RECENZE: Dua Lipa točí disco koulí na prostředníčku. Z tanečního parketu vás nenechá odejít

Vydáno 15.04.2020 | autor: Filip Pešta

Před třemi lety jsme v recenzi na zpěvaččino první album vyzdvihovali nekonvenčnost a dobře vybranou paletu zvuků. I když je mnohdy těžké si svou nálepku individuality nestrhnout, Dua Lipa se i na druhém albu dokázala oprostit od nároků, které tak nějak spadají do vyhovujících mustrů současného mainstreamu. Jedenáct písní je důkazem toho, že se osvědčený způsob tvorby dá přece jen posunout ještě dál.

RECENZE: Dua Lipa točí disco koulí na prostředníčku. Z tanečního parketu vás nenechá odejít RECENZE: Dua Lipa točí disco koulí na prostředníčku. Z tanečního parketu vás nenechá odejít

Dua Lipa

Future Nostalgia

Skladby:
Future Nostalgia, Don't Start Now, Cool, Physical, Levitating, Pretty Please, Hallucinate,  Love Again, Break My Heart, Good In Bed, Boys Will Be Boys

11 trax / 37 min

Vydavatel: Warner Music

Už svou debutovou eponymní deskou Dua Lipa naznačila, kdo v pop music dostane na výsluní energii a sebevyjádření, kterému posluchač uvěří. Tyto znaky jsou v populární hudbě stále spíše vzácností, avšak netřeba zoufat. Anglická zpěvačka a modelka albánského původu to dokázala i podruhé. Nejenže je Future Nostalgia opět zvukově plnotučná a konkrétní, ale také je její instrumentální základ opět o něco bohatší.

Koneckonců, hlavní esence se skrývá v samotném názvu. Všechno, co si můžeme vybavit z tanečních parketů dekád minulých, se přeneslo do kruhů současnosti, a to se snahou sloužit i budoucím generacím jako zdroj dobré taneční hudby.

Lipa už přitáhla na parket obří disco kouli, dala pokyn osvětlovači a je v podstatě zbytečné někam utíkat, protože si vás jednoho po druhém získá. Vystrkuje basové linky do popředí, dává prostor kytarám, které už netrpělivě čekají na brnknutí v rytmu funku. A co by to bylo za pravé disco bez smyčcové sekce.

RECENZE: Dua Lipa nahrála desku, u které můžete tančit, pít, plakat, kouřit trávu nebo se milovat

Počkat, nezdá se vám ale, že slyšíte trochu z Kylie Minogue, Madonny nebo Lady Gaga? Je to tak! Není to však plagiátorství, nýbrž inspirační tok tekoucí tím správným směrem. Všechno je to skvěle sladěno dohromady a pomyšlení na to, že byste se snad začali nudit, prostě nepřichází. Láska a energie jsou nejlepší kámošky a zvou vás do party, ve které členství rozhodně neodmítnete.  



NEJEN DISCO KOULE

"Důvodem natočit takové album bylo zbavit se veškeré úzkosti a tlaku, který je na vás ve spojitosti s druhou desku vyvíjen. Tvořila jsem ji s obrovskou láskou obklopena svými přáteli. Udělala mě šťastnou a vzbudila ve mně chuť tančit," řekla Dua Lipa v rozhovoru pro rádio Capital. Její prohlášení symbolizuje kuráž, kterou si uchovala navzdory všem, kteří si nebyli její novou fúzí žánrů úplně jisti. Inu, ne každý musí striktně zůstat ve své žánrové ulitě jen proto, aby vyhověl standardům.

Brit Awards získali Stormzy, Dua Lipa nebo Foo Fighters

Zpěvačka sama je skvělým tahounem disco, funku i popového zvuku, který už ve skvěle vitálním singlu Don't Start Now vybízí k tanečním choreografiím.  Text refrénu, jenž začíná slovy "neukazuj se, nikam nechoď", se dokonce šíří jako populární internetové meme s názvem "Jak se vyhnout koronaviru".

Její vokál stále dokáže svůj instrumentální doprovod záživně podbarvit, zvláště ve skladbě Cool, kde se nástrojům znějícím v basovém pásmu nasadila zvuková nálož. Ta se kontrolovatelně odpálí s každým dalším refrénem. Syntetické plochy mají pořád svoji důležitost a parťákem se jim stávají jak smyčce, tak i veškeré vokály v pozadí.  

Future Nostalgia není rozhodně záležitostí jedné sezóny a nejen tanečníci a fitness centra se k ní budou rádi vracet. Předkládá současný zvuk, při němž je opravdu těžké odejít z tanečního parketu a zároveň se nezaposlouchat do muziky, která v živém provedení rozhodně bude stát za to. Porce endorfinu jsou podávány s chladnou hlavou, při konstantních dávkách však mohou způsobit i určitou formu závislosti.

text: Filip Pešta

Témata: Dua Lipa, Future Nostalgia

4,50

čtenáři

hlasuj
zavřít