ROZHOVOR | Zeller (Cocotte Minute): Chystáme festival po hřbitovech, jmenovat se bude Márnice.cz

Vydáno 13.12.2023 | autor: Andrea Štipčáková

Cocotte Minute vydali na podzim EP Zllá láska, které obsahuje tři singly a kapela o něm mluví jako o jednom z nejlepších počinů na české scéně v posledním roce. "V podstatě je to asi patnáctiminutovej fakt velkej biják a tři hymny," říká frontman Zeller, který nám odpovídal na naše otázky. Jak prozradil, tvorba desky byla náročná nejen časově, ale také finančně. "Chceme dělat kvalitní a překvapivě sofistikovaný věci, a to bez poctivý dřivy a mazlení totálních detailů prostě nejde," dodává.

ROZHOVOR | Zeller (Cocotte Minute): Chystáme festival po hřbitovech, jmenovat se bude Márnice.cz ROZHOVOR | Zeller (Cocotte Minute): Chystáme festival po hřbitovech, jmenovat se bude Márnice.cz

Za sebou máte úspěšnou festivalovou sezónu. Vůbec poprvé jste si zahráli na Hradech CZ. Máte nějaký vlastní festivalový sen? Kde byste si chtěli zahrát?
Ano. S putovními festivaly jako jsou Hrady CZ, Přehrady, Hudba na vinicích a dalšími se to teď utrhlo, a my jsme se rozhodli, že si uděláme taky vlastní sérii. Bude to tvrdě metalovej a elektronickej fest. Jmenovat se bude Márnice.cz a pojedeme ho největších hřbitovech v Česku, ať to tam trochu rozjedem. Prostě ať si tam s námi všichni obyvatele cintorínů žijou svůj sen. (smích)

Koncem října jste vydali nové EP Zllá láska, které obsahuje tři singly. Můžete nám popsat průběh vzniku EP?
Krev, pot a slzy. A taky ještě, protože děláme to, co děláme a děláme to tady v Česku, nějaký dluhy k tomu. (smích) Ale teď trochu vážněji. Byla to neskutečná logistická a finanční dřina. Desítky zkoušek, nahrávaní na šestkrát ve dvou státech a k tomu třikrát příprava klipu a tři mnohahodinový natáčení klipů v plný polní. Bylo to krásný a budu rád, když to zase dlouho nebudem muset dělat. Třeba klip k řece jsme točili v neděli po třech dnech cest po koncertech rozházenejch po celý republice. A zrovna tenhle klip jsme natáčeli fakt přes dvanáct hodin. A v pondělí pak všichni hupky šupky ráno normálně do práce. Umíme si to udělat hezký.

ROZHOVOR | Zeller (Cocotte Minute): My hrát prostě musíme, nebo by nám jeblo

Proč právě tento název - Zllá láska?
Pokud se parta autistů jako jsme my rozhodne udělat písničky o lásce, nemůže to prostě dopadnout dobře. Takže je to sice o lásce, ale ta je tak trochu zllá. Prostě love songy, ve kterejch láska dostane tak trochu čočku.

Mnozí za rok práce vytvoří celé album, vy EP o třech singlech. Svědčí to o tom, že je za tím zřejmě spousta práce…
Tak mnozí udělaj desku dokonce za měsíc, ale my chceme dělat fakt kvalitní, a i překvapivě sofistikovaný věci, a to bez poctivý dříny a mazlení totálních detailů prostě nejde. Nebudu dělat desku jenom proto, aby byla deska. Na to jsou tu jiný kapely a jsou v tom dobrý.

Říká se, že alba jsou dnes už přežitkem, spousta lidí jde cestou singlů. Jak to vnímáte vy?
Je to tak. Jak by řekl klasik. Můžeme s tím souhlasit. Můžeme s tím nesouhlasit. A to je to maximum, co s tím můžeme dělat. Mně to nevadí. Aspoň máš čas se s tou písničkou vymazlit a udělat k ní i nějakej super klip. Ta výhoda, že jsi focusovanej jenom na jednu věc, je pak ve výsledku znát. Tedy pokud nejsi úplnej debil.

Na EP se nachází i cover Milujem se čím dál víc. Na něj jste se dočkali i spousty negativních ohlasů… Zdá se mi, že možná fanoušci nepochopili smysl toho, proč jste se rozhodli jít v tomto případě cestou předělávky. Jak byste jim to vysvětlili?
Negativní komenty byly většinou od lidí, co nás vůbec neznaj, anebo znaj velmi povrchně. Čili to není až tak důležitý. Ale jo, určitě někomu z fanoušků nedošlo, že si prostě děláme tak trochu prdel. Nicméně podobný zhovadilosti jsme dělali vždycky, takže u nás nic novýho a do budoucna s tím taky nepřestanem. Baví mě to! A ten cover je hymna už teď. Naživo to zabíjí strašně.

