TOP 10 zahraničních alb roku 2018: Paul McCartney, Mike Shinoda, Robyn i Judas Priest

Vydáno 31.01.2019 | autor: redakce

Po výběru nejlepších domácích alb minulého roku se podíváme na zoubek i nejvýraznějším zahraničním titulům s letopočtem 2018. O tom, že nepatří do starého železa, znovu přesvědči Paul McCartney, jako znovuzrození jsou na zatím poslední desce metaloví veteráni Judas Priest. Mike Shinoda oplakal zesnulého Chestera Benningtona a popové nadšence potěšili Troye Sivan, Robyn nebo Rita Ora

TOP 10 zahraničních alb roku 2018: Paul McCartney, Mike Shinoda, Robyn i Judas Priest TOP 10 zahraničních alb roku 2018: Paul McCartney, Mike Shinoda, Robyn i Judas Priest

 

Justin Timberlake - Man Of The Woods

Svou pátou řadovku pojmenoval Justin Timberlake Man Of The Woods a jen těsně po jejím vydání vystoupil na slavném Super Bowlu. Desku věnoval své manželce a synovi, jehož jméno znamená v překladu právě "lesní muž". Hudebně reflektuje Justinovy jižanské kořeny a geniálně mísí prvky blues a country s moderním r'n'b a popem. Na albu se skladatelsky a producentsky podíleli například Pharell Williams či Timbaland a dohromady se může album pyšnit skvělým, moderním zvukem. (Filip Pešta)

RECENZE: Justin Timberlake zapustil kořeny a složil kult své doby

 

Paul McCartney - Egypt Station

S přibývajícím věkem člověk stále více potřebuje své jistoty - a liverpoolský Sir jednu takovou rozhodně představuje. Jeho poslední dvě alba Kisses on the Bottom a New sice sváděla k myšlence, že už je jeho skladatelský potenciál trochu vyčerpaný, ale osmnáctá sólová studiovka to rezolutně vyvrací. Vycítili to i posluchači, kteří Egypt Station poslali do čela žebříčku nejprodávanějších alb ve Spojených státech. Billboard 200 ovládl dnes šestasedmdesátiletý muzikant se svým sólovým albem naposledy v roce 1982 po vydání Tug of War. Nová jízda vlakem se zastávkami představovanými písněmi jako Come On to Me, Fuh You, Happy With You nebo People Want Peace stojí za opakovaný poslech. Držte si klobouky! (Roman Jireš)

LIVE: Paul McCartney v Praze vzpomínal na Johna Lennona i George Harrisona a zařídil jedno manželství




Rita Ora - Phoenix

Éra popových zpěvaček je poslední dobou na ústupu, a kdo se ještě snaží jako taková diva prosadit, sází už většinou na kombinaci s nějakým úspěšnějším urban žánrem. Proto je třeba ocenit, když nám i dnes někdo ten nefalšovaný "popík" naservíruje. A ještě k tomu tak dobrý! Na druhé album této britské zpěvačky se po několika odkladech čekalo dlouhých šest let, a tak je název Phoenix poměrně trefný. A výsledek? Nápaditý pop? Splněno. Chytlavé spolupráce? Splněno. Zdravá porce balad? Fénix má prostě vše. A ještě k tomu hezky zabalené. (Daniel Košťál)

Robyn - Honey

Osm let napínala své fanoušky švédská popová modla Robyn. Když už se konečně uráčila vydat novou řadovku Honey, čekalo na její příznivce další (pro mnohé nemilé) překvapení: téměř úplná absence hitových melodií. Zpěvačka se tentokrát rozhodla ponořit do hlubin klubové taneční hudby a s líbivými melodickými linkami hodně šetřila. Je to deska, která v přehrávačích potřebuje čas - stejně jako ho potřebovala na svůj vznik. Nakonec si vás ale stejně získá. A závěrečná rytmická lahůdka Ever Again, často přirovnávána k repertoáru Prince, by si nakonec přece jen mohla označení hit vysloužit. (Josef Martínek)


