Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – Publikum tvé jsem já

Skladba Publikum tvé jsem já obdržela ocenění dokonce až v dalekém Japonsku, kde s ní Jana Kratochvílová vystupovala na mezinárodním festivalu Yamaha a získala cenu publika a mimo jiné také motocykl této značky, který jí ovšem v Praze zabavili. Dokonce díky písni obdržela nabídku smlouvy u japonské pobočky Columbia Records a roční stipendium, což ovšem tehdejší vedení Pragokoncertu zatrhlo. Skladba má své stálé místo i v repertoáru současné zpěvaččiny skupiny Illuminati.ca, kde patří k jejím nejúspěšnějším nadčasovým songům v moderní rockové úpravě. Zásluhu na tom má i textař Jaroslav Machek, kterému se podařilo v textu písně přesně vystihnout Janiny pocity.

Už můžeš hrát
je vylidněn sál
a kulisy jsou
tam, kams je dal.

Už můžeš hrát
tu scénu všech scén
i kulisák smí
mít tajný sen.

“Ten text napsal Jarda Machek podle skutečnosti. Já v té době měla strašné množství koncertů, ať už se skupinou Motor, tak později s kapelou Heval,” přiblížila Jana Kratochvílová. “A ty sály byly většinou zcela plné, ta divadla… Tenkrát se většinou hrálo v sálech pro sedící diváky, hlavně v divadlech, kinech nebo kulturních domech. Já tenkrát byla oproti ostatním odlišná v tom, že jsem dávala do koncertů spoustu energie, po pódiu jsem doslova pobíhala, byla jsem jiná, už tenkrát trochu výstřední, a po koncertech jsem byla úplně odrovnaná, zplavená… "

Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – V stínu kapradiny

"Seděla jsem pak v sále, a ten když byl vylidněný, tak působil hodně smutně, ponuře až k pláči. Já měla ty své copánky uplně mokré a byla jsem často melancholická, smutná. Ptala jsem se sama sebe, kde jsou všichni lidi, kde je jásot, kde je všechna radost… Kluci odnášeli nástroje a aparaturu a já tam najednou seděla sama, pouze někdo zametal nebo uklízel. Jednou mě nějaký zametač chválil, že se mu naše vystoupení moc líbilo, tak jsem mu děkovala a říkala, ať si klidně na to podium stoupne a jde si to vyzkoušet, a koště ať si vezme místo kytary… Tak tohle všechno byl základ toho textu.”

Tleskám, jak se dá
publikum tvé jsem já
publikum tvé jsem já, jen já.

K písničce byl natočen černobílý videoklip, ve kterém hráli už v té době populární muzikanti a baviči Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř pro televizní pořad Hitšaráda. Jak se vůbec stalo, že nahrávka zaznamenala takový ohlas až v daleké Asii?

“Písničku s anglickým textem jsme poslali na festival do Japonska a na základě toho nás tam s autorem hudby pozvali. Bohužel Pavla Trnavského tam naši vládnoucí činitelé z Pragokoncertu nepustili. Já mu tenkrát říkala, že bez něj nepojedu, ale on mi odpověděl: Ty tam musíš jet, protože to by oni chtěli, abys tam nejela, tím by tě úplně zničili. Nakonec tam něchtěli pustit ani mě, Japonci si mě ovšem vyžádali, že bez zpěvačky nebude žádná cena. Soudruzi tam zkoušeli ještě dokonce poslat Helenu Vondráčkovou, ale Japonci se vzepřeli, takže jsem tam nakonec letěla sama, pouze se mnou letěl nějaký chlap jako doprovod, aby na mě dohlížel, ale ten mě hned po přistání na letišti v Tokiu opustil, že musí něco zařizovat. Já se tam doslova ztratila. V Japonsku bylo všechno napsané tím jejich písmem, a ačkoliv jsem se krátce, asi půl roku před tím, učila Japonsky, moc mi to nepomohlo. Nakonec mě našli nějací mnichové šintoistického chrámu, dokonce si mě i vyfotili na Polaroid a fotku mi věnovali. Je to jediná fotka, kterou z toho Japonska mám,” poodhalila zpěvačka Jana Kratochvílová.

Tvůj dávný sen
tu touhu já znám
chceš v kulisách svých
hrát jednou sám.

Už můžeš hrát
teď přišel tvůj čas
když divadlo spí
spí kromě nás.

Jak probíhalo samotné vystoupení a co získání ocenění pro zpěvačku znamenalo? “Já tam tu písničku zpívala naživo, s anglickým textem, a pamatuji si, že jsem to opravdu hodněm moc prožívala, dokonce jsem se tam u toho skoro rozbrečela,” zavzpomínala Jana Kratochvílová. “Myslím, že i tím jsem japonské publikum zaujala. Jako cenu jsem pak dostala motorku, skutečně japonskou motorku Yamaha. Ale ten chlap z toho Pragokoncertu mi ji zabavil, vůbec nevím, kde skončila. Dokonce pak na mě psal v letadle posudek, a ten nebyl příliš příznivý. Po festivalu mě totiž na hotelu lákal k němu na pokoj, abychom to prý společně oslavili, což jsem odmítla.”

Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – Copánky

Zpěvačka pak na základě úspěchu v Tokiu obdržela mimo jiné roční stipendium na pobyt v Japonsku, což obnášelo i smlouvu u Columbia Records na vydání alba. “Doslova mi napsali, že ze mě chtějí udělat světovou zpěvačku, jednali pak s agenturou Pragokoncert, ale ti to všechno šoupli do šuplíku. Zkrátka to nepovolili. Absolutně mi to zatrhli. Moje maminka pak ještě dlouho dostávala dopisy z Japonska, přímo od šéfa Columbia Records, když mě nemohli sehnat, posílali ty dopisy na Vyšehrad, kde jsem měla adresu, dokonce i potom, když už mě z republiky vyhnali a já musela zůstat v Irsku a pak v Anglii a nemohla se do vlasti vrátit,” doplnila smířeně zpěvačka. 

Tleskám, jak se dá
publikum tvé jsem já
publikum tvé jsem já, jen já.

Text: Aleš Materna, foto: P. Trnavský, archiv Jany Kratochvílové, archiv iREPORTu
Témata: Jana Kratochvílová, Publikum tvé jsem já, Příběh českého hitu