Proč jste si vlastně pro cover vybrali zmíněnou skladbu od Petra Kotvalda?
Je o lásce a byla ujetá už v originále. (smích) Ale taky je pravda, že je to vlastně fakt super song, a i Kotvald ho tehdy zazpíval vlastně excelentně. I když to byl taky dost devadesátkovej bizár. Ale asi nejvíc mě k tomu přivedla verze od Smrtislava. Tam jsem si říkal, že bychom se s tím songem měli vypořádat tak nějak i my a po našem. Má to v sobě hodně vrstev a my jsme si tu naši „cocotistickou“ luxusně užili.

Výtku měli posluchači i u skladby Černý šaty, kde vám vyčítali „autotune“.
To bylo vtipný. Takovej roztomilej flame war, ale ve skutečnosti to už pár měsíců po vydání nikdo neřeší. Nicméně bylo to super, protože to žhavilo youtubový algoritmy a klip se i díky tomu skvěle rozjel. Používání efektů na vokály není ve skutečnosti vůbec žádný „téma“, je rok 2023 a pokrok zastavujou jenom zamrzlý neandrtálci nebo voliči SPD.

Jako úplně první singl z EP jste vydali píseň Řeka, za kterou jste si v anketě Žebřík odnesli druhé místo. Jak taková ocenění berete? Jsou vám „jedno“, nebo je to třeba jistá satisfakce, ukázka toho, že jdete dobrým směrem?
Vlastně nevím. Je to fajn pro promo a pro PR. Nicméně ve výsledku stejně rozhoduje návštěva na tour a dejme tomu počty přehrání na Youtube a jinde. A u nás to asi moc vliv nemá. Ať něco vyhrajeme, nebo ne, je to víceméně furt stejný. Naštěstí to furt tak nějak kontinuálně všechno pomaličku stoupá. Ale že bychom dostali Žebřík a přes noc se z nás stali hvězdy, tak to asi ne. Ale když jsme vyhráli kdysi Album roku, tak jsem se strašně zhulákal s Tomášem Klusem meruňkovicí. To bylo legendární mejdlo! To se ze mě přes noc stalo zombie. (smích)

Je něco, u čeho jste se při tvorbě EP zasekli? Nevěděli jste, jak dál pokračovat?
Ani ne. Jenom když nám došel rum, vždycky jsme se pohádali, kdo pojede pro novej.

Říkáte, že Zllá láska je jedním z top počinů na současné české scéně. Není to trochu troufalé? Čím si toto tvrzení obhajujete?
Víš o někom jiným, kdo by během cca jednoho roku vydal tři takhle velký singly a k nim tři epický video klipy? Navíc za svý peníze? V podstatě je to cca patnáctiminutovej fakt velkej biják a tři hymny. To tady moc lidí podle mě letos neudělalo.

Na videoklipech jste spolupracovali s režisérem Jakubem Mahdalem, který má na svém kontě mnoho úspěšných počinů. Oslovili jste ho vy, doporučil vám ho někdo?
Přemejšlím, jak jsme se k sobě vlastně dostali. Kuba s náma natočil zatím tuším pět klipů. A já osobně jsem si ze všech sednul na zadek. Pro mě je to jeden z top současnejch klipovejch režisérů. On je totiž jeden z mála, co má všechno. Má excelentní filmařskej talent, řemeslo, pokoru, a navíc je sám úspěšnej autor hudby a umělec. Ta jeho komplexita je naprosto výjimečná. A z jeho práce je to všechno cejtit.

ROZHOVOR | Martin Zeller (Cocotte Minute): Důležitý je se neposrat. My se prostě nevzdáme

Příběhy v klipech jste si vymýšleli sami, nebo jde o jeho práci?
Nechávám to na něm. Protože on má vždycky pravdu. Je to režisér. Jenom jednou jsem mu úplně odmítnul námět. Já nenávidím cirkusy a on to měl vymyšlený do cirkusovýho prostředí. Bylo to skvělý, ale mě prostě cirkusy nebetyčně serou. Takže to byl spíš můj problém než jeho. Vzal to bez keců a do druhýho dne poslal novej námět a ještě lepší.

V klipech se objevuje následující symbolika: Řeka – voda, Černý šaty – oheň, Milujem se čím dál víc – výbuch – kombinace vzduchu a země. Dohromady to dává čtyři živly. Má to nějakou souvislost, nebo je to náhoda?
Budeme vypadat chytřejc, když řeknu, že to určitě nebyla náhoda?

