RECENZE: Známá neznámá Lucie. Fotokniha mapující kariéru kapely pobaví i dojme

Kniha je doslova pastvou pro oko. Milovníci četby budou zřejmě zklamaní, obsahuje totiž minimum textu, více než osm set fotografií však prvotní zklamání nahradí. I když... Jde přeci o fotoknihu, tak o jakém zklamání tady vlastně mluvíme? Dáte mi jistě za pravdu, že snímky jsou často výstižnější než tisíce slov. Dá se z nich totiž vyčíst nálada, která panovala v daném okamžiku. Emoce bez zbytečných příkras mapují celou kariéru Lucie, která do Fotografity zařadila fotky jak ze svých začátků, kdy ji ještě nikdo neznal, tak ze současnosti, kdy band předskakoval Rolling Stones nebo stál před vyprodanou O2 arenou.

SOUTĚŽ: Lucie – Fotografity

 Knihu samotnou dávala Lucie dohromady zejména během koronaviru, kdy měla čas probrat se všemi snímky, kterých bylo přes deset tisíc, a vybrat z nich ty nejlepší. K dispozici měla fotky jak vlastní, tak od věhlasných fotografů. Jednotlivé tematicky rozdělené kapitoly uvádějí předmluvy, jejichž autorem je publicista Honza Dědek, některé fotografie se pak dočkaly svých popisků. U jiných chybí, což je škoda vzhledem k tomu, že čtenáři unikají okolnosti jejich vzniku.

„Ať už skupinou prošel kdokoliv, klasická sestava jen jedna,“ říká skupina. A má pravdu. Když se řekne Lucie, všichni vybaví čtveřici David Koller, Robert Kodym, P.B.Ch. a Michal Dvořák. Málokdo už však tuší, že kapela původně začínala v šesti bez Kollera, kdy s ní zpíval Michal Penk. Z archivních snímků je dokonce znát, že v jejích začátcích frčel účes „na Jágra“, i když hrál hokejista v té době ještě za Kladno. Každý, kdo Lucií prošel, měl však lví podíl na jejích nesmrtelných hitech, kterých má skupina nespočet. A pro každého se tak v knize našlo místo.

Snímků mě zaujalo hned několik. Například jedna z prvních oficiálních focení Lucie, při kterém měl na sobě Kodym mámin kabát, jenž si potají půjčil. Dodnes patří muzikant za rebela, jak jinak vysvětlit, že najdeme na stranách 62 a 63 jeho nahou fotografii ze studia (Nebo má na sobě trenýrky? Toť otázka, kytarou se přeci jen dá skrýt mnohé!) P. B. Ch. má na stejném snímku zase nezvykle krátké kraťasy. (Asi si tenkrát hodně rozuměl s Paľem Haberou). Bizárem jsou fotky na stranách 68 až 71, jejichž autor zachytil kapelu s nářadím v ruce. Kodym se sekyrkou je nepřehlédnutelný! No, a následuje nezapomenutelný snímek stejného muzikanta, jen v upnutých kalhotách. Jeho chlouba se v nich nedá přehlédnout. Vidět jsou však i fotografie z filmu Akumulátor I., ve kterém Koller s Kodymem ztvárnili pokrevní bratry, nebo snímky z pózování pro Kůň a pes. A na straně 89 najdete další kontroverzní fotku, tentokrát s kondomy.

Co se knize nedá upřít, jsou fakta a čísla, které vás jednotlivými pasážemi doprovází. Víte třeba, že v roce 1991 činil stav fondu kapely polovinu průměrné měsíční mzdy? A pokud vás někdy zajímalo, kolik plakátů kapela vylepila, když vyjela na turné či kolik během něj spotřebovala benzínu, ve Fotografity najdete své odpovědi. Dozvíte se i to, že Kodym věnoval kytaru s autogramem Franka Zappy Keithovi Richardsovi z Rolling Stones, když jim Lucie v roce 1995 předskakovala na Strahově. Ale i to, že všichni členové dostali takzvanou modrou knížku a nemuseli tak na vojnu. Zaujme vás fakt, že Koller během jednoho koncertu vypotí půldruhého kila i to, že první mimopražský koncert bandu proběhl v Lochotíně. Nebo že nosil jeden čas Kodym popruh na kytaru vyrobený z pásu na náboje, patrony mu věnoval Jakub Smolík od svého otce. Jo, a věděli jste, že Robert měl dvoukrkou kytaru od Jimmyho Page z Led Zeppelin?

V knize najdete také fotografie z natáčení prvního klipu Pár fíglů i z kultovního Medvídka, který vznikal dva měsíce. Ačkoliv v roce 2000 nebyl ještě koronavirus, Lucie předběhla dobu a uspořádala už tehdy svůj první online koncert na žižkovské Viktorce. Významným milníkem byl pak pro formaci vánoční večírek Petra Kellnera v roce 2012, kde se Lucie dala znovu dohromady (poprvé od roku 2004) a funguje dodnes. Z chlapců se stali muži, z otloukánků idoly žen, muzikantů a fanoušků, kteří si i po tolika letech drží u lidí respekt. Proto kniha potěší každého milovníka kapely, který se možná mylně domnívá, že má své oblíbence načtené. Je tomu ale skutečně tak?

Text: Hana Bukáčková, foto: Petr Hanč
Témata: Lucie, David Koller, Robert Kodym, P. B. Ch., Michal Dvořák, Honza Dědek, Fotografity, kniha