Vydáno 11.01.2021 | autor: Hana Bukáčková
Legendární klub Rock Café slaví své třicáté narozeniny. Konalo se v něm nespočet akcí od koncertů po výstavy či divadelní představení. Řada českých hudebníků s ním má spojených mnoho zážitků, a tak jsme se na ně několika z nich zeptali. Zároveň jsme je poprosili, aby klubu k výročí popřáli.
S naší kapelou Dorota B.B. bylo Rock Café naší téměř domovskou scénou a zážitků odtamtud tudíž mám nespočet. Jako první se mi vybaví jeden z našich koncertů, kdy jsme si vymysleli, že mezi nás a publikum postavíme „zeď“. Ano, stěnu z papírových krabic, kterou mohli diváci vidět při vstupu do tehdy ještě horního koncertního sálu. Tuhle „zeď“ jsme pak v průběhu prvního songu Druzilla pěkně z pódia, směrem „do lidí“ rozpakovali a ovace byly, věru, slušné!
Viktor Dyk a WAW křtili v Lucerna Music Baru. Přišli Vojta Kotek, Jakub Prachař i Martin Písařík
Mým asi největším koncertním zážitkem bylo jinak tamní vystoupení Queensryche. Zjistil jsem, že se tam koná, jen pár dnů před začátkem, zavolal svého bráchu Dana, a pak jsme si na našich společných oblíbencích z mládí „zgustli“ s husí kůží na těle!
Jelikož jsem pamětníkem takzvaných devadesátek, sametové porevoluční doby, obrození rockové hudby a začátku klubové éry u nás, rád bych Rock Café i nám všem popřál další takovou láskyplnou „revoluci“ a po ní opět plně nabitý měsíční program, potažmo prostor pod pódiem i u barů!
Každému klubu přeju, ať se mu daří, zvlášť pak tak dlouhověkýmu symbolu, jakým je Rock Café. Přeji mu dalších třicet let, což může v této chvíli znít absurdně, ale všechno špatný se jednou zlepší. Takže vydržte!
Rock Café vnímám je naprosto zásadní klub naší porevoluční historie. Nejenže tudy revoluce prošla, ona se před klubem i v něm přímo a aktivně děla! V roce 1994 jsme s Walk Choc Ice v Rock Café odehráli semifinále soutěže New Rock Generation, kterou jsme z přihlášených 450 kapel následně ve finálovém večeru v Lucerně vyhráli.
VIDEOPREMIÉRA: Vizionář Honza Křížek věští dobrý léto
S trochu zamrzlým úsměvem vzpomínám, jak jsem na jedné oslavě narozenin klubu Rock Café způsobil docela solidní trapas. Netušil jsem, že ve spodním patře klubu probíhá uzavřená party, na které byl přítomen například tehdejší ministr kultury Pavel Dostál a řada dalších slavných osobností. Uprostřed toho bujarého veselí jsem v horním patře klubu přeskočil zábradlí a skočil na podstavec busty člověka s koňskou hlavou, ten ale nebyl připraven na mou těžkou váhu a zachycen pouze čtyřmi lanky upevněnými šrouby do zdi, se zřítil do spodního patra na bar, kde si tou dobou pan ministr právě připíjel s Bolkem Polívkou na zdraví klubu. Ochranka mě okamžitě zpacifikovala a vyvedla před klub a chudák produkční klubu Terezka Fišerová po mě musela celou tuhle aféru zamést někam pod podobnejma historkama zaprášenej koberec.
Klubu Rock Café přeju upřímně a s láskou co nejméně takových pitomců, jako jsem byl tehdy já, co nejvíc spokojených návštěvníků a kapel a do další třicítky jen to nejlepší!
Jednou jsem asi před deseti lety ve tři ráno přišel na setmělý pánský záchody nahoře a u nejvzdálenější mušle stál Lukáš Chromek z Airfare a s nehnutým pohledem upřeným dolů řekl hrobově: „Čekal jsem tě…“. Od tý doby si pravidelně, když je jeden z nás v Rock Café, posíláme fotky, na kterých močíme.
Rock Café je moje srdcovka! Je sice o rok starší než já, ale je to místo, kde jsem odehrál nejvíc koncertů. Spousta mejdanů ať už s Věc Makropulos nebo Fast Food Orchestra a dost navštívených koncertů a afterparty, na který se nedá zapomenout. I když, dost si jich vlastně nepamatuju.
TRACKLIST | Píseň po písni s novým albem Fast Food Orchestra. Nechte se vzít s sebou
Přeju Rock Café to samé, co ostatním klubům. Ať už mají zase brzy dveře dokořán a můžou pokračovat v krasojízdě. Všechno nejlepší!
Rock Café je klub, ve kterém jsem fotografoval spoustu úžasných koncertů a objevil spoustu kapel. Měl jsem zde i výstavu. Ale nejlepší byl pro mě rok 2016, když jsem v něm při oslavách 25. narozenin poznal osudovou ženu svého života. Klubu přeji spoustu dobrých koncertů, hodně sil a dalších úspěšných let!
Rock Café je základna, kterou prošla spousta nejen pražských kapel. Křtili jsme tam několik alb, a tak asi není nutno zdůrazňovat, kolik vzpomínek se do tohohle kultovního dvoupatráku vrací! Zároveň je to klub hostící mraky zahraničních kapel, na které chodíme jako fanoušci my, takže akcí jsme tam seshora i zespoda zažili opravdu mraky.
Rock Café bych tak chtěl od srdce popřát úspěšný vstup do čtvrté dekády. Minulý rok patřil mezi ty drsnější, ale věřím, že hned jak to zas půjde, nahrneme se tam zas všichni až po střechu. Klub i my si to zasloužíme!
Do Rock Café jsem se hlásil jako na jednu z vysněných prací. Po nadějném pohovoru mě nevzali. Za což jsem ale rád, protože vzali Šimona, který tam sedne daleko líp než kdokoliv jiný. Rock Café je pro mě zkrátka záruka pohodové a profesionální spolupráce ať už si vymyslíme sebevětší blbost. Obecně je téměř nemožné najít tak malý klub s tak skvělým zázemím pro pořadatele i vystupující. Doufám, že klubu vydrží angažovanost a čuch na to si mezi sebe vybrat mladé a nesmírně schopné lidi, kteří z každého pořádaného koncertu dělají skvělý zážitek i pro nás organizátory.
Zpracovala: Hana Bukáčková, red, foto: Rock Café, proma interpretů
Témata: Rock Café, Viktor Dyk, Petr Fiala, Mňága a Žďorp, Honza Křížek, Michal Skořepa, Fast Food Orchestra, Jan Nožička, CheckPoint, Vašek Nunnelly Kokeš