Aktuálně jste na turné s Deloraine, které zakončíte 14. prosince v Lucerna Music Baru v Praze. Na co byste fanoušky nalákali?
Máme skvělou show. Hrajeme jenom hity. Máme skvělou projekci a hrajeme už tak dlouho, že možná brzy umřem. Čili tohle je FOMO jako prase ne? (smích) A Deloraine jsou skvělý a holky v kapele nádherný.

Proč jste se rozhodli vyjet na turné právě s Deloraine?
Mě to prostě baví. Viděla jsi jejich klipy? Slyšela jsi to naživo? Je to prostě výjimečná věc a já sem rád, že turné jedeme spolu. A navíc jsou to i fajn lidi. To je zcela unikátní kombinace. Tedy kromě nás, samozřejmě! My to máme taky tak. Ale nemáme tedy tak velký výstřihy v kostýmech jako holky. U nás by to nikoho nezajímalo.

Turné se jmenuje RagnaRock´n´roll tour. Ragnarok znamená v severské mytologii „konec světa“. Nese název tour i tuto symboliku nebo je to mylná domněnka?
Je to přesně, jak se ptáš. Až půjdeme v Lucerna Music Baru všichni na bar, nastane ten konec světa. Pro nás tedy určitě! Je to krásný tour, ale taky fakt fest náročný. Máme vyladěný projekce a choreo. A kdo nás zná, ví, že jsme to nikdy neflákali. Na sto procent nehrajeme jenom, když jsme po chemoterapii, to máme povolený hrát na půl plynu. Jinak to pálíme fakt na krev nebo ještě víc. Takže to pak zapijeme stejně poctivě jako jsme to celý odmakali. 

V rámci stage desingu máte prvně LED obrazovky s grafikou, které vám navrhoval Matyáš Vorda. Chtěli jste tím svoji prezentaci posunout zase o kus dál?
Ano a mám z toho obrovskou radost. Makali jsme na tom už od ledna. A vraždí to strašně. Mydlíme to normálně přes velký televize do bytu a je to fakt neskutečný. 4K metalová smažba. Miluju to. Doufám, že to začne používat víc kapel. Našli jsme způsob, jak to nákladově udržet tak, aby to nestálo milion, a zároveň to celý fachalo v systému plug n play. Jediný, co jsem nevychytal, je stavba. Nikdo to nechtěl dělat, tak si to zatím stavím a instaluju sám. Ale aspoň vždycky vím, kdo to posral, když se to rozhodne stávkovat. Každopádně by to nikdy nešlo bez Matyáše, našeho technologickýho anděla a dárce CML k těm projekcím Honzy Burianka a Hisense Česká republika, který nám dali telky.  Takže dík moc!

Na vizuálu k turné je vlk, na EP pak pestrobarevné srdce. Proč jste zvolili právě tyto nezvyklé kombinace pro váš hudební žánr?
Vidíš, a mně to přijde naopak úplně logický. Vlky máme v merchi už hodně let. Tohle je myslím tak VLK 5.0. Ragnarok je keltskej mejdan. Deloraine hrajou paganskej folk čili tam ten vlk sedí jak facka Babišovi. A Zllá láska je o lásce, takže i srdce k EP dává smysl. Možná tě děsej ty barvy. Máš pravdu, nás taky, ale černočernej metalovej svět někdy potřebuje trochu prosvítit barvama. A hlavně si toho každej všimne. Právě proto, že je to strašně nemetalový.

Vedle hudby máte každý ještě další práci. Je obtížné ji skloubit s kapelou, potažmo právě turné?
Abychom se dostali tam, kde jsme, museli jsme všichni všechno podřídit muzice. Nejenom, že jsme si museli najít práce nebo postavit svoje byznysy tak, abychom mohli pořádně hrát, ale i naše rodiny se říděj fermanem kapely. Ale jestli chceš něco dosáhnout, není to jinak možný. Občas nám někdo předhodí, že nějaká kapela by si zasloužila mít větší úspěch než my, a já jim vždycky odpovídám, že to není problém náš, ale těch kapel. Je to jenom na nich, kolik se rozhodnou tomu úspěchu obětovat. Myslím, že v muzice, co děláme my, to prostě nevojebeš. To není popík pro Rádio Blaník. Ten snese leccos...

Text: Andrea Štipčáková, foto: archiv Cocotte Minute, Tom Black, Jana Braunová
Témata: Cocotte Minute, Zeller, turné, Zllá láska

zavřít