LIVE: Magický večer. Jana Kratochvílová v Lucerně slavila sedmnáctiny, přáli jí Michael Kocáb, Petr Janda i Krucipüsk

Jana Kratochvílová
Praha, Lucerna
10. 11. 2023

Oslava sedmnáctých narozenin této rockové copánkové dračice měla všechny atributy výjimečnosti – přehršel významných hostů, kteří Janu provázeli na její cestě od mladického zrání v osmdesátých letech minulého století až po vyspělou zpěvačku světového formátu s nezaměnitelným řezavým hlasem, několik gratulantů z řad mladé nastupující generace rockových hudebníků, křest nového CD i speciální edice dvojvinylu s raritními nahrávkami a živým koncertem, mnoho známých i méně známých starších písniček zahraných a zazpívaných v originálních verzích gratulanty, tanečníci i baletní vložka, významný malíř malující na okraji pódia naživo její portrét, narvaná Lucerna plná nadšených fanoušků... A pak samotná osobnost pěvecké bohyně, střídají okouzlující převleky a masky, která ani ve svých sedmnácti letech neztrácí nic ze svého charisma.

Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – Publikum tvé jsem já

Fratišek Ringo Čech to na úvod svého, jak jinak než vtipného proslovu, řekl přesně: „Za celý svůj dlouhý hudební život jsem u nás zažil jen dva geniální zpěváky – Jiřího Schelingera a Janu Kratochvílovou... Je mi ctí tady teď stát a pogratulovat jednomu z nich... Jano, miluju tě.“ Hned poté, za velikého potlesku, v noblesní róbě a v nových botách na dlouhých jehlových podpatcích, přitančila na pódium zpěvačka se svou kapelou a spustila song Hvězdná brána, který symbolicky odkazoval k tomu, co bude následovat – množství větších i menších hvězd a hvězdiček, ocitajících se postupně na pódiu, aby představili své verze letitých zpěvaččiných hitů. Jako první se této možná trochu nevděčné role chopil zpěvák a multiinstrumentalista Michal Skořepa, který jen tak sám s akustickou kytarou vystřelil hit Dlouhá bílá žhnoucí kometa, a to takovým způsobem, že opravdu svým hlasovým projevem vystřelil většinu přítomných až někam do vesmíru – kometa v jeho citlivém podání měla až nečekanou sílu.

Vzápětí jej vystřídala další se zatím ne tolik známých, ale velice nadějných zpěvaček, Jana Koptová, která se s písní Nálada posledních dnů popasovala na výbornou. Legenda českého reggae-popu, Richard Tesařík z kapely Yo Yo Band, odzpíval s kapelou Heval jr. písničku Tanečník, ve slokách mu sice příliš nebylo rozumět, ovšem refrény dal výtečně a přidal k tomu i skutečnou taneční vložku. Ondřej Hejma přišel tak, jak jej znají fanoušci z působení s kapelou Žlutý pes – se svým typickým kloboukem na hlavě a kytarou v ruce, a svým originálním hlasem vystřihl jeden z méně známých hitů Jany Kratochvílové – Slow Hand Joe.

ROZHOVOR | Jana Kratochvílová: Duše je dnes už jen v pneumatice, spirit je prakticky sprosté slovo

Poté se k mikrofonu konečně dostala i samotná pěvecká oslavenkyně, tentokrát s velkou a doslova dechberoucí indiánskou čelenkou na hlavě, a blok čtyř písniček začaly svým klasickým hitem Copánky a ukončila asi její nejznámější písní vůbec, V stínu kapradiny. Poté zůstala na scéně a následovalo několik videopozdravů, kde ji přál z obří obrazovky nad pódiem mj. Petr Janda z kapely Olympic, který vypočítal všechny jejich společná setkání a stejně jako mnoho dalších hostů vyjádřil ono kouzelné - Jano, miluji tě. Následoval křest vinylového dvojalba Now & Then, kterého se kromě zástupců vydavatelství zhostil Michael Kocáb, dlouholetý souputník a spoluhráč v kapele Pražský výběr Janina přítele Jiřího George Hrubeše (který ostatně celý tento narozeninový koncert vymyslel a spoluorganizoval) a po tradičním polití dvojalba šampaňským, kdy prohlásil „musím opatrně, nikdy v životě jsem album s tak nádherným obalem neviděl“ zazpíval svým jedinečným hlasem Malinový koktejl.

