LIVE: BirdPen v Praze navázali na vztah, který nevyšumí

Vydáno 26.11.2015 | autor: Alena Bílková

BirdPen přijeli do Česka opět hledat absolutní hudební krásno. Dospělému koncertu pro pár vyvolených opět nebylo co vytknout. Ptáci na elektrickém vedení za Penovými zády sice neodletěli, zato na jeho tamburínu už si nikdo nezahraje.

LIVE: BirdPen v Praze navázali na vztah, který nevyšumí BirdPen v Praze navázali na vztah, který nevyšumí

BIRDPEN
FUTURUM, PRAHA
24. 11. 2015

"On je Bird, já jsem Pen a vy jste Praha," shrnul Dave Pen ke konci koncertu jednoduše a výstižně situaci, ačkoli se nikomu představovat nemusel. Všichni přítomní věděli, že to je "ten z Archive" a ještě mnohem víc.

Svůj domácí projekt BirdPen nezapřou. Jejich hudba má s Archive kromě podobného zvuku a kompozice společné zásadní: vyvolává mezi posluchačem a interpretem vztah, který vznikne buď od prvního setkání, nebo nikdy. Žádné oťukávání, žádné "Možná se mi to líbí" nebo "Líbí se mi jedna písnička a zbytek moc ne. Minulý koncert se mi líbil, tenhle ne." Setkání s Davem Penem a těmi ostatními je pokaždé jako setkat se s někým, s kým si rozumíte i beze slov. Druh napojení, který zažijete jednou za život, desetkrát, nebo taky nikdy, to je jedno. Nezáleží na to, jaká na BirdPen míří světla a jak poskládají písně za sebou. Několikaminutové instrumentální plochy i malebnost a rozsah Daveova hlasu jsou pro jeho posluchače zážitek, který se nemění podle toho, jak se kdo vyspal.



Hodnotit koncert dua BirdPen ve Futuru na škále od jedné do deseti? Zbytečné. Můžeme se pouze dohadovat nad tím, jestli jim intimnější prostor na Strahově seděl víc nebo jestli poskládali setlist podle vašeho osobního gusta. Ať už jste BirdPen viděli poprvé nebo podvacáté, odcházeli jste spokojeni.

Nejlepší klubovky podzimu (III.)

Dave Pen stále naživo působí jako rebelský brácha Chrise Martina. Ten, co začal zdrhat z domu už v pubertě a poflakoval se světem uzavřen do toho svého. Radši klub než stadion, radši hudba než show, radši hloubka než hit. Není pochyb, že hudebně má Dave Pen na to, aby se stal dalšími Coldplay nebo Snow Patrol - ale proč vlastně? Když mluví, je jasně vidět, že za sebe nechá raději promlouvat nástroje. Destiluje z nástrojů nejkrásnější zvukové nuance a zároveň z nich vytváří pnoucí celky.



Duo dalo pochopitelně nejštědřejší prostor poslední desce s tím, že večer Bird a Pen nechali vygradovat k písním s největším hitovým potenciálem a loučili se oprašujíc folkovou I Travel Alone se stylovými  odkazy na Dire Straits. Že se nejednalo o pouhé melancholické snění, dokazuje fakt, že Pen protrhl v závěru svou tamburínu. "I have broken my favourite tambourine. Fuck. It was a gift from him," okomentoval napůl suše a napůl pobaveně ukazujíc na svého hudebního partnera.

A co nás s nimi čeká dál? Následující album bude prý o lžích, o vyžraných falešných hovadech, ať už si představíte korporátní krysy nebo politiky. Dave očividně ucítil potřebu naplno pojmenovat nepřítele, proto zní dosud nenahrané písničky živelněji a agresivněji. Jisté je, že my jeho kroky budeme následovat, stejně jako kráčíme tiše po boku našeho nejlepšího přítele.

text: Alena Bílková, foto: Jan Kuča

4,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Monkey Business v lomu Velká Amerika
zavřít