ROZHOVOR | Jana Kratochvílová: Duše je dnes už jen v pneumatice, spirit je prakticky sprosté slovo

Můžeš představit aktuální album Alpha Codes?
Jana Kratochvílová (dále JK): Liturgie křtu se hlásí. Ať muzika tu radost přináší. Ať život kolemjdoucí povznáší. Ať svíce v romancích rozžehá. Ať jemnými plamínky v nich šlehá. Ať hudba tato srdce povznáší. Ať tóny její duše pohladí. Ať slovo v ní v harmonii sladí. Liturgie křtu odznívá. Ať spirit píseň života zpívá. Ať spirit všech sum života zpívá. Liturgie křtu doznívá. Haleluja. Alpha codes.

Deska vychází poměrně brzy po té předchozí. Jsem překvapen, když v dnešní době někdo vydává alba průměrně jednou ročně...
JK: Proč jsme to tedy udělali? My začali takovou velkou sérii, jakýsi rockový opus, v roce 2018 albem Ruby Rose Mayhem, což byl první díl, který jsme nahráli v trojici s Jirkou Hrubešem a Pavlem Trnavským. Druhý díl byla deska Trinity, která vyšla o rok později. Pak následoval třetí díl, Anarchy & Ecstasy, album které vyšlo v roce 2021. My jej bereme jako dokument doby, hudební, lyrický, zkušenostní, emocionální dokument doby, kde jsou songy o dualitě.

Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – Copánky

Třeba Repent or Die, to je trochu divoký, Kaj se nebo zemři – to ne, že to říkame my, ale je to o tom, co se nám indoktrinuje na planetě, všechny ty různé náboženské směry, které vyhrožují, že když se jim nepokloníme... Arising Higher, to je jediná možnost, jak tomu čelit nebo se z toho dostat... Matrix Race, to je o tom, že jsme vlastně v závodě toho, čemu my říkáme matrix, uměle vytvořený svět a světový řád, který dusí tuto nádhernou organickou planetu a bytosti, které jsme všichni v ní. Nebo Slaughter of Innocents, Vraždění neviňátek, tím myslíme vraždění a smrt všech těch nevinných lidí, ale i zvířat, telátek, kůzlat, kuřat a dalších, kteří jsou na této planetě, kteří jsou sotva na světě a už jsou zavražděni, a pak to inklinuje k tomu, co různí satanisti a černokněžníci dělají s lidskou rasou. Já to tam musela vykřičet (začne nahlas hrubým hlasem křičet/zpívat „Slaughter of Innocents!!!“, pozn. red.)...

A nové album?
JK: Ano. My jsme tedy  původně připravovali čtvrtý díl Absurdia Bizzaria, to všechno tak graduje, jak je všechno kolem nás absurdní a bizarní, co všechno ti pitomci tady dělají, to už doslova chodíme po hlavě, vzhůru nohama. Zvonokosy hadr, to byla idea, ideální proti tomu systému, navíc to aspoň bylo směšný... Ale najednou, jak jsme to tak cítili, když všichni ti lidé kolem padají jako podťatí, a nikdo nevysvětlí proč, jemu je třeba třináct a má srdeční záchvat, nebo mu je osm a má srdeční záchvat, nebo dítě sotva se narodí, nebo sportovci mají srdeční záchvat, a ti co tancují ve vodě, mají srdeční záchvat... A to je to, co oni do nás hustěj ze všech stran, ty jedy... Ve vzduchu, do jídla, do pití, prostě ta banda, ten škraloup zednářů, co nám ukradli svět, jednoduše si natiskli peníze, a pak všechny naivní lidi zkoupili za všechny ty bezcenný papírový peníze, aby za ně dělali všechny věci. Pak si najali všechny dráby, aby ty, co protestují zavřeli do kobek, a teď si myslí, že jim naše planeta patří, a že to bude všechno jejich, a teď si uvědomili „kurňa, těch je nějak moc, musíme je vybít...“ A o to všechno se teď snaží. A odnáší to nejvíc nevinní, které nikdo nechrání, vlády je nechrání, školství je nechrání, doktoracie je nechrání, nemají ani tu spirituální ochranu. A proč? Protože žijeme v totálním materialismu. A to je nevídané. Ten spirit tady byl, ale od toho devatenáctého století, kdy započal industrialismus, přes atomovou dobu ve století minulém, dnes je spirit prakticky sprosté slovo. Duše už je pouze obal na pneumatiky. A to je strašné.