Poté přišla řada na mladší generaci rockových nadějí, tentokrát dvou žen, které mají ambice i předpoklady stát se významnými hudebnicemi a zpěvačkami na poli tvrdší rockové hudby, a obě mají s Janou Kratochvílovou i podobnou image, jelikož se pyšní vlasy s nádhernými dlouhými copánky. Tereza Rays alias Electric Lady si již vydobyla velké uznání v Anglii i USA svými propracovanými rockovými skladbami, ale i jedinečným pěveckým projevem a show, a na koncertě vystřihla se svou kapelou hned dva songy oslavenkyně a ukázala kromě výrazného zpěvu i skvělou kytarovou hru, naproti tomu Aneta Práglová se svou skupinou Zputnik, která si postupně buduje čím dál větší renomé hlavně v Čechách, přišla s absolutně nejtvrdším metalovým nářezem večera, kdy zahráli song Nobody Master. A nakonec celý tento blok uzavřela absolutně nejlepším a nejpovedenějším vystoupením ze všech gratulantů skupina Krucipüsk, jejíž strhující provedení hitu Smaragdové lasery bylo doslova dechberoucí.

Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – Copánky

V pauzách mezi bloky jednotlivých hostů se na pódiu objevila i baletní čísla a ač se mohla zdát v počátku jako prvoplánová výplň, nakonec šlo o velice povedené vložky na pozadí hudby Jany Kratochvílové a tvořily zajímavé předěly mezi jednotlivými vystoupeními či následujícím dalším křtu, tentokrát nového CD skupiny Illuminatica, která pod dohledem Jiřího George Hrubeše a zpěvačky nepolevuje ani náhodou v aktivitě a vydává nové nahrávky téměř každoročně. Kmotrem CD se stal herec Jakub Kohák, který kromě krátkého proslovu plnil spíše funkci "rozveselovatele" a baviče hostů v zákulisí, jedním z nichž byl i malíř Václav Florian, který na okraji pódia po celou dobu tříhodinového koncertu maloval velký obraz s podobiznou zpěvačky – a nutno dodat, že po domalování tato jeho působivá malba vyvolala vlnu obdivných pohledů a uznání.

A šlo se do finále - tentokrát již v podání skupiny Illuminatica a zpěvačky, a výběr skladeb (v němž se objevila písnička V stínu kapradiny i podruhé, aby se ještě jednou objevila i v přídavcích), postupně gradoval až do očekáváného závěru s hitem Publikum tvé jsem já, na který čekali snad úplně všichni. A vygradoval v dlouho, opravdu dlouho trvajícím potlesku a aplausu publika, který dohnal zpěvačku až k slzám, které ji promočily její roušku.

Byl to skutečně jeden z těch nevšedních a jedinečných večerů, na jaký se nezapomíná. A již se asi ani nikdy (vzhledem k věku většiny hostů i publika) nebude opakovat. Jana Uriel Kratochvílová ukázala, že její hity stejně jako její zpěv nestárnou, její nadpozemská energie je nevyčerpávající, její charisma je všeobjímající a její publikum ji přesně takovou miluje, i přes všechny její roztodivné převleky a změny vizáže. Právě v tom je jedinečná a nenapodobitelná – kombinace nadčasového hlasu, síly osobnosti a životního příběhu z ní dělá ukázku nezlomnosti síly ducha a myšlenek, které, ač často vypadají na první pohled bizarně, v sobě ukrývají až magickou moc. Stejně jako její hudba a koncert ve velkém sále Lucerny. Ano, nebojím se to napsat – tento koncert byl skutečně magickým zážitkem, jedním z největších hudebních zážitků v mém životě.

Text: Aleš Materna, foto: Veronika Matějková
Témata: Jana Kratochvílová, Illuminatica, Heval, Jiří Hrubeš, František Ringo Čech, Krucipüsk, Electric Lady, Michal Skořepa, Jakub Kohák, Michael Kocáb, Lucerna