouští posluchače hlouběji do svého nitra. V tom se v něm pere zodpovědnost s mladickým životem. Stejně jako mnoho interpretů před ním se i Ed pustil do nelehké disciplíny, na které si zástupy textařů před ním vylámaly zuby. Jde o píseň věnované své novorozené dceři s názvem Sandman, která snad mohla zůstat za zavřenými dveřmi dětského pokoje.

Na novince se střídají převážně dva typy skladeb. Ty čistě popové s jasně danou strukturou  a klasické balady, kterými je zpěvák pověstný. Jednou z nich je The Joker And The Queen. Zamilovaná velice intimně odzpívaná balada s pianem, ke kterému pomalu přidávají smyčce a orchestr. Snaha o to vymámit z posluchače/ky i tu poslední slzu je zde tak evidentní a prvoplánová, až to působí komicky.

U písničkářů, respektive sólových interpretů, bývá zvykem, že se posluchači takzvaně otevřou více než kterákoliv jiná hudební tělesa. U Sheerena má ale posluchač pocit, že spíše než o intimní zpověď jde o produkt hudebního šoubyznysu. Na = se sice najdou i světlé momenty, ale hned se zase rozplynou v mlze hustého klišé. Jeden by až zapomněl, že tenhle zrzavý kluk okouzlil ve svých začátcích svou autenticitou a propojením popu s písničkářstvím.

Text: Tomáš Kocian, foto: Warner Music, IG Ed Sheeran
Témata: Ed Sheeran, =, Equals, album, recenze