Můžeme zpátky k nové desce? Zdá se mi, že jsme trochu odbočili… (smích)
JK: Když se tedy ta doba takhle rozvíjí, a všechno je čím dál více bizarnější, tak jsem říkala Jirkovi – my musíme zastavit, počkáme, my tu Absurdia Bizaria vydáme až další rok, teď musíme vydat spirituální dělo, obří spirituální dělo, ze kterého budeme střílet do toho matrixu obrovské proudy vibrací, protože betonová tumóza, ta naše planeta, je totálně politá betonem. Oni si myslí, že jsou šéfové mafie a lidstvo zabetonovali, víš jak to dělali mafiáni, a potápějí ho do špinavých vod anti-morálky, té špíny degradace... Co dělali mafiáni z té slavné filmové série, Jirko, jak se to jmenovalo, Godfather...
Jiří Hrubeš (dále JH): Kmotr.
JK: Ano, Kmotr... Ponořili nepohodlné lidi do betonu... A to teď dělají s celým lidstvem... Tahleta zvrhlá pitomá mafie si myslí, že zničí miliardy lidí, celé lidstvo. A my proti tomu musíme bojovat.

Tohle je hlavní poselství alba?
JK: Když jsme zjistili tu černokněžnickou betonáž, tak jsme se rozhodli vytáhnout kanóny naší muziky, našich songů. Rozhodli jsme se na chvíli zastavit dokumentování naší bizarie, ale udělat něco nového, něco jako obranu. Alpha Codes. Takže to bereme jako začátek nové doby. A prakticky to harmonizuje s tím, co se děje na planetě. Planeta je doslova bombardována novými vibracemi, strašně silnými, někdo tomu říká gamma reys, gama paprsky, které k nám proudí z centra galaxie, všechno to má vemi silné vibrace a proudí to na silných frekvencích, od Mega Slunce našeho Slunce, protože i naše Slunce má svoje Slunce. A každá planeta, každá část naší galaxie, má své vlastní kódování. A s těmi vibracemi k nám chodí nové kódy, doslova nám všem. Proto je takový souboj na planetě, proto-kódy, a my chceme podpořit nové kódy, nejen zespoda, ale přímo z té naší zabetonovanosti, z našeho matrixu, kdy oni nás chtějí doslova zazdít jako rebely v kobkách těma tuhýma spodníma pod-vibracema, kdy už se skoro nikdo nehýbe, oni nám chtějí vymazat zářící aury. Čili my jsme se rozhodli, že pomůžeme všem na planetě, protože my všichni komunikujeme přes vibrace srdce, přes vibrace naší duše a spiritu. My všichni ovlivňujeme všechno, co se děje na této planětě, v této galaxii, v tomto vesmíru, to je jako když hodíš do vody oblázek a ta ozvěna a vlna jede, nebo jako když pluje ponorka a o ní všichni ví, protože všechno má své vibrace, ryby komunikují pomocí vibrací, ty můžeš klidně komunikovat se souhvězdím Andromeda, protože to není ovlivněné prostorem a časem.

