Příběh českého hitu: Olympic - Želva

Vydáno 14.05.2020 | autor: Alena Kaňová

Když se řekne Olympic a hit Želva, většině lidí se nejspíš vybaví známý verš "Když si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá, ona ho na něco nachytá". Jak vznikl tento legendární hit a jaký problém byl s ikonickým přebalem stejnojmenné desky?

Příběh českého hitu: Olympic - Želva Příběh českého hitu: Olympic - Želva


Kapela Olympic v roce 1967 dokončovala desku a potřebovala hit. Jak členové sami přiznali, nechtělo se jim znovu psát o pomíjivých vztazích: "Zdálo se mi, že na to jsme mezitím už trochu povyrostli," píše Petr Janda v knize Olympic, chvíli po ránu a zase znovu spolu.

"Politizovat se mi ještě nechtělo, ačkoli to jeden chytřejší kritik od nás očekával a snažil se nám tu myšlenku nenápadně vsugerovat poukázáním na Boba Dylana,"  pokračuje zpěvák. Bob Dylan měl totiž tehdy "svou válku ve Vietnamu", ale Československo osudný rok 1968 teprve čekal.

Olympic zazářil v Plzni, s Petrem Jandou si lidé zpívali hit za hitem

Zvířecí tematika přišla z ničeho nic a kapele se zdála dostatečně hravá, aby bavila. Píseň vznikla za jediný večer a ani teď, o půl století později, nemůže chybět v žádném koncertním playlistu Olympiku.

A proč zrovna vodní želva? "Krásné zvíře. Nikdy jsem netušil, že umí tak rychle plavat. A navíc, že má tak moudrý čumidla," říká Janda. 



O zvířatech poté skupina zpívala i v dalších fázích kariéry. Už jí ale nestačila ta existující, a tak si vymýšlela svá vlastní, třeba známého ptáka Rosomáka, čímž si vysloužila nemilost u několika učitelů přírodopisu. Singl Želva vyšel na stejnojmenné desce v roce 1968. Ta se natáčela na dnešní poměry neuvěřitelných pět dní.

Příběh českého hitu: Marek Ztracený - Naše cesty

Nečekaně se navíc objevily problémy s jejím přebalem. "Supraphon chtěl využít svého výtvarníka, Olympic prosazoval jednoho ze svých hráčů, výtvarníka Jana Antonína Pacáka. (...) Pacák nakonec tu želvičku namaloval. Ona se jim sice nelíbila, ale přesto na desce vyšla. (...) Jenže jen v počtu 5 000 kusů a tehdy se desky vydávaly i v nákladu 100 000. Jenom se po ní zaprášilo. To bylo vidět, jak ti papaláši v Supraphonu vůbec netušili, jak byl Olympic už tenkrát slavnej," zavzpomínal Petr Janda.

K podobně výtvarně nápaditému obalu se kapela znovu rozhodla před pár lety s albem Trilobit. Želvu však na něm nahradil tento vyhynulý členovec.



Díky písni z plodných šedesátých let dnes už každý ví, jak postupovat při hledání vodní želvy. "Velmi radno je plavat na dno za ní, potom počkej, až se zeptá na to, co tě v mozku lehtá, nic se neboj a vem si něco od ní."

text: Alena Kaňová

Témata: Olympic, Želva

zavřít