LIVE: Ostrava nejsou jen Vítkovice. Slezskoostravský hrad zažil na Majálesu pogo, disco i romantiku

Majáles Ostrava
Ostrava, Dolní Vítkovice
13. 5. 2023

Doprovodný program Majálesu Ostrava vždy začíná už měsíc před samotnými oslavy studentů. Ti letos mohli vyrazit třeba na beer pong, escape game, hospodský kvíz nebo warm-up party. Završením majálesového měsíce a zároveň zahájením hlavního programu byl tradiční průvod z centra Ostravy na Slezskoostravský hrad, v jehož prostorách a okolí se celá akce konala. Heslem průvodu bylo: "Já jsem Ostrava, my jsme Ostrava!!!” Studenti ho pojali různě, ale vždy originálně. Například jsme v areálu mohli potkat důlní věž nebo Bolt Tower. 

Marpo & Troublegang přivezli na ostravský Majáles ohnivou show, Mig 21 rozeskákali publium

Po vyhlášení nejlepších masek už dorazili na hlavní stage první účinkující, kapela Moře dní, která je často řazena mezi jedny z největších nových nadějí české scény. Během jejich setu se do areálu teprve trousili návštěvníci, ale ti, co už byli přítomní, kapela zaujala svými pohodovými, někdy až soundtrackovými skladbami s chytrými texty. Část sestavy působí také ve skupině Buty, což je v jejich tvorbě znát. 

Na hlavní stagi a druhém pódiu byl program rozplánován tak, aby se kapely pravidelně střídaly a nehrály najednou. Díky tomu nebylo potřeba si vybírat, kterého interpreta chce člověk vidět. Dalo se pohodlně stihnout vše (kromě programu na Electro stage, ten už se s ostatními koncerty kryl). Jelikož ale byly stage poměrně blízko sebe, občas došlo k tomu, že zatímco jedna kapela hrála, vyrušila ji zvuková zkouška z druhého pódia. 

To se stalo třeba i sestavě Mucha, na kterou už před jejím vystoupením čekal zástup fanoušků, který se dočkal opravdu punkového koncertu. Nikola Mucha kromě zpěvu stíhá také ironicky glosovat nejen své kytarové dovednosti, ale i dění pod pódiem, které pořádně rozpohybovala. 

Že se jedná o opravdu multižánrovou akci, dosvědčuje i to, že hned po Muše se na hlavním pódiu objevil Raego v neprůstřelné vestě, z jehož koncertu mi bohužel v hlavě zůstal především neustále se opakující zvuk klaksonu, připomínající atmosféru jako od kolotočů, ale řada fanynek pravděpodobně z jeho show odcházela spokojena. To Thom Artway měl pod svým pódiem lidí podstatně méně, ale když se s písní, kterou napsal pro svou ženu, když ji žádal o ruku, vydal zpívat přímo mezi diváky, najednou se kolem něj nahrnuli všichni. A když mluvíme o multižánrovosti, Thom Artway a Mucha nesdíleli ten večer jen jedno pódium, ale také jednoho basáka. 

Na Electro stage jsme vzhledem k nabitému programu neměli skoro čas nahlédnout. Přestože program byl teprve zhruba v polovině, podle velikosti davu pod pódiem bylo jasné, kdo je pro většinu přítomných headlinerem celého dne. Nebyl to nikdo jiný než chlapecká taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 - Smíchova. Mig 21 dorazili jako vždy ve skvělé formě a ze všeho nejdříve se přítomných slušně zeptali, "jestli tady nepřekáží". Jelikož rozhodně nepřekáželi, zahráli řadu nesmrtelných hitů, které nesmí chybět v žádném jejich festivalovém setlistu, a představili i skladby z poslední desky jako Hádej, co žena žádá, nebo Svoboda není levná věc. Roztančili tak nejen studenty, ale i návštěvníky z generace jejich rodičů.

Dalším žánrovým skokem jsme se dostali do moshpitu, který se rozjel u Hentai Corporation v čele s Radkem Škarohlídem, kromě svých hlasivek nešetřil ani vulgaritami mezi skladbami, převážně mířenými na Vladimira Putina. Přítomným dětem v publiku pravděpodobně přibylo do slovní zásoby pár pěkných nových výrazů. Komu nevyhovovala metalová smršť, ten už čekal na vystoupení Marpa a jeho Troublegangu, kteří se objevili po desáté hodině na pódiu hojně vyzdobeném květinami, kde nechyběly pyrotechnické efekty. Toto vystoupení se organizátoři snažili získat na Majáles dlouhé tři roky, ale čekání se vyplatilo.

Kdo ještě neměl dost, čekalo ho alternative/hardcore uskupení The Truth is Out There, rapper Gleb nebo brněnská kapela Rez, a pak mohl vyrazit na afterparty do legendárního klubu Barrák. Kromě hudby nechyběl v areálu zajímavý doprovodný program od obou ostravských univerzit a sponzorů Majálesu - po splnění úkolů si mohli návštěvníci posedět v ostravském double-deckeru. Pro zamilované (nebo opilé) zde byla i možnost “svatby na 24 hodin” se vším, co k tomu patří - závoj, kytice i romantická fotografie vhodná ke sdílení na sociálních sítích. 

Majáles Ostrava sice možná není organizován v tak obřím měřítku, jako jeho konkurence, proto si ale může dovolit přivézt alternativnější umělce, které nepotkáte na každém druhém festivalu po republice. Také zde ani ve večerních hodinách nehrozily fronty u piva ani u záchodů, díky umístění mezi přírodními valy se dají koncerty sledovat pohodlně i z větší dálky, pokud se nechcete mačkat v davu pod pódiem. A ačkoli na sociálních sítích se objevují i hlasy, které tvrdí, že "ten pravý studentský Majáles byl zadarmo", cena vstupenek (a to i v úplně poslední, nejdražší, vlně) je vzhledem k počtu kvalitních interpretů spíše symbolická a rozhodně nezničí žádný rodinný rozpočet.

Text: Barbora Kubalová, foto: Barbora Kolářová
Témata: Majáles Ostrava, Raego, Thom Artway, Mig 21, Marpo & Troublegang