Příběh českého hitu: Jana Kratochvílová – V stínu kapradiny

Deska Alpha Codes je jako předchozí opět v angličtině...
JK: Angličtina je to jenom proto, že je to jazyk mezinárodní. I kompjůtry mají jazyk angličtinu a ne třeba čínštinu. Je to mezinárodní dohoda. My nechceme sabotovat češtinu, ale chceme, aby tomu rozuměli i v jiných zemích, ve Španělsku, Francii, Anglii, i v té Číně, Japonsku, aby tomu rozuměli i eskymáci...

Máte fanoušky i v těchto zemích? A třeba mezi eskymáky?
JK: Nás třeba překvapilo, když si po koncertě a křtu tohoto alba chodili starší desky nechat podepsat fanoušci, a říkali nám: „tohle album mám z Německa, tohle z Francie...a tohle bylo vydáno v Portugalsku...“ Na koncertě v Praze byl i Francouz a jeden Belgičan, fanoušci i v zahraničí nás znají. My sice nejsme součástí těch korporací, nahrávacích firem, které se nás zuřivě bojí, oni jsou založené hlavně na těch interpretech, na karaoke, mají svoje ptáky v kleci, jak se to tady jmenuje, Jirko...
JH: Zlatí slavíci.
JK: Slavíci. To jsou ti interpreti, co zazpívají cokoliv co jim dodáte, ti zazpívají všechno. Oni nesloží píseň, nenatočí píseň, nesloží text, nevyperou si svetr, všechno dělá armáda, která se na nich přiživuje. Takhle to mají zařízený, proto dostávají ceny, zkrátka poslušníci systému. Poslušnící přížívníci. Nebo jinak – poslušníci, kteří mají své příživníky. Svobodní umělci jsou všude strašlivě diskriminovaní, čím dál tím více. Teď najednou zjišťuješ, že ony korporace často ani ty umělce nepotřebují, ony díky umělé inteligenci nejenže si sami skládají písničky, lyriku i muziku dělají sami, nahrají si to sami, a vlastně to umí sami i poslat do světa. Když nás kdysi podobné korporace oslovovaly, tak jsme jen slyšeli: „Takhle ne, takhle ne, musíte tohle a tamto, tohle ne...“ Takže my bychom se přimlouvali za novou anketu, kterou jsme vymysleli, a vy, média, byste ji mohli propagovat, anketu nebo ocenění Svobodný jestřáb – neboli Fuck´n Free Falcon. Kde by se cena udělovala skutečně opravdovým umělcům. Vy třeba máte Žebřík, což také není špatné, schody do nebe, Jakubův žebřík...

Když jsem s vámi mluvil naposled ani ne před rokem, vůbec jste nové album nezmiňovali. Jak jste to tak rychle vše stihli zrealizovat, složit a natočit?
JK: Já jsem do Jirky hučela, Jirko vem kytaru a hraj. Jirka se zabývá frekvencí a vibrací tónů, které ladí se Schumann resonances – Schumanova rezonance je dech a tep této planety Země, a po celou dobu, co se tato frekvence sleduje, se pohybovala kolem nějakých 7,8 Hz (hertzů; jedná se o elektromagnetické rezonanční spektrum planety Země, podle fyzika W. O. Schumanna, který v roce 1952 naměřil 7,83 Hz; v letech 2022 a 2023 dochází k velkým změnám této frekvence,  pozn. autora). A v poslední době má planeta neuvěřitelné výkyvy tohoto dechu – všechno na planetě Zemi je totiž naladěno na její frekvence, úplně všechny vibrace a frekvence - naše mozkové frekvence, tzv. delta, jsou velice nízké, od 0,5 až do 4 Hz, což je v podstatě bezvědomí, neboli spánek beze snů, pak jsou brain waves, což je, myslím od 4 do 7,8 Hz, což je takové polovědomí, intuice, při které může člověk fungovat, ale není ještě příliš aktivní, na tomto principu například funguje healling. A pak už jsou Alpha Rays, že je člověk živější, do těch 20 Hz, a pak jsou ještě nad tím Gamma Rays, které my jsme vložili a zakódovali do toho alba – to jsou vibrace nad 20 až do 100 Hz, které stimulují a probouzí vyšší vědomí a vyšší smysly – zkrátka to vše, co máme zaházené v těch svých almarách.
JH: Občas to pronikne i na CD, protože já to tam pouštím, ty vibrace.
JK: Jirka dělá opravdovou muzikantskou vědu, a to je dokázané a předpovězeno, že tato věda bude od poloviny tohoto století léčit, transformovat věci a podobně... Mimochodem, jak si myslíš, že třeba Egypťané postavili pyramidy, myslíš si, že to vláčelo tisíce otroků na zádech? Ne. To třeba reprezentovali i tibetští mnichové – ovšem to se muselo potlačit, aby o tom lidstvo nevědělo – kteří pomocí muziky, vibrací a hlasu dokázali, aby levitovaly obrovské balvany. Takže některé naše skladby na CD posluchače doslova levitují, ale ve smyslu pozitivním, ne že z nich udělají pyramidu. (smích)

