Smrtislav interview: V pětadvaceti jsem se bál, že skončím v Klubu 27

Vydáno 20.09.2016 | autor: Hana Bukáčková

Magazín iREPORT letos slaví pětadvacáté výročí, v rámci oslav vystoupí 27. září v pražském Royalu i Smrtislav. Při této příležitosti jsme si dali dostaveníčko s jeho hlavní personou Tuzexem, který nám nastínil, jak slavil on své pětadvacetiny. Prozradil také, jakou rubriku má rád a na jakou by si třeba troufl on sám. 

Smrtislav interview: V pětadvaceti jsem se bál, že skončím v Klubu 27 Redaktorka iREPORTu Hana Bukáčková a Smrtislav. Foto: Čestmír Jíra

iREPORT letos slaví 25. narozeniny, v rámci oslav 27. září v pražském Royalu vystoupí i tvůj projekt Smrtislav. Jaká byla vaše reakce, když jste dostali tuto nabídku?
Byl jsem překvapenej, že jste si vybrali nás. První moje reakce byla, že jsem se podíval do kalendáře, jestli mám čas. Čas byl, takže hrajeme.

SOUTĚŽ O 3 X 2 VSTUPY NA NAROZENINY IREPORTU

Máš rád oslavy? Vzpomeneš si na oslavu svých pětadvacetin?
Nikdy to moc neprožívám. Myslím, že naposled jsem slavil svoje osmnáctiny. Pětadvacetiny jsem taky nijak zvlášť neoslavil, jediný, co mě tenkrát napadlo, bylo, že se čím dál tím víc blížím k sedmadvacetinám, což je takový zásadní a kritický věk u muzikantů.

JÁ A REDAKTOR? JEDINĚ V RUBRICE LÁSKA, SEX A NĚŽNOSTI

Jaké rubriky rád čteš na iREPORTu?
Určitě mě nejvíc zajímají rozhovory nebo reporty. A nebo taky fotoreporty.

RECENZE: Smrtislav je romantik a Notorickej samotář

Kdybys měl sám psát rubriku jako redaktor, která by to byla?
Strašně nerad bych byl další hudebník, kterej hodnotí práci svejch kolegů. Takže by se musela založit nová rubrika Láska, sex a něžnosti.

Komentáře, názory, recenze tvé tvorby čteš, zajímají tě?
Co nejméně, je to daný tím, že jsem je četl hlavně ze začátku a zjistil jsem, že mám strašný nutkání na to nějak reagovat, a podle mě je nejlepší nereagovat. Tím, že to nečtu, tak mě to nějak ani nebolí. Ale občas si nějaký recenze přečtu. Ale dělám to co nejméně.

Máš oblíbeného redaktora?
Měl jsem rád Přemka Černíka, který nedávno zemřel. Měl skvělej přehled, nadhled, informace, které moc lidí nevědělo, typický humor. Bavilo mě číst od něj snad všechno. Ale nemůžu říct, že bych teď někoho přímo sledoval.

Na který koncert, kde jsi byl jako fanoušek, nikdy nezapomeneš?
V poslední době to byl třeba koncert Black Light Burns v pražským Futuru, ale nezapomenu ani na These Arms Are Snakes na Sedmičce nebo na Zombie Joe And The Dustblowers v plzeňským Divadle pod lampou. Zasádní byla i první řada na Slipknot v roce 2002.

vložte odkaz, text nemažte

Kterou kazetu sis koupil jako první? A kterou desku sis koupil, když už jsi byl "dospělejší"?
Myslím si, že první Scatman John. Mně v té době bylo asi devět, tenkrát byl strašně populární. Byla to první koupená kazeta, kterou jsem dostal k walkmanovi. Tehdy jsem jel za rodinou na Slovensko a poslouchal jsem celou cestu tuhle kazetu dokola. Ale zásadní pro mě byl Fatboy Slim, protože pak jsem se začal víc zajímavat o muziku.

Na jakém nejzajímavějším místě jsi koncertoval?
V kostele v Plzni, tam je takový protestantský kostel. Můj kamarád, se kterým jsem měl dřív kapelu, měl strašně dobrou vizi, že zorganizuje koncert v kostele pro několik kapel. To bylo asi nejhorší hraní. Lidi byli v pohodě, protože jich tam moc nebylo. (smích)

FANYNKY MI UKAZOVALY KÉRKY

Čím by tě fanoušek nejvíc dostal/dojal?
Zažil jsem, že některé moje fanynky měly vykérovaný loga mých kapel. Sám mám vytetovaný například Radiohead, pozůstatky v podobě S z dob, kdy jsem hrál se Sunshine.