Bishop Briggs - Church of Scars

Toto album Američanky Bishop Briggs by se i přes svou stopáž deseti kratičkých skladeb dalo jednoduše nazvat jako velké. Ať už mluvíme o zpěvaččině silném hlasu nebo kreativním spojení klasických klavírních balad s moderním syntezátorem, její "Církev jizev" má rozhodně co nabídnout, a to se jedná teprve o debut. Pokud vás její charisma zaujalo v singlech River nebo Dream, vězte, že zbytek je stejně tak dobrý, ne-li lepší! (Daniel Košťál)


Shawn Mendes - Shawn Mendes

Shawn Mendes si minulý rok podmanil celý svět - nebo tedy alespoň jeho dívčí pokolení. Songy jako In My Blood či Nervous se pravidelně umisťovaly na předních příčkách hitparád a sklízely úspěch také na zpěvákově letním festivalovém turné. Letos Mendes vyrazí se svým stejnojmenným albem také na šňůru po Evropě a navštíví například nedalekou Vídeň. Kromě toho bude napjatě očekávat, jak dopadnou letošní ceny Grammy. Jeho deska byla totiž nominována v kategorii Nejlepší popové vokální album. (Andrea Štipčáková)


Mike Shinoda - Post Traumatic

Jak se nejlépe vyrovnat se ztrátou blízkého člověka? Těžko říct. Mike Shinoda však zvolil terapii psaním a své debutové sólové album Post Traumatic věnoval zemřelému příteli Chesteru Benningtonovi. Intimní zpověď čítá šestnáct skladeb a vykresluje všechny fáze smutku. Jde tedy zaručeně o desku, která při každém poslechu navodí mrazení v zádech, a to nejen fanouškům Linkin Park. (Markéta Koloničná)

VIDEO: Mike Shinoda z Linkin Park se na svém EP vyrovnává se smrtí Chestera Benningtona


Judas Priest - Firepower

Zakládající člen skupiny K. K. Downing byl už nějaký čas ze hry. Další neodmyslitelný kytarista Glenn Tipton pod tlakem podlomeného zdraví oznámil, že pravidelné koncertování už není nic pro něj. Zdálo se, že Robu Halfordovi a jeho spoluhráčům v rukách nezůstalo příliš silných karet. Omyl! Osmnácté studiové album Firepower je nejlepším dílem od dob legendárního CD Painkiller (1990). Staré metalové psy sice nové kousky nikdo nenaučí, ale bohatě stačí, že kolekce čítající čtrnáct položek obsahuje všechny atributy, jež k tvorbě Judas Priest přitáhly masy obdivovatelů. (Tomáš Rumler)



Troye Sivan - Bloom

Pídit se v dnešním popu po uměleckém přesahu může mnohdy připomínat hledání jehly v kupce sena. Naštěstí jsou i výjimky. Australan Troye Sivan předložil ve svých třiadvaceti letech materiál, za který by byli rádi i o poznání ostřílenější zpěváci. Dříve nesmělý chlapec tu dospěl v sebevědomého muže, který rafinované popové melodie rozhazuje po hrstech. Zpívá tu o bolístkách své duše, ale i o vlastních vášních a tužbách. Právě jeho otevřenost je nezbytnou podmínkou pro silné vyznění Sivanových výpovědí. Ty je při jeho autorské lehkosti radost poslouchat. (Josef Martínek)


Parquet Courts - Wide Awake!

Postpunková partička Parquet Courts z New Yorku vydala v květnu minulého roku skvělou desku s názvem Wide Awake! Kytarista a zpěvák Andrew Savage ji jednoduše popsal jako punkovou nahrávku, která je vhodná na party. V pořadí již šestá studiovka skupiny je zatím nejvíce politická. Produkoval ji americký hudebník Danger Mouse, obsahuje třináct skladeb a stopáží nepřesahuje čtyřicet minut. Ve většině hudebních médiích (Rolling Stone, NME či Pitchfork nevyjímaje) sklidila velice pozitivní recenze. (Dominik Pavliš)

text: Filip Pešta, Roman Jireš, Daniel Košťál, Andrea Štipčáková, Markéta Koloničná, Tomáš Rumler, Dominik Pavliš, Josef Martínek

Témata: Paul McCartney, Justin Timberlake, Rita Ora, Bishop Briggs, Shawn Mendes, Parquet Courts, Judas Priest, Mike Shinoda

zavřít