V minulém rozhovoru mě zaujalo, jak jsi říkala, že planeta přechází ze 3D do 4D...
JH: Tak to před Janou radši ani nezmiňuj, s tím nezačínej. (smích)
JK: Ano, ano, ano, o tom to právě je. Proto má spousta lidí různé psychické, fyzické nebo enviromentální problémy, protože to jsou účinky té transformace, kterou všichni procházíme. Třeba spirituální mágové doslova říkají, že planeta Země prochází porodníma bolestma, aby porodila sebe sama v nové verzi, té vyšší. A my všichni jsme bombardování gamma rays, těmi kódy které dostáváme do naší genetiky.

Pojďme představit některé skladby na albu – první se jmenuje Do.Re.Mi...
JK: Ano, tím jsme začali ladit naši planetu. Do Re Mi Fa So... Cé Dé É Ef Gé... Je to podobné jako v heallingu, kdy kontroluješ čakry, takže Dó je nejnižší čakra... Je to vlastně o čištění těch základních vibračních center, až celá skladba kulminuje...

Další skladby jsou F Code a Tiki Tiki...
JK: V Tiki Tiki domlouváme mistru času, aby už přestal bláznit, aby sundal ty vojenské boty, aby přestal pochodovat, že není nikde ve válce, a ať začne tancovat, ať se uvolní, protože čas není žádné pochodování zleva doprava... Že čas definujeme my. Proto, když máš například nějaké krásné zážitky, tak ti přijde, že to velmi rychle uteklo, naopak když máš někde čekat, tak se to strašně táhne. Zpívám tam: „Čas není mým pánem...“

Ještě bys zmínila nějaké písničky a jejich význam?
JK: Například N Rays Code je o prolínání dimenzí, Angel Light je andělský vzkaz, jazyk, kterému rozumí celý vesmír, na konci je kousek andělského jazyka. Re-Create je zakladní myšlenka, o zrození něčeho nového, kde sexuální alchymií a spojením myšlenky a emoce se zrodí manifestace. Nejprve musíme Un-create, vymazat z paměti staré nevhodné myšlenky, které nechceme, poté můžeme manifestovat a stvořit něco nového.

Na albu je i jedna česká písnička, Záře zlatá, která celou desku uzavírá. Všiml jsem si na koncertě, že spousta lidí u ní stála před pódiem a doslova jakoby nasávala tu energii, skoro jako by se modlila...
JH: Máš pravdu. Já jsem si toho na tom koncertě taky všiml, před tím na jiné písničky pařili a šíleli, ale u té začali nasávat energii, doslova meditovat.
JK: To mi také udělalo hroznou radost. Lidi to až doslova zhypnotizovalo. To byl také účel, aby to na lidi takto působilo.

Text: Aleš Materna, foto: Eva Vintrová
Témata: Jana Kratochvílová, Jiří Hrubeš, Illuminatica, Alpha Codes, spiritualita