LIVE: Křest bez křtu: Smrtislav a jeho Notorickej samotář zatemnili Café V lese

Koho uznáváš na české hudební scéně?
Nemůžu říct, že bych tu k někomu nějak vzhlížel. Českou scénu jsem nikdy moc nesledoval. Mám rád Buty nebo Chaozz. V poslední době mě baví Smack, Hentai Corporation nebo Mydy Rabycad.

Jak se vám letos s kapelou hrálo na Hradech.cz, kde jste měli nezvyklou roli - zahajovali jste sobotní festivalový program?
Hráli jsme pro ranní ptáčata. Vymysleli jsme si to co "nejpohodlněji", každou sobotu jsme vstávali brzy ráno a jeli na ten daný hrad z Prahy, což je sice fajn, když hraješ Bezděz, ale ne v Hradci nad Moravicí či ve Veveří. Jsem rád, že jsme tam hráli a záhadně lidi postupně přibývali a bylo jich tam od každýho hradu víc a víc. Hráli jsme na všech českých a moravských hradech, i v Červeným Kameni na Slovensku, který měl letos premiéru.

Na čem teď pracujete? Máte v plánu nějaký klip?
Čeká nás teď na podzim několik koncertů s The.Switch, v Praze hrajeme v Paláci Akropolis 18. listopadu. Jinak ještě chystáme natočit klip, nejspíš k Milujem se čim dál víc od Petra Kotvalda.

Překvapilo mě, že jste udělali cover zrovna k této písni. Přece jen je to velký kontrast k vaší tvorbě...
To je není překvapivý. Tobě je sedm a tvoje máma poslouchá rádio. Jsou věci, které ti zůstanou prostě v hlavě.

A budou nějaký další covery?
Určo budou, protože mě hrozně baví dávat písničkám jinou atmosféru, než na kterou jsou lidi zvyklí.

PRVNÍ KONCERT JSEM ODEHRÁL V SUKNI, SILONKÁCH A S RTĚNKOU

Vím, že máš píseň V noci se mi zdálo, co se ti zdálo v noci na dnešek?
Zdál se mi super sen, ale nemůžu ho vyprávět. Ale jinak mám dvě noční můry, které mě doprovází poměrně často, jedna spočívá v tom, že jdu na základku nebo na střední, kam přijdu, otevřu dveře do třídy a zjistím, že všichni mí spolužáci chodí do té školy celou dobu dál a jenom já ne... Druhá noční můra je, že prostě z ničeho nic mám někde hrát, co jsem v životě předtím nehrál, a stojím tam a fakt nevím, co mám hrát. Nebo že třeba nestíhám jít na koncert. Když jsem hrál ještě se Sunshine, tak se mi zdálo, že hrálo už intro a já byl doma v posteli. Lidi řvou, já si oblíkám trenky a říkám si, že tohle fakt nemůžu stihnout.

Vím, že tě hodně srovnávali s Wanastovkama a Kodymem, už ses z toho vymanil, nebo to stále slýcháš?
Srovnávají pořád a srovnávat budou. Spíš mě překvapuje, že se to táhne tak dlouho. Nemůžu tvrdit, že nevím o koho jde... Wanastovky mě jednu dobu bavily, ale už dlouho nebaví.

Jsi ještě nervózní?
Nejsem, protože jsem svůj první koncert odehrál v sukni, v silonkách a s rtěnkou. Jsem nesvůj, když mám hrát něco, co nehraju tak moc často a nemám to v ruce.

Máš nějaké motto, podle kterého se řídíš?
Ne že bych se řídil nějakým mottem, ale spíš se snažím moc neohlížet na okolí a dělat věci tak, jak je cítim. Motta jsou pro báby.

Co bys vzkázal fanouškům a popřál iREPORTu k narozeninám?
Ať fanoušci fandí dál a iREPORTe, světlu vstříc!

text: Hana Bukáčková, foto: Čestmír Jíra

Témata: Smrtislav, Tuzex, Sunshine, Wanastowi Vjecy, Robert Kodym, Hrady CZ, narozeniny iREPORTu

zavřít