RECENZE: Rammstein na novém albu tuší, že Zeit se krátí

Vydáno 09.05.2022 | autor: Tomáš Kocian

Ačkoliv jsou Rammstein v evropském měřítku nepřehlédnutelnou kapelou, v posledních letech o nich bylo slyšet jen velmi málo. Zpěvák Till Lindemann se pustil do svého sólového projektu, ve kterém pokračoval a dost možná i překračoval Rammsteiny nastavenou laťku záměrné provokace. Po třech letech je tedy kapela zpátky a tentokrát se zaobírá životem a jeho konečností.

RECENZE: Rammstein na novém albu tuší, že Zeit se krátí

Rammstein

Zeit

Skladby:
Armee der Tristen, Zeit, Schwarz, Giftig, Zick Zack, OK, Meine Tränen, Angst, Dicke Titten, Lügen, Adieu

11 skladeb / 44:10 min

Vydavatel: Rammstein (exclusive licence Universal Music)

Vůbec prvním singlem který německá parta z nové desky vypustila, byl Zeit. Píseň, která dala název celé nahrávce, začíná velice poklidně. Piano a zpěvákův typický hlas, který se svou přirozenou vážností promlouvá o smrti, ke které všichni míříme, tím jak čas neúprosně plyne. Kdo ale zná kapelu, ví, že se píseň dříve nebo později zlomí do neúprosného metalu. Škoda jen, že to v tvorbě Rammstein není žádným překvapením, spíše klasickým a očekávaným scénářem. To je i jeden z hlavních mínusů alba. Hudebně vlastně vůbec ničím nepřekvapí. Muzika šlape, tak jako už cirkus Rammstein jede více než čtvrt století.

Svázaný Till Lindemann, rozstřílené televizory i maskovaní perkusionisté. Z novinky Angst od Rammstein jde vážně strach

Největší změna se ale odehrává v textech vyprávěných Tillem Lindemannem. Například i v písni Zick Zack věnující se plastické chirugii s klasicky syrovým popisem, směřuje k jedinému. Otázce, zda všechna ta chirurgická vylepšení dokáží zastavit čas, který všem měří stejně. Podobně je to i ve zřejmě nejvíce otevřené písni Maine Tranen o úmrtí milované matky. Malou výjimkou je v tomto ohledu píseň OK, kde refrénem burácivě zní "bez kondomu, bez kondomu", jenže podobný text jako bychom už v podání německé party slyšeli v minulosti už mnohokrát.

Jak už bylo napsáno výše, Rammstein za sebou mají dlouhou a úctyhodnou kariéru. Členům formace pomalu táhne na šedesát. S novinkou Zeit přichází na mysl myšlenka, že se kapela s fanoušky skutečně loučí. Nahrává tomu i fakt, že v závěrečné příznačně pojmenované písni Adieu jde o opravdové loučení. Smrt a konečnost, která se jako černá nit proplétá celou deskou, může být zkrátka jen paralelou pro poslední album.

Ať už bude Zeit opravdu poslední nahrávkou německé kapely, nebo ne, jde o album, které je zajímavé především po koncepční stránce. Hudebně jde spíše o průměr, což je možná škoda, protože i díky experimentům by album bylo pro posluchače zapamatovatelnější. Zeit je tak jen dalším řadovým albem v kapelní diskografii.