RECENZE: Kryštof se na Halywůdu nehoní za aktuálními trendy, písně jsou beztarostné a plné optimismu

Kryštof

Halywůd

Skladby:
Halywůd, Co bude pak, Hvězdáři, Hned teď (Pojď být světlometem), Vohul basy, Chci žít, Do nebe se propadám, Milan Baroš, Koupím celý vesmír, Šampióni, Vánoční

11 skladeb / 43:40 min

Vydavatel: Universal Music

Na Halywůdu se prostě nehraje baseball, ale starý dobrý fotbal s Milanem Barošem. Nová deska není tak hitová jako Inzerát, ani zvukově novátorská a místy zadumaná jako část Srdcebeatu. Tady převažuje bezstarostnost "bo svět je Halywůd, kde hraje Breďák Pitt". Také nečekejte nějakou honičku za aktuálními trendy, mezi které patří přepjaté emoce a hrabání ve svém složitém nitru v písních nahrávaných nejlépe na koleni v teenagerském pokoji. Oproti módní skepsi staví Kryštof optimismus s vírou, že "po každé noci se rozední" (Hned teď) nebo na osmdesátkových kláveséch postavené, lehce nostalgické Vohul basy.

Příběh českého hitu: Kryštof – Lolita

Mezi písně autorsky vzešlé z pera Krajča, které rozezněly éter ještě před vydáním alba, patří i duet se slovenskou zpěvačkou a bývalou divadelní herečkou Simou Martausovou. Vydařená píseň Hvězdáři, která je hudebně trochu v rytmu šedesátek, rozšiřuje řadu česko-slovenských duetů, které v minulosti nabídli Xindl X (Cudzinka v tvojej zemi s Mirkou Miškechovou), Chinaski (Slovenský klín s Bárou Hosnedlovou) nebo O5 Radeček (Vloupám se s Márií Čírovou).

Prosycená pozitivní náladou, ovšem tentokrát bez opravdu silného sloganu v textech, zní nová deska Kryštof v kontextu části tuzemské postcovidové tvorby takřka provokativně. A nejde jen o Milana Baroše dráždícího nejen fanoušky pražské Sparty. Bezproblémovostí může iritovat i Koupím celý vesmír nebo stadionová rozleskávačka Chci žít. Předpokládám, že kritiku vyvolá i píseň Vánoční, kterou před dvěma lety Krajčo napsal pro Karla Gotta a společně se dohodli, že skladbu pustí venaž rok po jeho úmrtí. Může to vypadat lacině nebo vypočítavě, ale Krajčo, který Gotta a jeho dceru Charlottu napsal vkusný rozlučkový duet Srdce nehasnou, má na takový bonus právo.

Album Halywůd je to více pop než rock a více roztancovaná nálada než zamyšlené mudrování. Krajčo zjevně cítil, že je po covidu (a možná i před další vlnou) taková "úniková" deska třeba. A proč ne?

Text: Roman Jireš, foto: Petr Hrubeš, Jaroslav Fikota
Témata: Kryštof, Halywůd, Richard Krajčo